Nařízení Evropské Centrální banky (ES) č. 1027/2006 ze dne 14. června 2006 o statistické zpravodajské povinnosti bank poštovních úřadů, které přijímají vklady od institucí jiných než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny (ECB/2006/8)
Grade B
mapped from publisher markup. A grade says how a document's structure was obtained, not how reliable the law is.
Address https://gelex.eu/eli/EU/act/2006/1027@2006-06-14/cs
Contents
- Preamble
- Článek 1 Definice
- Článek 2 Skutečný soubor zpravodajských jednotek
- Článek 3 Statistická zpravodajská povinnost
- Článek 4 Lhůty
- Článek 5 Účetní pravidla
- Článek 6 Ověřování a nucené shromažďování
- Článek 7 Závěrečná ustanovení
- ANNEX
- PŘÍLOHA II DEFINICE TÝKAJÍCÍ SE STATISTICKÉ ZPRAVODAJSKÉ POVINNOSTI
- Obecné definice
- Definice sektorů
- Definice kategorií nástrojů Podrobný popis kategorií nástrojů agregované měsíční rozvahy KATEGORIE AKTIV 1.2.3.3a.3b.4. KATEGORIE PASIV 9.9.1.9.2.9.2a.9.2b.9.3.9.3a.
- PŘÍLOHA III MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK
- 2.e)f)g)h)i)j)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou, a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že pro splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči Evropské centrální bance (ECB) má ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami právo shromažďovat statistické informace v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a v mezích toho, co je nutné k provádění úkolů Evropského systému centrálních bank. Čl. 2 odst. 2 písm. b) dále stanoví, že banky poštovních úřadů jsou součástí referenčního souboru zpravodajských jednotek v rozsahu nezbytném ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB mimo jiné v oblasti měnové a bankovní statistiky.
(2) Nařízení (ES) č. 2423/2001 Evropské centrální banky ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2001/13) bylo přijato na základě nařízení (ES) č. 2533/98. Podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13) tvoří skutečný soubor zpravodajských jednotek měnové finanční instituce, které jsou rezidenty na území zúčastněných členských států.
(3) Měnové agregáty eurozóny a jejich protipoložky se odvozují zejména z údajů rozvahy měnových finančních institucí, jež se shromažďují podle nařízení (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13). Měnové agregáty eurozóny však nezahrnují pouze měnové závazky měnových finančních institucí vůči institucím jiným než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny, s výjimkou ústředních vládních institucí, ale zahrnují též měnové závazky ústředních vládních institucí vůči institucím jiným než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny, s výjimkou ústředních vládních institucí. Doplňkové statistické informace o vkladových závazcích ústředních vládních institucí a o držbě hotovosti a cenných papírů, emitovaných měnovými finančními institucemi, ústředními vládními institucemi se v současné době shromažďují podle obecných zásad ECB/2003/2 ze dne 6. února 2003 o některých požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti a o postupech používaných národními centrálními bankami při vykazování statistických informací v oblasti měnové a bankovní statistiky.
(4) V některých zúčastněných členských státech již banky poštovních úřadů do sektoru ústředních vládních institucí ve smyslu Evropského systému národních a regionálních účtů ve Společenství (ESA 95) nepatří, přičemž tyto banky nepřijímají vklady pouze jménem svých státních pokladen, ale mohou přijímat vklady i na svůj vlastní účet. Není tedy možné, aby se statistické informace o těchto vkladech nadále vykazovaly v rámci obecných zásad ECB/2003/2.
(5) Banky poštovních úřadů, které přijímají vklady, v tomto směru vykonávají obdobné činnosti jako měnové finanční instituce. Oba druhy těchto subjektů by tedy měly podléhat obdobné statistické zpravodajské povinnosti v rozsahu, v němž se tato povinnost týká jejich činnosti.
(6) S cílem zajistit uvedený harmonizovaný přístup a zajistit dostupnost statistických informací o vkladech přijatých bankami poštovních úřadů je třeba přijmout nové nařízení, jež těmto subjektům uloží zpravodajskou povinnost,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1 Definice
Pro účely tohoto nařízení:
výrazy zúčastněný členský stát, zpravodajské jednotky a rezident mají stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98,
bankou poštovního úřadu se rozumí poštovní úřad, který patří do sektoru nefinanční podniky (sektor 11 v rámci ESA 95), a jako doplňkovou činnost k poštovním službám přijímá vklady od institucí jiných než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny, s cílem poskytovat svým vkladatelům služby spojené s převodem peněz.
Článek 2 Skutečný soubor zpravodajských jednotek
1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří banky poštovních úřadů, které jsou rezidenty na území zúčastněných členských států.
2. Výkonná rada ECB může vytvořit a vést seznam bank poštovních úřadů podle tohoto nařízení. Tento seznam i jeho aktualizace zpřístupní národní centrální banky a ECB bankám poštovních úřadů vhodným způsobem, mimo jiné pomocí elektronických prostředků, prostřednictvím internetu, nebo požádají-li o to dotčené banky poštovních úřadů, v tištěné podobě. Seznam má pouze informativní povahu. Je-li však nejnovější dostupná verze seznamu nesprávná, nesmí ECB uložit sankci bance poštovního úřadu, která řádně nesplnila svou zpravodajskou povinnost, neboť v dobré víře vycházela z nesprávného seznamu.
3. Národní centrální banky mohou bankám poštovních úřadů udělit výjimky z povinnosti vykazovat statistické informace podle tohoto nařízení za předpokladu, že požadované statistické informace jsou již shromažďovány z jiných dostupných zdrojů. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby po dohodě s ECB mohly tuto výjimku udělit nebo případně zrušit, a to s účinky k počátku příslušného roku.
Článek 3 Statistická zpravodajská povinnost
1. Jednotky zařazené do skutečného souboru zpravodajských jednotek vykazují národní centrální bance zúčastněného členského státu, v němž je banka poštovního úřadu rezidentem, jednou měsíčně statistické informace týkající se jejich stavové rozvahy sestavované ke konci měsíce.
2. Statistické informace, jež se vyžadují podle tohoto nařízení, se týkají činnosti, kterou banka poštovního úřadu vykonává na svůj účet a která je blíže popsána v přílohách I a II.
3. Statistické informace, jež se vyžadují podle tohoto nařízení, se vykazují v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jež stanoví příloha III.
4. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se má řídit skutečný soubor zpravodajských jednotek, v souladu s vnitrostátními specifiky. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly statistické informace, jež se vyžadují podle tohoto nařízení, a umožňovaly přesnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jež stanoví příloha III.
5. V případě fúze, rozdělení nebo jiné reorganizace, která by mohla ovlivnit plnění statistické zpravodajské povinnosti, informují dotčené zpravodajské jednotky příslušnou národní centrální banku, jakmile je záměr takovou operaci provést veřejně znám a včas před uskutečněním takové fúze, rozdělení nebo reorganizace, o postupu, který plánují použít, aby byla splněna statistická zpravodajská povinnost stanovená tímto nařízením.
Článek 4 Lhůty
Národní centrální banky předávají ECB statistické informace, které vykazují podle čl. 3 odst. 1 a odst. 2, do konce pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se tyto informace vztahují. Národní centrální banky rozhodují o tom, kdy od zpravodajských jednotek potřebují obdržet údaje, aby mohly tuto lhůtu splnit.
Článek 5 Účetní pravidla
1. S výhradou odstavců 2 a 3 jsou účetními pravidly, jež banky poštovních úřadů používají pro účely vykazování podle tohoto nařízení, pravidla stanovená ve vnitrostátních předpisech provádějících směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí, jakož i v ostatních platných mezinárodních účetních standardech v rozsahu, v němž se na banky poštovních úřadů vztahují. Aniž jsou dotčeny účetní postupy a možnosti vzájemného započtení (netting) běžné v zúčastněných členských státech, vykazují se veškerá finanční aktiva a pasiva pro statistické účely v hrubém vyjádření.
2. Vkladové závazky a úvěry se vykazují v nominální zůstatkové hodnotě ke konci měsíce a v hrubém vyjádření. Nominální hodnotou se rozumí částka jistiny, kterou je dlužník smluvně zavázán splatit věřiteli.
3. Za předpokladu, že tyto postupy pro vykazování používají všechny rezidentské zpravodajské jednotky a že jsou nezbytné k tomu, aby ve statistickém oceňování úvěrů byla zachována kontinuita s údaji vykazovanými za období předcházející měsíci lednu 2005, mohou národní centrální banky dovolit, aby se úvěry, k nimž se vytvářejí opravné položky, vykazovaly po započtení opravných položek (netto způsobem), a aby se úvěry nabyté za úplatu vykazovaly v ceně sjednané v okamžiku jejich nabytí.
Článek 6 Ověřování a nucené shromažďování
Právo ověřovat nebo vynuceně shromažďovat informace, které zpravodajské jednotky poskytují v souladu se statistickou zpravodajskou povinností stanovenou v tomto nařízení, vykonávají národní centrální banky, aniž je dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Toto právo se vykonává zejména tehdy, jestliže některá banka poštovního úřadu, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze III.
Článek 7 Závěrečná ustanovení
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 14. června 2006. Za Radu guvernérů ECB prezident ECB Jean-Claude Trichet
ANNEX
STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST Tabulka (Stavy) Údaje vykazované měsíčně ROZVAHOVÉ POLOŽKY A. Tuzemsko B. Ostatní zúčastněné členské státy C. Zbytek světa D. Nezařazeno Měnové finanční instituce Instituce jiné než měnové finanční instituce Měnové finanční instituce Instituce jiné než měnové finanční instituce z toho úvěrové instituce s povinností min. rezerv, ECB a národní centrální banky Vládní instituce Ostatní sektory rezidentů z toho úvěrové instituce s povinností min. rezerv, ECB a národní centrální banky Vládní instituce Ostatní sektory rezidentů Ústřední vládní instituce Ostatní vládní instituce Celkem Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124) Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125) Nefinanční podniky (S. 11) Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 15) Ústřední vládní instituce Ostatní vládní instituce Celkem Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124) Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125) Nefinanční podniky (S. 11) Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 15) (a) (b) (c) (d) (e) (f) (g) (h) (i) (j) (k) (l) (m) (n) (o) (p) (q) (r) (s) (t) PASIVA 8. Oběživo 9. Vklady do jednoho roku nad 1 rok 9e. Euro 9.1e. Jednodenní 9.2e. S dohodnutou splatností do 1 roku nad 1 rok do 2 let nad 2 roky 9.3e. S výpovědní lhůtou do 3 měsíců (1) nad 3 měsíce z toho nad 2 roky 9.4e. Repo operace 9x. Cizí měny 9.1x. Jednodenní ROZVAHOVÉ POLOŽKY A. Tuzemsko B. Ostatní zúčastněné členské státy C. Zbytek světa D. Nezařazeno Měnové finanční instituce Instituce jiné než měnové finanční instituce Měnové finanční instituce Instituce jiné než měnové finanční instituce z toho úvěrové instituce s povinností min. rezerv, ECB a národní centrální banky Vládní instituce Ostatní sektory rezidentů z toho úvěrové instituce s povinností min. rezerv, ECB a národní centrální banky Vládní instituce Ostatní sektory rezidentů Ústřední vládní instituce Ostatní vládní instituce Celkem Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124) Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125) Nefinanční podniky (S. 11) Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 15) Ústřední vládní instituce Ostatní vládní instituce Celkem Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124) Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125) Nefinanční podniky (S. 11) Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 15) (a) (b) (c) (d) (e) (f) (g) (h) (i) (j) (k) (l) (m) (n) (o) (p) (q) (r) (s) (t) 9.2x. S dohodnutou splatností do 1 roku nad 1 rok do 2 let nad 2 roky 9.3x. S výpovědní lhůtou do 3 měsíců (1) nad 3 měsíce z toho nad 2 roky 9.4x. Repo operace 10. Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu 11. Emitované dluhové cenné papíry 11e. Euro do 1 roku nad 1 rok do 2 let nad 2 roky z toho 11x. Cizí měny do 1 roku nad 1 rok do 2 let nad 2 roky 12. Kapitál a rezervy 13. Ostatní pasiva ROZVAHOVÉ POLOŽKY A. Tuzemsko B. Ostatní zúčastněné členské státy C. Zbytek světa D. Nezařazeno Měnové finanční instituce Instituce jiné než měnové finanční instituce Měnové finanční instituce Instituce jiné než měnové finanční instituce Vládní instituce Ostatní sektory rezidentů Vládní instituce Ostatní sektory rezidentů Celkem Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124) Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125) Nefinanční podniky (S. 11) Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 15) Celkem Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S. 123 + S. 124) Pojišťovny a penzijní fondy (S. 125) Nefinanční podniky (S. 11) Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S. 14 + S. 5) Spotřebitelský úvěr Úvěry na koupi bytových nemovitostí Ostatní (zbytková kategorie) Spotřebitelský úvěr Úvěr na koupi bytových nemovitostí Ostatní (zbytková kategorie) (a) (b) (c) (d) (e) (f) (g) (h) (i) (j) (k) (l) (m) (n) (o) (p) (q) (r) (s) (t) AKTIVA 1. Hotovost 1e. z toho euro 2. Úvěry do 1 roku nad 1 rok a do 5 let nad 5 let 2e. z toho euro 3. Cenné papíry jiné než akcie 3e. Euro do 1 roku nad 1 rok a do 2 let nad 2 roky 3x. Cizí měny do 1 roku nad 1 rok a do 2 let nad 2 roky 4. Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu 5. Akcie a jiné majetkové účasti 6. Stálá aktiva 7. Ostatní aktiva (1) Včetně nepřevoditelných spořitelních vkladů na viděnou. Obecná poznámka: Ohraničená pole se vykazují.
PŘÍLOHA II DEFINICE TÝKAJÍCÍ SE STATISTICKÉ ZPRAVODAJSKÉ POVINNOSTI
Obecné definice
Banky poštovních úřadů konsolidují pro statistické účely činnosti všech svých provozoven (sídla společnosti, ústředí nebo poboček), které se nacházejí na území téže země. Pro statistické účely se nedovoluje konsolidace přes státní hranice. Jsou-li mateřská společnost i její dceřiné společnosti bankami poštovních úřadů, které se nacházejí na území téže země, může mateřská společnost ve svých statistických výkazech konsolidovat činnost těchto dceřiných společností. Dceřiné společnosti jsou subjekty zapsané v rejstříku samostatně, v nichž jiný subjekt drží většinový podíl nebo všechny podíly, zatímco pobočky jsou subjekty nezapsané v rejstříku (nejsou právnickými osobami), které jsou zcela ve vlastnictví mateřské společnosti. Má-li banka poštovního úřadu pobočky, které se nacházejí na území jiných zúčastněných členských států, musí její sídlo nebo ústředí, které se nachází v daném zúčastněném členském státě, k pozicím vůči všem těmto pobočkám přistupovat jako k pozicím vůči rezidentům v jiných zúčastněných členských státech. A opačně, pobočka, která se nachází v daném zúčastněném členském státě, musí k pozicím vůči sídlu, ústředí nebo jiným pobočkám téže instituce, které se nacházejí na území jiných zúčastněných členských států, přistupovat jako k pozicím vůči rezidentům v jiných zúčastněných členských státech. Má-li banka poštovního úřadu pobočky, které se nacházejí mimo území zúčastněných členských států, musí její sídlo nebo ústředí v daném zúčastněném členském státě k pozicím vůči všem těmto pobočkám přistupovat jako k pozicím vůči rezidentům zbytku světa. A opačně, pobočka, která se nachází v daném zúčastněném členském státě, musí k pozicím vůči sídlu, ústředí nebo vůči jiným pobočkám téže instituce, které se nacházejí mimo území zúčastněných členských států, přistupovat jako k pozicím vůči rezidentům zbytku světa. Banky poštovních úřadů, které se nacházejí v extrateritoriálních finančních střediscích, se pro statistické účely považují za rezidenty na územích, na nichž se tato střediska nacházejí.
Definice sektorů
Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 95. Protistrany bank poštovních úřadů nacházející se na území zúčastněných členských států se rozlišují podle svého tuzemského sektoru nebo podle klasifikace institucí v souladu se seznamem měnových finančních institucí pro statistické účely a podle pokynů pro statistickou klasifikaci klientů obsažených v příručce ECB Money and Banking Sector Manual (Guidance for the statistical classification of customers), která vychází ze zásad klasifikace co nejvíce odpovídajících ESA 95. Měnové finanční instituce se skládají z těchto sektorů a subsektorů: — měnové finanční instituce rezidentské úvěrové instituce, jak jsou definovány v právních předpisech Společenství, a ostatní rezidentské finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od jiných subjektů než měnové finanční instituce a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů, — úvěrové instituce jak je vymezují právní předpisy Společenství, a) podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet, nebo b) instituce elektronických peněz ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a obezřetnostním dohledu nad touto činností, — centrální banky národní centrální banky zúčastněných členských států a ECB, — fondy peněžního trhu subjekty kolektivního investování, jejichž podílové jednotky jsou, co se týče likvidity, prostředky velmi podobné vkladům, a které především investují do nástrojů peněžního trhu nebo do akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu nebo do ostatních převoditelných dluhových nástrojů se zbytkovou splatností do jednoho roku včetně nebo do bankovních vkladů nebo které sledují míru návratnosti blížící se úrokovým sazbám nástrojů peněžního trhu, — ostatní měnové finanční instituce ostatní rezidentské finanční instituce, které splňují definici měnových finančních institucí, bez ohledu na povahu jejich činnosti. Na bankovní instituce nacházející se mimo území členských států se odkazuje spíše jako na banky než na měnové finanční instituce. Obdobně se termín instituce jiné než měnové finanční instituce vztahuje pouze na členské státy; v ostatních zemích se používá termín nebankovní subjekty. Instituce jiné než měnové finanční instituce se skládají z těchto sektorů a subsektorů: — vládní instituce rezidentské jednotky, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním služeb, které jsou určeny pro individuální a kolektivní spotřebu, nebo znovurozdělením národního důchodu a bohatství (ESA 95, odstavce 2.68 až 2.70), — ústřední vládní instituce správní resorty státu a jiné centrální orgány, jejichž pravomoc se vztahuje na celé ekonomické území, kromě správy fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.71), — národní vládní instituce samostatné institucionální jednotky, které vykonávají některé z funkcí vlády na úrovni nižší než ústřední vládní instituce a vyšší než místní vládní instituce, kromě správy fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.72), — místní vládní instituce veřejná správa, jejíž pravomoc se vztahuje pouze na místně určenou část ekonomického území, kromě místních orgánů fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.73), — fondy sociálního zabezpečení ústřední, národní a místní institucionální jednotky, jejichž hlavní činnost spočívá v poskytování sociálních dávek (ESA 95, odstavec 2.74). Mezi ostatní rezidenty, tj. rezidentské instituce jiné než měnové finanční instituce, které nejsou vládními institucemi, patří: — ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce finanční společnosti a kvazispolečnosti (kromě pojišťoven a penzijních fondů), které nemají povahu měnových institucí a které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek jiných než měnové finanční instituce přijímají závazky v jiné formě, než je oběživo, vklady nebo vkladům velmi podobné prostředky (ESA 95, odstavce 2.53 až 2.56). Patří sem rovněž pomocné finanční instituce, jež zahrnují všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti, které se zabývají převážně pomocnými finančními činnostmi (ESA 95, odstavce 2.57 až 2.59), — pojišťovny a penzijní fondy finanční společnosti a kvazispolečnosti, které nemají povahu měnových institucí a které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik (ESA 95, odstavce 2.60 až 2.67), — nefinanční podniky společnosti a kvazispolečnosti, jejichž základní činností není finanční zprostředkování, nýbrž výroba tržního zboží a poskytování nefinančních služeb (ESA 95, odstavce 2.21 až 2.31), — domácnosti jednotlivci nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitelé a jako výrobci produkující zboží a nefinanční služby výhradně pro vlastní konečnou spotřebu a jako výrobci produkující tržní výrobky, nefinanční a finanční služby za předpokladu, že se nepovažují za kvazispolečnosti. Do této kategorie se zahrnují rovněž neziskové instituce sloužící domácnostem, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním netržních služeb, jež jsou určeny pro určité skupiny domácností (ESA 95, odstavce 2.75 až 2.88). U klasifikace sektorů protistran institucí jiných než měnové finanční instituce, jež se nacházejí mimo vnitrostátní území, se lze řídit rovněž příručkou ECB Money and Banking Statistics Sector Manual.
Definice kategorií nástrojů Podrobný popis kategorií nástrojů agregované měsíční rozvahy KATEGORIE AKTIV 1.2.3.3a.3b.4. KATEGORIE PASIV 9.9.1.9.2.9.2a.9.2b.9.3.9.3a.
Definice kategorií aktiv a pasiv přihlížejí k povaze různých finančních systémů. Určité kategorie aktiv a pasiv se člení podle své splatnosti stanovené při emisi. Původní splatností (splatností stanovenou při emisi) se rozumí pevně stanovená životnost finančního nástroje, před kterou nemůže být splacen (např. dluhové cenné papíry) nebo před kterou může být splacen pouze s určitou sankcí (např. některé druhy vkladů). Výpovědní lhůta je shodná s dobou mezi okamžikem, kdy držitel oznámí svůj záměr nástroj zpeněžit a dnem, kdy jej může převést na hotové peníze bez případné sankce. Finanční nástroje se dělí podle výpovědní lhůty pouze v případě, není-li stanovena dohodnutá splatnost. Následující tabulky poskytují podrobný standardní popis kategorií nástrojů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni. Kategorie Popis hlavních znaků Hotovost Držba bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb Úvěry Pro účely výkaznictví se jedná o finanční prostředky půjčené zpravodajskými jednotkami dlužníkům, které nejsou podloženy žádnými dokumenty nebo jsou podloženy jediným dokumentem (i když se stal obchodovatelným). Patří sem aktiva ve formě vkladů Za klasifikované pohledávky z úvěrů se považují úvěry, které nebyly včas splaceny nebo jsou jinak identifikovány jako znehodnocené. Národní centrální banky určí, zda se klasifikované úvěry mají vykazovat v hrubých částkách nebo očištěné o opravné položky Držba cenných papírů jiných než akcie a ostatní majetkové účasti, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích, viz také obchodované úvěry Úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, musí být vykázány v kategorii aktiv úvěry za předpokladu, že jsou i nadále podloženy jediným dokumentem a zpravidla jsou obchodovány pouze příležitostně Nástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až poté, co byly uspokojeny všechny pohledávky s vyšším statutem (tj. vklady/úvěry), což jim propůjčuje některé znaky akcií a jiných majetkových účastí. Pro statistické účely se podřízený dluh podle povahy finančního nástroje vykazuje buď jako úvěry, nebo jako cenné papíry jiné než akcie. Je-li držba všech forem podřízených dluhů v případě banky poštovního úřadu pro statistické účely v současné době identifikována jako jediná vykazovaná hodnota, je nutno ji vykázat pod položkou cenné papíry jiné než akcie, protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrů Protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry, které nakoupily zpravodajské jednotky Následující položka se nevykazuje jako úvěr: Úvěry poskytnuté na základě správy majetku (svěřenecké úvěry/nezajištěné svěřenské úvěry) jsou úvěry poskytnuté jménem jedné strany (správce majetku) v zastoupení třetí osoby (oprávněného). Pro statistické účely se svěřenecké úvěry v rozvaze správce majetku nevykazují, zůstává-li riziko a prospěch spojený s vlastnictvím finančních prostředků na oprávněném. Riziko a prospěch spojený s vlastnictvím zůstávají na oprávněném pokud i) oprávněný přebírá úvěrové riziko úvěru (tj. správce majetku je odpovědný pouze za administrativní správu úvěru) nebo ii) investice oprávněného je zajištěna proti ztrátě pro případ, že by se správce majetku dostal do likvidace (tj. svěřenecký úvěr není součástí majetkové podstaty správce majetku, kterou je v případě úpadku možno rozdělit) Cenné papíry jiné než akcie Držba cenných papírů jiných než akcie nebo ostatní majetkové účasti, které jsou obchodovatelné a obvykle obchodované na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které držiteli nezaručují žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala. Tato kategorie zahrnuje: Cenné papíry jiné než akcie s původní splatností do jednoho roku včetně Cenné papíry jiné než akcie s původní splatností nad jeden rok do dvou let včetně Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu Tato kategorie aktiv zahrnuje držbu akcií/podílových jednotek emitovaných fondy peněžního trhu. Fondy peněžního trhu jsou subjekty kolektivního investování, jejichž akcie/podílové jednotky jsou, co se týče likvidity, prostředky velmi podobné vkladům, a které především investují do nástrojů peněžního trhu nebo do akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu nebo do ostatních převoditelných dluhových nástrojů se zbytkovou splatností do jednoho roku včetně nebo do bankovních vkladů nebo které sledují míru návratnosti blížící se úrokovým sazbám nástrojů peněžního trhu Kategorie Popis hlavních znaků Vklady Částky, které zpravodajské jednotky dluží věřitelům, jiné než ty, které vznikají z emise obchodovatelných cenných papírů. Pro účely statistického výkaznictví se tato kategorie dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a repo operace Vklady zahrnují rovněž úvěry jako závazky měnových finančních institucí. Z pojmového hlediska představují úvěry částky přijaté bankami poštovních úřadů, které nejsou strukturovány ve formě vkladů. ESA 95 rozlišuje úvěry a vklady podle strany přebírající iniciativu (je-li to dlužník, jde o úvěr, v případě iniciativy věřitele se jedná o vklad), ačkoliv v praxi je význam tohoto rozlišení různý v závislosti na vnitrostátní finanční struktuře. Ve výkazech se úvěry nevedou jako zvláštní kategorie na straně pasiv rozvahy. Místo toho se zůstatky považované za úvěry zařazují bez dalšího rozlišení pod položku vklady, pokud je netvoří obchodovatelné nástroje. To je v souladu se shora uvedenou definicí vkladů Neobchodovatelné dluhové nástroje emitované zpravodajskými jednotkami je třeba obecně klasifikovat jako vklady. Příslušné nástroje mohou být neobchodovatelné v tom smyslu, že existují určitá omezení při převodu právního vlastnictví nástroje, tzn. že nemohou být obchodovány na trhu nebo, ačkoliv jsou technicky obchodovatelné, nemohou být obchodovány z důvodu absence organizovaného trhu. Neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se později stanou obchodovatelnými a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích, by měly být překlasifikovány na dluhové cenné papíry Přijaté zálohy (marže) pro derivátové smlouvy by měly být klasifikovány jako vklady, jestliže představují hotovostní záruku složenou u bank poštovních úřadů a zůstávají ve vlastnictví vkladatele a po skončení platnosti smlouvy se mu vyplatí zpět. Na základě současné praxe na trhu se dále navrhuje, aby byly marže, které zpravodajské jednotky obdrží, klasifikovány jako vklady pouze v tom rozsahu, ve kterém banka poštovního úřadu získá finanční prostředky volně použitelné na další úvěry. Musí-li být část marže, kterou banka poštovního úřadu obdržela, zaslána jinému účastníkovi derivátového trhu (např. clearingovému středisku), měla by být v zásadě pouze ta část, která zůstává k dispozici bance poštovního úřadu, klasifikována jako vklady. Složitost současné praxe na trhu komplikuje určení takových marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají na stejný účet bez rozlišení, nebo těch marží, které má banka poštovního úřadu k dispozici jako zdroj na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako ostatní pasiva nebo jako vklady podle příslušné vnitrostátní praxe Účelově vázané zůstatky týkající se např. leasingových smluv se klasifikují jako vklady pod položkou vklady s dohodnutou splatností nebo vklady s výpovědní lhůtou podle splatnosti/podmínek příslušné smlouvy Prostředky (vklady) přijaté na základě správy majetku se ve statistické rozvaze banky poštovního úřadu nevykazují (viz kategorie 2 úvěry poskytnuté na základě správy majetku) Jednodenní vklady Vklady, které jsou přeměnitelné na peníze nebo které jsou na požádání převoditelné šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do této kategorie patří zůstatky představující předem zaplacené částky související s elektronickými penězi, buď ve formě elektronických peněz na bázi hardwaru (např. předplacené karty), nebo na bázi softwaru, jež vydávají banky poštovních úřadů. Nepatří sem nepřevoditelné vklady, které lze technicky na požádání vybrat, ale které podléhají výrazným sankcím Vklady s dohodnutou splatností Nepřevoditelné vklady, které nelze směnit na peníze před dohodnutým pevným termínem nebo které lze převést na peníze před tímto dohodnutým pevným termínem jen tehdy, je-li držitel postižen určitou sankcí. Tato kategorie zahrnuje rovněž administrativně regulované spořitelní vklady, u kterých kritérium splatnosti není relevantní (zařazené do intervalu splatnosti nad dva roky). Finanční produkty s možností obnovení musejí být klasifikovány podle nejkratší možné splatnosti. Ačkoliv je možné vklady s dohodnutou splatností vyplatit po předchozím oznámení dříve nebo při zaplacení určitých sankcí na požádání, nejsou tyto znaky pro účely klasifikace považovány za relevantní Vklady s dohodnutou splatností do jednoho roku včetně Vklady s dohodnutou splatností nad jeden rok do dvou let včetně Vklady s výpovědní lhůtou Nepřevoditelné vklady bez dohodnuté splatnosti, které nelze přeměnit na peníze bez předchozí výpovědi a před uplynutím výpovědní lhůty není přeměna na hotovost možná nebo je možná pouze se sankcí. Patří sem vklady, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, avšak podléhaly by sankci a omezením podle vnitrostátních zvyklostí (řadí se do intervalu splatnosti do tří měsíců včetně), a investiční účty bez výpovědi nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují podmínku omezující výběr (řadí se do intervalu splatnosti nad tři měsíce) Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně
vklady uložené u měnových finančních institucí
klasifikované pohledávky z úvěrů, které dosud nebyly splaceny nebo odepsány
držba neobchodovatelných cenných papírů
obchodované úvěry
podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů
pohledávky z reverzních repo operací
úvěry poskytnuté na základě správy majetku
držbu cenných papírů, která držiteli poskytuje bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo pevně stanovené částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo počínaje ode dne stanoveného při emisi
obchodovatelné úvěry, které byly restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích (viz také obchodované úvěry v kategorii 2
podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů (viz rovněž podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů v kategorii 2
s cílem zpracovávat operace typu repo obchodů jednotným způsobem zůstávají cenné papíry zapůjčené v rámci půjček a výpůjček cenných papírů v rozvaze původního majitele (a nesmí být převáděny do rozvahy dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace (a nejen pouhá možnost tak učinit)
držba obchodovatelných dluhových cenných papírů (podložených nebo nepodložených dokumenty) s původní splatností do jednoho roku včetně
obchodovatelné úvěry s původní splatností do jednoho roku včetně, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které se obchodují na sekundárních trzích
podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně
držba obchodovatelných dluhových cenných papírů (podložených nebo nepodložených dokumenty) s původní splatností nad jeden rok do dvou let včetně
obchodovatelné úvěry s původní splatností nad jeden rok do dvou let včetně, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a obchodované na sekundárních trzích
podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatnostní nad jeden rok do dvou let včetně
zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou převoditelné šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného omezení nebo sankce
zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou na požádání nebo do konce pracovní doby v den následující po dni, kdy byl vklad učiněn, okamžitě směnitelné na peníze bez výrazné sankce nebo omezení, které však nejsou převoditelné
zůstatky (úročené nebo neúročené) představující předem zaplacené částky související s elektronickými penězi na bázi hardwaru (např. předplacené karty) nebo na bázi softwaru
úvěry splatné do konce pracovní doby v den následující po dni, kdy byl úvěr poskytnut
zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok (s výjimkou vkladů s původní splatností jeden den), které jsou nepřevoditelné a které nelze směnit na peníze před uplynutím této doby splatnosti
zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky do kategorie 9.3a
zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti nepřesahující jeden rok, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí
marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu jednoho roku včetně, které představují hotovostní záruku na ochranu proti úvěrovým rizikům, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět
úvěry podložené jediným dokumentem s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetně
neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované bankami poštovních úřadů (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetně
podřízené dluhy emitované bankami poštovních úřadů ve formě vkladů nebo úvěrů s původní dobou splatnosti do jednoho roku včetně
zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné a nelze je směnit na peníze před uplynutím této splatnosti
zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky do kategorie 9.3a
zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti od jednoho roku do dvou let, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí
marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu od jednoho roku do dvou let, které představují hotovostní záruku na ochranu proti úvěrovým rizikům, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět
úvěry podložené jediným dokumentem s původní dobou splatnosti od jednoho roku do dvou let
neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované bankami poštovních úřadů (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní dobou splatnosti nad jeden rok do dvou let včetně
podřízené dluhy emitované bankami poštovních úřadů ve formě vkladů nebo úvěrů s původní dobou splatnosti nad jeden rok do dvou let včetně
zůstatky uložené bez pevné splatnosti, které lze vybrat pouze po podání výpovědi, jejíž lhůta nepřesahuje tři měsíce; je-li možný výběr před uplynutím této výpovědní lhůty (nebo i na požádání), podléhá sankci
nepřevoditelné spořitelní vklady na viděnou a ostatní typy vkladů drobných střadatelů, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, podléhaly by však výrazné sankci
zůstatky uložené na pevný termín do splatnosti, které jsou nepřevoditelné, ale které byly vypovězeny pro předčasný výběr s lhůtou nepřesahující tři měsíce
PŘÍLOHA III MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK
Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči ECB.
1.a)b)c)d) Minimální standardy pro přenos Výkazy musí být národním centrálním bankám předkládány včas a ve lhůtách, které stanoví národní centrální banky; forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené národními centrálními bankami; zpravodajská jednotka musí určit kontaktní osobu či osoby; musí být dodrženy technické parametry pro přenos dat do národních centrálních bank.
2.e)f)g)h)i)j)
Minimální standardy pro přesnost Statistické údaje musí být správné: zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech, vyplývajících z předložených údajů; všechny statistické údaje musí být úplné: chybějící údaje je nutno vyznačit, vysvětlit národním centrálním bankám a případně co nejdříve dodat; statistické údaje nesmějí obsahovat časové a strukturní mezery; zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry a počet desetinných míst, které pro technický přenos údajů stanoví národní centrální banky; zpravodajské jednotky se musí řídit zásadami zaokrouhlování stanovenými národními centrálními bankami pro technický přenos dat.
všechny lineární vazby musí být splněny (např. dílčí součty musí vytvářet výsledné součty),
údaje musí být v rámci jednotlivých periodicit konzistentní;
3.k)l)m) Minimální standardy pro pojmovou shodu Statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení; v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky případně pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitými opatřeními a opatřeními obsaženými v tomto nařízení; zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v hlášených údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.
4.n) Minimální standardy pro opravy Je nutné řídit se metodami a postupy pro opravy stanovenými ECB a národními centrálními bankami. Opravy odchylující se od pravidelných revizí musí být doprovázeny vysvětlujícími poznámkami.