Address https://gelex.eu/eli/EU/act/2012/206@2012-03-06/cs

Contents

1. Preamble
2. Článek 1 Předmět a oblast působnosti
3. 2. a)
4. Článek 2 Definice
5. Článek 3 Požadavky na ekodesign a harmonogram
6. 2.
7. pt_2 a)
8. pt_3 a)
9. Článek 4 Posuzování shody
10. Článek 5 Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem
11. Článek 6 Referenční hodnoty
12. Článek 7 Revize
13. Článek 8 Vstup v platnost a použitelnost
14. ANNEX
15. PŘÍLOHA I Požadavky na ekodesign
16. 1.
17. 2. a) Tabulka 1 Tabulka 2 Požadavky na minimální energetickou účinnost Požadavky na maximální spotřebu elektrické energie ve vypnutém stavu a v pohotovostním režimu pro jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu a komfortní ventilátory
18. Tabulka 3 Požadavky na maximální hladinu akustického výkonu
19. 3. a)
20. i)
21. ii)
22. PŘÍLOHA II
23. Měření a výpočty 1.2.3.4.5.6. Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Intervaly pro chladicí a otopné období (j=index intervalu, Tj=venkovní teplota, hj=počet hodin daného intervalu za rok), přičemž db=teplota suchého teploměru Standardní jmenovité podmínky, teploty vzduchu suchého teploměru (teploty vlhkého teploměru uvedeny v závorce) Referenční návrhové podmínky, teploty vzduchu suchého teploměru (teploty vlhkého teploměru uvedeny v závorce) Počet hodin provozu podle typu zařízení a provozního režimu, který je třeba použít pro výpočet spotřeby elektrické energie
24. a)
25. b)
26. c)
27. d)
28. e)
29. f)
30. PŘÍLOHA III Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem 1.2.3.4.5.
31. PŘÍLOHA IV Referenční hodnoty pro klimatizátory vzduchu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

po poradě s konzultačním fórem o ekodesignu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle směrnice 2009/125/ES by měla Komise stanovit požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí prostřednictvím lepšího konstrukčního návrhu bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2) Ustanovení čl. 16 odst. 2 písm. a) směrnice 2009/125/ES stanoví, že v souladu s postupem podle čl. 19 odst. 3, s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po poradě s konzultačním fórem o ekodesignu zavede Komise ve vhodných případech prováděcí opatření pro výrobky s vysokým potenciálem pro nákladově efektivní snížení emisí skleníkových plynů, což zahrnuje výrobky topných, ventilačních a klimatizačních systémů.

(3) Komise vypracovala přípravnou studii s cílem analyzovat technické, environmentální a hospodářské aspekty klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů, které se obvykle používají v domácnostech a malých obchodních provozovnách. Studie byla zpracována ve spolupráci se zúčastněnými a dotčenými stranami z EU i ze třetích zemí a její výsledky byly zveřejněny.

(4) Hlavními environmentálními aspekty uvedených výrobků, které jsou považovány za významné pro účely tohoto nařízení, jsou spotřeba energie ve fázi jejího používání a hladina akustického výkonu. Přípravná studie rovněž označila za významný environmentální aspekt v podobě přímých emisí skleníkových plynů možný únik chladiva, který představuje v průměru 10–20 % z celkových přímých i nepřímých emisí skleníkových plynů.

(5) Podle přípravné studie jsou informace o účinnosti komfortních ventilátorů nedostatečné, což bylo potvrzeno během posouzení dopadů. Nicméně s cílem poskytnout orgánům dohledu nad trhem důležité informace a umožnit účinné sledování trhu za účelem budoucího stanovení minimálních požadavků na energetickou účinnost, zajistí požadavky na informace o výrobku týkající se komfortních ventilátorů, aby byla účinnost zařízení a použitá metoda měření na výrobku dobře viditelná. Dále jsou v případě komfortních ventilátorů stanoveny požadavky pro pohotovostní režim a vypnutý stav.

(6) Roční spotřeba elektrické energie výrobků v EU podléhajících tomuto nařízení byla za rok 2005 odhadnuta na 30 TWh. Pokud nebudou přijata konkrétní opatření, předpokládá se, že v roce 2020 dosáhne roční spotřeba elektrické energie 74 TWh. Přípravná studie ukazuje, že spotřebu elektrické energie lze u výrobků podléhajících tomuto nařízení podstatně snížit.

(7) Přípravná studie ukazuje, že požadavky týkající se jiných parametrů ekodesignu uvedených v části 1 přílohy I směrnice 2009/125/ES nejsou potřebné, protože spotřeba elektrické energie a hladina akustického výkonu klimatizátorů vzduchu představuje ve fázi jejich používání zdaleka nejdůležitější environmentální aspekty.

(8) Vzhledem k tomu, že chladiva jsou ošetřena v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech, nejsou v tomto nařízení stanoveny žádné zvláštní požadavky týkající se chladiv. V rámci požadavků na ekodesign je však navržen bonus s cílem motivovat trh k používání chladiv s nižším škodlivým vlivem na životní prostředí. Tento bonus povede ke snížení minimálních požadavků na energetickou účinnost u zařízení používajících chladiva s nízkým potenciálem globálního oteplování (GWP).

(9) Klimatizátory vzduchu mohou být součástí systémů instalovaných v budovách. Vnitrostátní právní předpisy opírající se mimo jiné o směrnici 2010/31/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov mohou ohledně těchto klimatizačních systémů stanovit nové přísnější požadavky, přičemž využijí metody výpočtu a měření definované v tomto nařízení, pokud jde o účinnost klimatizátoru vzduchu.

(10) Funkce pohotovostního režimu a vypnutého stavu mohou být odpovědné za významnou část celkové spotřeby energie těchto zařízení. U klimatizátorů vzduchu s výjimkou dvoukanálových a jednokanálových klimatizátorů vzduchu je spotřeba energie těchto funkcí součástí minimálních požadavků na energetickou účinnost a metody měření sezónní účinnosti. Požadavky na pohotovostní režim a vypnutý stav u dvoukanálových a jednokanálových klimatizátorů vzduchu jsou stanoveny na základě požadavků na ekodesign podle nařízení Komise (ES) č. 1275/2008.

(11) Předpokládá se, že kombinovaný účinek požadavků na ekodesign uvedený v tomto nařízení a v nařízení (EU) Komise č. 626/2011 ze dne 4. května 2011 v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích klimatizátorů vzduchu, povede ve srovnání se situací bez přijetí zvláštních opatření k ročním úsporám elektrické energie do roku 2020 ve výši 11 TWh.

(12) Výrobky podléhající tomuto nařízení je nutno energeticky zefektivnit použitím stávajících nechráněných nákladově efektivních technologií, které mohou snížit celkové náklady na nákup a provoz těchto výrobků.

(13) Požadavky na ekodesign by neměly ovlivnit funkčnost výrobku z hlediska konečného uživatele nebo nepříznivě ovlivňovat zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Zejména by pak přínosy ze snížení spotřeby elektrické energie během používání výrobku měly převýšit další možné dopady na životní prostředí během jeho výroby.

(14) Požadavky na ekodesign by měly být zaváděny postupně, aby výrobci měli dostatek času na potřebné změny konstrukce výrobků podléhajících tomuto nařízení. Časový průběh by měl být takový, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na funkčnost zařízení na trhu a aby byly zohledněny dopady na náklady pro konečné uživatele a výrobce, zejména pak na malé a střední podniky, a aby bylo zároveň zajištěno včasné dosažení cílů tohoto nařízení.

(15) Měření příslušných parametrů výrobků je nutno provádět za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými orgány pro normalizaci uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998, kterou se mění směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů.

(16) V souladu s článkem 8 směrnice 2009/125/ES určuje toto nařízení postupy použitelné pro posuzování shody.

(17) Pro usnadnění kontrol shody by výrobci měli v technické dokumentaci uvádět informace podle příloh IV a V směrnice 2009/125/ES, pokud se tyto informace týkají požadavků stanovených tímto nařízením.

(18) Kromě právně závazných požadavků stanovených tímto nařízením by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby byla zajištěna široká dostupnost a snadná přístupnost informací o vlivu výrobků podléhajících tomuto nařízení na životní prostředí během jejich celého životního cyklu.

(19) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění na trh klimatizátorů vzduchu napájených z elektrické sítě se jmenovitým výkonem ≤ 12 kW určených k chlazení nebo vytápění v případě, že výrobek nemá funkci chlazení, a komfortních ventilátorů s elektrickým příkonem ventilátoru ≤ 125 W.

2. Toto nařízení se nevztahuje na:

2. a)

zařízení, která používají jiné než elektrické zdroje energie;

b)

klimatizátory vzduchu, které nepoužívají na straně kondenzátoru nebo výparníku, nebo ani na jedné z těchto stran vzduch jako teplonosnou látku.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v článku 2 směrnice 2009/125/ES. Použijí se rovněž tyto definice: Pro účely příloh jsou další definice stanovené v příloze I.

1. klimatizátorem vzduchu se rozumí zařízení určené k chlazení nebo ohřevu vzduchu (nebo obojímu) v uzavřeném prostoru pomocí parního kompresního cyklu poháněného elektrickým kompresorem, včetně klimatizátorů vzduchu, které mají další funkce, jako je vysoušení, čištění vzduchu, větrání nebo doplňkový ohřev vzduchu prostřednictvím elektrického odporového vytápění, a zařízení, která mohou používat vodu (buď kondenzát, který se tvoří na straně výparníku, nebo externě přidanou vodu) pro odpařování na kondenzátoru za předpokladu, že zařízení je schopno fungovat i bez použití přidané vody (pouze za použití vzduchu);

2. dvoukanálovým klimatizátorem vzduchu se rozumí klimatizátor, v němž je během chlazení nebo vytápění nasáván vzduch pro kondenzátor (nebo výparník) do jednotky vzduchovodem z venkovního prostředí a je z ní vyfukován druhým vzduchovodem do venkovního prostředí, přičemž tento klimatizátor je v klimatizovaném prostoru těsně u stěny;

3. jednokanálovým klimatizátorem vzduchu se rozumí klimatizátor, v němž je během chlazení nebo vytápění vzduch pro kondenzátor (nebo výparník) nasáván z prostoru obsahujícího klimatizační jednotku a vyfukován mimo tento prostor;

4. jmenovitým výkonem (Prated) se rozumí chladicí nebo topný výkon parního kompresního cyklu jednotky měřený za standardních jmenovitých podmínek;

5. komfortním ventilátorem se rozumí zařízení primárně navržené pro vytváření cirkulace vzduchu v okolí lidského těla nebo na jeho části pro uspokojení osobních požadavků na ochlazení, včetně komfortních ventilátorů, které mohou provádět další funkce jako např. osvětlení;

6. příkonem ventilátoru (PF) se rozumí elektrický příkon komfortního ventilátoru vyjádřený ve wattech, který je provozován při deklarovaném maximálním průtoku ventilátoru; měřeno za chodu oscilačního mechanismu (použije-li se).

Článek 3 Požadavky na ekodesign a harmonogram

1. Požadavky na ekodesign klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů jsou stanoveny v příloze I.

2. Požadavky na ekodesign se začnou uplatňovat podle tohoto harmonogramu:

Od 1. ledna 2013: jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu musí splňovat požadavky uvedené v bodě 2 písm. a) přílohy I.

Od 1. ledna 2013:

2.

pt_2 a)

klimatizátory vzduchu kromě jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu musí splňovat požadavky uvedené v bodě 2 písm. b) a v bodě 3 písm. a), b) a c) přílohy I.

b)

jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu musí splňovat požadavky uvedené v bodě 3 písm. a), b) a d) přílohy I;

c)

komfortní ventilátory musí splňovat požadavky uvedené v bodě 3 písm. a), b) a e) přílohy I.

Od 1. ledna 2014:

pt_3 a)

klimatizátory vzduchu musí splňovat požadavky na ekodesign uvedené v bodě 2 písm. c) přílohy I;

b)

jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu musí splňovat požadavky uvedené v bodě 2 písm. d) přílohy I.

3. Splnění požadavků na ekodesign bude měřeno a vypočteno podle požadavků stanovených v příloze II.

Článek 4 Posuzování shody

1. Postupem posuzování shody uvedeným v článku 8 směrnice 2009/125/ES se rozumí systém interní kontroly designu stanovený v příloze IV uvedené směrnice nebo systém řízení stanovený v příloze V uvedené směrnice.

2. Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2009/125/ES musí technická dokumentace obsahovat výsledky výpočtu stanoveného v příloze II tohoto nařízení.

Článek 5 Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Členské státy použijí za účelem splnění požadavků stanovených v příloze I tohoto nařízení při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES postup ověřování popsaný v příloze III tohoto nařízení.

Článek 6 Referenční hodnoty

Orientační referenční hodnoty klimatizátorů vzduchu s nejlepšími výkonnostními parametry dostupných na trhu v době, kdy toto nařízení vstupuje v platnost, jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 7 Revize

Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok a výsledek tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru o ekodesignu nejpozději pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost. Přezkum posoudí zejména požadavky na účinnost a hladinu akustického výkonu, přístup k podpoře využití chladiv s nízkým potenciálem globálního oteplování (GWP) a oblast působnosti nařízení, pokud jde o klimatizátory vzduchu a případné změny v podílu na trhu u typů zařízení, včetně klimatizátorů vzduchu s jmenovitým výstupním výkonem nad 12 kW. Přezkum rovněž posoudí vhodnost požadavků pro pohotovostní režim a vypnutý stav, sezónní metody výpočtu a měření a zváží vývoj případné sezónní metody výpočtu a měření pro všechny klimatizátory vzduchu, pokud jde o chladicí a otopná období.

Článek 8 Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Použije se ode dne 1. ledna 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 6. března 2012. Za Komisi José Manuel Barroso předseda

ANNEX

PŘÍLOHA I Požadavky na ekodesign

1. DEFINICE POUŽITELNÉ PRO ÚČELY PŘÍLOH:

1.

1) reverzibilním klimatizátorem vzduchu se rozumí klimatizátor vzduchu s funkcí chlazení i vytápění;

2) standardními jmenovitými podmínkami se rozumí kombinace vnitřní (Tin) a venkovní (Tj) teploty, která odpovídá provozním podmínkám pro stanovení hladiny akustického výkonu, jmenovitého výkonu, jmenovitého průtoku vzduchu, jmenovitého chladicího faktoru (EERrated) a/nebo jmenovitého topného faktoru (COPrated) pro chlazení nebo vytápění, jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy II;

3) vnitřní teplotou (Tin) se rozumí teplota vnitřního vzduchu udávaná suchým teploměrem [°C] (s relativní vlhkostí vzduchu určenou podle odpovídající teploty vlhkého teploměru);

4) venkovní teplotou (Tj) se rozumí teplota venkovního vzduchu udávaná suchým teploměrem [°C] (s relativní vlhkostí vzduchu určenou podle odpovídající teploty vlhkého teploměru);

5) jmenovitým chladicím faktorem (EERrated) se rozumí podíl deklarovaného chladicího výkonu [kW] a jmenovitého příkonu [kW] jednotky při chlazení, které je prováděno při standardních jmenovitých podmínkách;

6) jmenovitým topným faktorem (COPrated) se rozumí podíl deklarovaného topného výkonu [kW] a jmenovitého příkonu [kW] jednotky při vytápění, které je prováděno při standardních jmenovitých podmínkách;

7) potenciálem globálního oteplování (GWP) se rozumí míra, jakou podle odhadu přispívá 1 kg chladiva použitého v parním oběhu (tj. v chladicím oběhu se stlačením par chladiva mechanickým kompresorem) ke globálnímu oteplování; vyjadřuje se v ekvivalentech kg CO2 v časovém horizontu 100 let; uvažovanými hodnotami GWP budou ty, jež jsou uvedeny v příloze 1 nařízení (ES) č. 842/2006; pro fluorovaná chladiva budou hodnoty GWP hodnotami zveřejněnými ve třetí hodnotící zprávě (TAR) přijaté Mezivládní konferencí o klimatických změnách (2001 IPCC hodnoty GWP pro období sta let); pro nefluorované plyny jsou hodnotami GWP hodnoty zveřejněné v prvním hodnocení IPCC za období sta let; pro směsi chladiv budou hodnoty GWP vypočítány podle vzorce uvedeného v příloze I nařízení (ES) č. 842/2006; pro výše nezahrnutá chladiva se jako reference použije zpráva IPCC UNEP za rok 2010 o chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadlech z února 2011, případně novější;

8) vypnutým stavem se rozumí stav, kdy je klimatizátor vzduchu nebo komfortní ventilátor připojen ke zdroji síťového napájení (nebo zdroji napájení ze sítě) a nezajišťuje žádnou funkci. Vypnutým stavem se rozumí rovněž stavy, kdy je pouze zobrazována indikace vypnutého stavu, jakož i stavy, které zajišťují pouze funkce mající zabezpečit elektromagnetickou kompatibilitu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES;

9) pohotovostním režimem se rozumí stav, kdy je zařízení (klimatizátor vzduchu nebo komfortní ventilátor) připojeno ke zdroji síťového napájení, přičemž jeho fungování v souladu se zamýšleným účelem závisí na přivedené energii ze zdroje síťového napájení a poskytuje pouze dále uvedené funkce, které mohou trvat neomezeně dlouho: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace a/nebo zobrazení informací nebo stavu;

10) funkcí opětovné aktivace se rozumí funkce, která umožňuje aktivaci dalších režimů včetně aktivního režimu, a to pomocí dálkového spínače, včetně dálkového ovládání, vnitřního čidla, časového spínače, do stavu zajišťujícího další funkce včetně funkce hlavní;

11) zobrazením informací nebo stavu se rozumí stálá funkce, která na displeji zobrazuje informace nebo indikuje stav zařízení, včetně hodin;

12) hladinou akustického výkonu se rozumí hladina akustického výkonu A [dB(A)] ve vnitřním prostoru a/nebo ve venkovním prostoru, měřeno za standardních jmenovitých podmínek pro chlazení (nebo vytápění, pokud výrobek neposkytuje funkci chlazení);

13) referenčními návrhovými podmínkami se rozumí kombinace požadavků na referenční návrhovou teplotu, maximální bivalentní teplotu a maximální mezní provozní teplotu, jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy II;

14) referenční návrhovou teplotou se rozumí venkovní teplota [°C] buď pro chlazení (Tdesignc), nebo vytápění (Tdesignh), jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy I, při které se koeficient částečného zatížení musí rovnat 1 a která se mění v závislosti na určeném chladicím nebo otopném období;

15) koeficientem částečného zatížení (pl(Tj)) se rozumí podíl venkovní teploty mínus 16 °C a referenční návrhové teploty mínus 16 °C buď při chlazení, nebo vytápění;

16) obdobím se rozumí jeden ze čtyř souborů provozních podmínek (které jsou k dispozici pro čtyři období: jedno chladicí období, tři otopná období: průměrná/chladnější/teplejší), které pro každý statistický teplotní interval (bin) popisují kombinaci venkovních teplot a počtu hodin, kdy se tyto teploty v daném období vyskytují a kdy je jednotka prohlášena za způsobilou pro použití;

17) statistickým teplotním intervalem (bin) (s indexem j) se rozumí kombinace venkovní teploty (Tj) a počtu hodin v daném intervalu (hj), jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy II;

18) počtem hodin v daném intervalu (bin) se rozumí počet hodin v daném období (hj), kdy je naměřena daná venkovní teplota pro každý interval (bin), jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy II;

19) chladicím faktorem daného období (SEER) se rozumí celkový chladicí faktor jednotky, který je reprezentativní pro celé chladicí období a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby chlazení a roční spotřeby elektrické energie na chlazení;

20) referenční roční potřebou chlazení (QC) se rozumí referenční potřeba chlazení [kWh/rok], kterou je třeba použít jako základ pro výpočet faktoru SEER a která se vypočítá jako součin výpočtového/návrhového chladicího zatížení (Pdesignc) a ekvivalentního počtu hodin v aktivním režimu pro chlazení (HCE);

21) ekvivalentním počtem hodin v aktivním režimu pro chlazení (HCE) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok [h/rok], kdy musí jednotka splňovat výpočtové/návrhové chladicí zatížení (Pdesignc) tak, aby byla uspokojena referenční roční potřeba chlazení, jak je uvedeno v tabulce 4 přílohy II;

22) roční spotřebou elektrické energie pro chlazení (QCE) se rozumí spotřeba elektrické energie [kWh/rok] nutná k uspokojení referenční roční potřeby chlazení a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby chlazení a chladicího faktoru v sezónním aktivním režimu (SEERon) a spotřeby elektrické energie jednotky během chladicího období v těchto režimech: vypnutý stav termostatu, pohotovostní režim, vypnutý stav a režim zahřívání skříně kompresoru;

23) sezónním chladicím faktorem v aktivním režimu (SEERon) se rozumí průměrný chladicí faktor jednotky v aktivním režimu pro funkci chlazení, složený z koeficientu částečného zatížení a chladicího faktoru specifického pro daný statistický teplotní interval (bin) (EERbin(Tj)) a vážený počtem hodin daného intervalu (bin), kdy nastane podmínka tohoto intervalu;

24) částečným zatížením se rozumí chladicí zatížení (Pc(Tj)) nebo topné zatížení (Ph(Tj)) [kW] při konkrétní venkovní teplotě Tj, vypočítané jako součin výpočtového/návrhového zatížení a koeficientu částečného zatížení;

25) chladicím faktorem specifickým pro statistický teplotní interval (bin) (EERbin(Tj)) se rozumí chladicí faktor specifický pro každý interval (bin) j při venkovní teplotě Tj v daném období, který se pro stanovené intervaly (j) odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného chladicího faktoru (EERd(Tj)) a pro jiné intervaly (bin) se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby se přepočte pomocí koeficientu ztráty energie;

26) topným faktorem v daném období (SCOP) se rozumí celkový topný faktor jednotky, který je reprezentativní pro celé určené otopné období (hodnota faktoru SCOP se vztahuje k určenému otopnému období) a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a roční spotřeby elektrické energie na vytápění;

27) referenční roční potřebou tepla pro vytápění (QH) se rozumí referenční potřeba tepla po vytápění [kWh/rok], která se vztahuje k určenému otopnému období a je třeba ji použít jako základ pro výpočet faktoru SCOP a vypočítá se jako součin výpočtového/návrhového topného zatížení (Pdesignh) a ekvivalentního počtu hodin v aktivním režimu pro vytápění v daném období (HHE);

28) ekvivalentním počtem hodin v aktivním režimu pro vytápění (HHE) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok [h/rok], kdy jednotka musí splňovat určené topné zatížení (Pdesignc) tak, aby byla uspokojena referenční roční potřeba tepla pro vytápění, jak je uvedeno v tabulce 4 přílohy II;

29) roční spotřebou elektrické energie pro vytápění (QHE) se rozumí spotřeba elektrické energie [kWh/rok] nutná k uspokojení uvedené referenční roční potřeby tepla pro vytápění, která se vztahuje k určenému otopnému období; vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a topného faktoru v sezónním aktivním režimu (SCOPon), a spotřeby elektrické energie jednotky během otopného období v těchto režimech: vypnutý stav termostatu, pohotovostní režim, vypnutý stav a režim zahřívání skříně kompresoru;

30) topným faktorem v sezónním aktivním režimu (SCOPon) se rozumí průměrný topný faktor jednotky v aktivním režimu pro určené otopné období, složený z částečného zatížení, elektrického záložního topného výkonu (pokud je požadován) a topného faktoru specifického pro daný interval (bin) (COPbin(Tj) a vážený počtem hodin v daném intervalu (bin), kdy nastane podmínka/stav tohoto intervalu;

31) elektrickým záložním topným výkonem (elbu(Tj)) se rozumí topný výkon [kW] skutečného nebo předpokládaného záložního ohřívače s faktorem COP rovným 1, který doplňuje deklarovaný topný výkon (Pdh(Tj)) za účelem splnění částečného zatížení pro vytápění (Ph(Tj)) v případě, že Pdh(Tj) je při venkovní teplotě (Tj) menší než Ph(Tj);

32) topným faktorem specifickým pro daný statistický topný interval (bin) (COPbin(Tj)) se rozumí topný faktor specifický pro každý interval j při venkovní teplotě Tj v daném období, který se pro stanovené intervaly (j) odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného topného faktoru (COPd(Tj)) a pro jiné intervaly (bin) se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby se přepočte pomocí koeficientu ztráty energie;

33) deklarovaným výkonem [kW] se rozumí výkon parního oběhu (chladicí oběh se stlačením par chladiva mechanickým kompresorem) jednotky při chlazení (Pdc(Tj)) nebo vytápění (Pdh(Tj)), vztahující se podle prohlášení výrobce k venkovní teplotě Tj a vnitřní teplotě (Tin);

34) provozní hodnotou (SV) [(m3/min)/W] se v případě komfortních ventilátorů rozumí poměr maximálního průtoku ventilátoru [m3/min] k příkonu ventilátoru [W];

35) regulací výkonu se rozumí schopnost jednotky měnit svůj výkon změnou objemového průtoku. Jednotku lze označit za neměnnou, pokud tato jednotka nemůže změnit svůj objemový průtok, stupňovou, pokud lze objemový průtok změnit nebo obměnit v nejvýše dvou stupních nebo proměnnou, pokud lze objemový průtok změnit nebo obměnit ve třech nebo více stupních;

36) funkcí se rozumí údaj o tom, zda jednotka umožňuje chlazení vnitřních prostorů vzduchem, vytápění vnitřních prostorů vzduchem nebo obojí;

37) návrhovým zatížením se rozumí deklarované chladicí zatížení (Pdesignc) a/nebo deklarované topné zatížení (Pdesignh) [kW] při referenční návrhové teplotě, přičemž v případě režimu chlazení Pdesignc odpovídá deklarovanému chladicímu výkonu při teplotě Tj, která se rovná teplotě Tdesignc; v případě režimu vytápění Pdesignh odpovídá částečnému zatížení při teplotě Tj, která se rovná teplotě Tdesignh;

38) deklarovaným chladicím faktorem (EERd(Tj)) se rozumí chladicí faktor při omezeném počtu stanovených intervalů (bin) (j) při venkovní teplotě (Tj) stanovené výrobcem;

39) deklarovaným topným faktorem (COPd(Tj)) se rozumí topný faktor při omezeném počtu stanovených intervalů (bin) (j) při venkovní teplotě (Tj) stanovené výrobcem;

40) bivalentní teplotou (Tbiv) se rozumí venkovní teplota (Tj) [°C] deklarovaná výrobcem pro vytápění, při níž je deklarovaný výkon roven částečnému zatížení a pod jehož úrovní je pro splnění částečného zatížení pro vytápění nutné deklarovaný výkon doplnit výkonem záložního elektrického ohřívače;

41) mezní provozní teplotou (Tol) se rozumí venkovní teplota [°C] určená výrobcem pro vytápění, v případě nižší teploty není klimatizátor vzduchu schopen poskytovat topný výkon. Při nižší teplotě je deklarovaný výkon roven nule;

42) výkonem v cyklickém intervalu [kW]se rozumí (časově vážený) průměr deklarovaného výkonu v intervalu cyklické zkoušky pro chlazení (Pcycc) nebo vytápění (Pcych);

43) chladicí účinností v cyklickém intervalu (EERcyc) se rozumí průměrný chladicí faktor v intervalu cyklické zkoušky (vypínání a zapínání kompresoru), který se vypočítá jako podíl integrovaného chladicího výkonu v daném intervalu [kWh] a integrovaného elektrického příkonu v témže intervalu [kWh];

44) topnou účinností v cyklickém intervalu (COPcyc) se rozumí průměrný topný faktor v intervalu cyklické zkoušky (vypínání a zapínání kompresoru), který se vypočítá jako podíl integrovaného topného výkonu v daném intervalu [kWh] a integrovaného elektrického příkonu v témže intervalu [kWh];

45) koeficientem ztráty energie se rozumí míra ztráty účinnosti způsobené cyklováním (vypínání a zapínání kompresoru v aktivním režimu) stanovená pro chlazení (Cdc), vytápění (Cdh) nebo zvolená jako implicitní hodnota 0,25;

46) aktivním režimem se rozumí režim, který odpovídá počtu hodin chladicího nebo topného zatížení budovy, přičemž je aktivována funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění. Tento stav může vyžadovat zapínání/vypínání jednotky za účelem dosažení či udržení požadované teploty vnitřního vzduchu;

47) vypnutým stavem termostatu se rozumí režim, který odpovídá počtu hodin bez chladicího nebo topného zatížení, přičemž je funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění zapnuta, ale jednotka není vzhledem k absenci chladicího nebo topného zatížení provozuschopná. Tento stav se proto vztahuje k venkovním teplotám, nikoli k vnitřním zatížením. Vypínání/zapínání v aktivním režimu se nepovažuje za stav vypnutého termostatu;

48) režimem zahřívání skříně kompresoru se rozumí stav, kdy je v jednotce aktivováno topné zařízení, které má zabránit migraci chladiva do kompresoru, aby se omezila koncentrace chladiva v oleji/palivu při spuštění kompresoru;

49) spotřebou elektrické energie při vypnutém stavu termostatu (PTO) se rozumí spotřeba elektrické energie jednotky [kW], když je termostat ve vypnutém stavu;

50) spotřebou elektrické energie v pohotovostním režimu (PSB) se rozumí spotřeba elektrické energie jednotky [kW], která je v pohotovostním režimu;

51) spotřebou elektrické energie ve vypnutém stavu (POFF) se rozumí spotřeba elektrické energie jednotky [kW], která je ve vypnutém stavu;

52) spotřebou energie v režimu zahřívání skříně kompresoru (PCK) se rozumí spotřeba elektrické energie jednotky [kW], která je v režimu zahřívání skříně kompresoru;

53) počtem hodin provozu ve vypnutém stavu termostatu (HTO) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází ve vypnutém stavu termostatu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

54) počtem hodin provozu v pohotovostním režimu (HSB) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází v pohotovostním režimu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

55) počtem hodin provozu ve vypnutém stavu (HOFF) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází ve vypnutém stavu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

56) počtem hodin provozu v režimu zahřívání skříně kompresoru (HCK) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází v režimu zahřívání skříně kompresoru; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

57) jmenovitým průtokem vzduchu se rozumí průtok vzduchu [m3/h] na výstupu vzduchu z vnitřních a/nebo venkovních jednotek (použijí-li se) klimatizátorů vzduchu za standardních jmenovitých podmínek pro chlazení (nebo vytápění, pokud výrobek nemá funkci chlazení);

58) jmenovitým příkonem pro chlazení (PEER) se rozumí elektrický příkon [kW] jednotky, která provádí chlazení při standardních jmenovitých podmínkách;

59) jmenovitým příkonem pro vytápění (PCOP) se rozumí elektrický příkon [kW] jednotky, která provádí vytápění při standardních jmenovitých podmínkách;

60) spotřebou elektrické energie jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu (QSD a QDD) se rozumí spotřeba elektrické energie jednokanálových nebo dvoukanálových klimatizátorů vzduchu v režimu chlazení a/nebo vytápění (podle toho, který se použije) [jednokanálový v kWh/h, dvoukanálový v kWh/rok]

61) poměrem výkonu se rozumí poměr celkového deklarovaného chladicího (topného) výkonu všech vnitřních jednotek v provozu k deklarovanému chladicímu (topnému) výkonu venkovní jednotky při standardních jmenovitých podmínkách;

62) maximálním průtokem ventilátoru (F) se rozumí průtok vzduchu komfortního ventilátoru při maximálním nastavení [m3/min], měřeno na výstupu ventilátoru při vypnutém stavu oscilačního mechanismu (použije-li se);

63) oscilačním mechanismem se rozumí schopnost komfortního ventilátoru automaticky měnit směr proudění vzduchu, zatímco je ventilátor v provozu;

64) hladinou akustického výkonu ventilátoru se rozumí hladina akustického výkonu A komfortního ventilátoru při maximálním průtoku ventilátoru, měřeno na straně výstupu;

65) počtem hodin v aktivním režimu ventilátoru (HCE) se rozumí předpokládaný počet hodin [h/rok], kdy je ventilátor v provozu při maximálním průtoku ventilátoru, jak je popsáno v tabulce 4 přílohy II.

2. POŽADAVKY NA MINIMÁLNÍ ENERGETICKOU ÚČINNOST, MAXIMÁLNÍ SPOTŘEBU ELEKTRICKÉ ENERGIE VE VYPNUTÉM STAVU A V POHOTOVOSTNÍM REŽIMU A NA MAXIMÁLNÍ HLADINU AKUSTICKÉHO VÝKONU

2. a) Tabulka 1 Tabulka 2 Požadavky na minimální energetickou účinnost Požadavky na maximální spotřebu elektrické energie ve vypnutém stavu a v pohotovostním režimu pro jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu a komfortní ventilátory

Od 1. ledna 2013 musí jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu splňovat požadavky uvedené v tabulkách 1, 2 a 3 a vypočtené v souladu s přílohou II. Jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu a komfortní ventilátory musí splňovat požadavky pro pohotovostní režim a vypnutý stav, jak je uvedeno v tabulce 2. Požadavky na minimální energetickou účinnost a maximální hladinu akustického výkonu se vztahují na standardní jmenovité podmínky uvedené v tabulce 2 přílohy II. Dvoukanálové klimatizátory vzduchu Jednokanálové klimatizátory vzduchu EERrated COPrated EERrated COPrated Pokud je GWP chladiva > 150 2,40 2,36 2,40 1,80 Pokud je GWP chladiva < 150 2,16 2,12 2,16 1,62 Vypnutý stav Spotřeba elektrické energie zařízení v jakémkoli vypnutém stavu nesmí přesáhnout 1,00 W. Pohotovostní režim Spotřeba elektrické energie zařízení v jakémkoli stavu zabezpečujícím pouze funkci opětovné aktivace nebo zabezpečujícím pouze funkci opětovné aktivace a pouhou indikaci zapnuté funkce opětovné aktivace nesmí přesáhnout 1,00 W. Spotřeba elektrické energie zařízení v jakémkoli stavu zabezpečujícím pouze zobrazování informací nebo indikaci stavu nebo zabezpečujícím pouze kombinaci funkci opětovné aktivace a zobrazování informací nebo indikaci stavu nesmí přesáhnout 2,00 W. Dostupnost pohotovostního režimu a/nebo vypnutého stavu S výjimkou případů, kdy by to nebylo vhodné pro jeho zamýšlené použití, musí zařízení poskytovat vypnutý stav a/nebo pohotovostní režim a/nebo jiný stav, ve kterém nebudou překročeny platné požadavky na spotřebu elektrické energie ve vypnutém stavu a/nebo v pohotovostním režimu, když je zařízení připojeno k síťovému zdroji.

Tabulka 3 Požadavky na maximální hladinu akustického výkonu

Vnitřní hladina akustického výkonu dB (A) 65

b) Tabulka 4 Tabulka 5 Požadavky na minimální energetickou účinnost Požadavky na maximální hladinu akustického výkonu

Od 1. ledna 2013 musí klimatizátory vzduchu, s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu, splňovat požadavky na minimální energetickou účinnost a požadavky na maximální hladinu akustického výkonu, jak je uvedeno v tabulkách 4 a 5 a vypočteno v souladu s přílohou II. Požadavky na energetickou účinnost berou v úvahu podmínky referenčního návrhu uvedené v tabulce 3 přílohy II a v případě potřeby se použije průměrné otopné období. Požadavky na akustický výkon se vztahují na standardní podmínky hodnocení uvedené v tabulce 2 přílohy II. SEER SCOP (Průměrné otopné období) Pokud je GWP chladiva > 150 3,60 3,40 Pokud je GWP chladiva < 150 3,24 3,06 Jmenovitý výkon ≤ 6 kW 6 < Jmenovitý výkon ≤ 12 kW Vnitřní hladina akustického výkonu dB(A) Venkovní hladina akustického výkonu dB(A) Vnitřní hladina akustického výkonu dB(A) Venkovní hladina akustického výkonu dB(A) 60 65 65 70

c) Tabulka 6 Požadavky na minimální energetickou účinnost

Od 1. ledna 2014 musí klimatizátory vzduchu splňovat požadavky uvedené níže v tabulce a vypočtené v souladu s přílohou II. Požadavky na energetickou účinnost klimatizátorů vzduchu, s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu, se musí vztahovat na podmínky referenčního návrhu uvedené v tabulce 3 přílohy II; v případě se použije průměrné otopné období. Požadavky na energetickou účinnost jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu se vztahují na standardní jmenovité podmínky uvedené v tabulce 2 přílohy II. Klimatizátory vzduchu s výjimkou dvoukanálových a jednokanálových klimatizátorů vzduchu Dvoukanálové klimatizátory vzduchu Jednokanálové klimatizátory vzduchu SEER SCOP (Otopné období: průměrné) EERrated COPrated EERrated COPrated Pokud je GWP chladiva > 150 pro < 6 kW 4,60 3,80 2,60 2,60 2,60 2,04 Pokud je GWP chladiva ≤ 150 pro < 6 kW 4,14 3,42 2,34 2,34 2,34 1,84 Pokud je GWP chladiva > 150 pro 6 – 12 kW 4,30 3,80 2,60 2,60 2,60 2,04 Pokud je GWP chladiva ≤ 150 pro 6 – 12 kW 3,87 3,42 2,34 2,34 2,34 1,84

d) Tabulka 7 Požadavky na maximální spotřebu elektrické energie ve vypnutém stavu a v pohotovostním režimu

Od 1. ledna 2014 musí jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu a komfortní ventilátory splňovat požadavky uvedené v tabulce 7 vypočtené v souladu s přílohou II. Vypnutý stav Spotřeba elektrické energie zařízení v jakémkoli vypnutém stavu nesmí přesáhnout 0,50 W. Pohotovostní režim Spotřeba elektrické energie zařízení v jakémkoli stavu zabezpečujícím pouze funkci opětovné aktivace nebo zabezpečujícím pouze funkci opětovné aktivace a pouhou indikaci zapnuté funkce opětovné aktivace nesmí přesáhnout 0,50 W. Spotřeba elektrické energie zařízení v jakémkoli stavu zabezpečujícím pouze zobrazování informací nebo indikaci stavu nebo zabezpečujícím pouze kombinaci funkci opětovné aktivace a zobrazování informací nebo indikaci stavu nesmí přesáhnout 1,00 W. Dostupnost pohotovostního režimu a/nebo vypnutého stavu S výjimkou případů, kdy by to nebylo vhodné pro jeho zamýšlené použití, musí zařízení poskytovat vypnutý stav a/nebo pohotovostní režim a/nebo jiný stav, ve kterém nebudou překročeny použitelné požadavky na spotřebu elektrické energie ve vypnutém stavu a/nebo v pohotovostním režimu, když je zařízení připojeno k síťovému zdroji. Řízení spotřeby elektrické energie Když zařízení neposkytuje hlavní funkci nebo když na jeho funkcích není závislý jiný energetický spotřebič (jiné energetické spotřebiče), musí být zařízení, s výjimkou případů, kdy by to nebylo vhodné pro jeho zamýšlené použití, vybaveno funkcí řízení spotřeby elektrické energie nebo podobnou funkcí, která po nejkratší možné době, která je přiměřená zamýšlenému účelu použití zařízení, automaticky přepne zařízení do

pohotovostního režimu nebo

do vypnutého stavu nebo

do jiného stavu, ve kterém nebudou překročeny použitelné požadavky na spotřebu elektrické energie ve vypnutém stavu a/nebo v pohotovostním režimu, když je zařízení připojeno k síťovému zdroji. Funkce řízení spotřeby elektrické energie musí být aktivována před dodáním.

3. POŽADAVKY NA INFORMACE O VÝROBKU

3. a)

Pokud jde o klimatizátory vzduchu a komfortní ventilátory, musí být od 1. ledna 2013 poskytnuty informace uvedené v následujících bodech a vypočtené v souladu s přílohou II:

i)

v technické dokumentaci výrobku;

ii)

na volně přístupných internetových stránkách výrobců klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů.

b)

Výrobce klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů musí na vyžádání poskytnout laboratořím, které provádějí kontroly v rámci dohledu nad trhem, potřebné informace o nastavení jednotky používaném při stanovení deklarovaného výkonu, hodnot SEER/EER, SCOP/COP a provozních hodnot a poskytnout kontaktní údaje pro získání těchto informací.

c) Tabulka 1 Požadavky na informace (počet desetinných čísel v poli označuje přesnost vykazování)

Požadavky na informace, pokud jde o klimatizátory vzduchu, s výjimkou dvoukanálových a jednokanálových klimatizátorů vzduchu. Funkce (uveďte, pokud je k dispozici) Pokud funkce zahrnuje vytápění: Uveďte otopné období, na které se informace vztahuje. Uvedené hodnoty by se měly vztahovat vždy k jednomu otopnému období. Mělo by být zahrnuto alespoň otopné období průměrné. chlazení Ano/Ne Průměrná (povinně) Ano/Ne vytápění Ano/Ne Teplejší (pokud je označena) Ano/Ne Chladnější (pokud je označena) Ano/Ne Položka označení hodnota jednotka Položka označení hodnota jednotka Navrhované zatížení Sezónní účinnost chlazení Pdesignc x,x kW chlazení SEER x,x — vytápění/průměrná Pdesignh x,x kW vytápění/průměrná SCOP/A x,x — vytápění/teplejší Pdesignh x,x kW vytápění/teplejší SCOP/W x,x — vytápění/chladnější Pdesignh x,x kW vytápění/chladnější SCOP/C x,x — Deklarovaný chladicí výkon při vnitřní teplotě 27(19) °C a venkovní teplotě Tj Deklarovaný koeficient při vnitřní teplotě 27(19) °C a venkovní teplotě Tj Tj = 35 °C Pdc x,x kW Tj = 35 °C EERd x,x — Tj = 30 °C Pdc x,x kW Tj = 30 °C EERd x,x — Tj = 25 °C Pdc x,x kW Tj = 25 °C EERd x,x — Tj = 20 °C Pdc x,x kW Tj = 20 °C EERd x,x — Deklarovaný topný výkon / Průměrné období při vnitřní teplotě 20 °C a venkovní teplotě Tj Deklarovaný koeficient / Průměrné období při vnitřní teplotě 20 °C a venkovní teplotě Tj Tj = – 7 °C Pdh x,x kW Tj = – 7 °C COPd x,x — Tj = 2 °C Pdh x,x kW Tj = 2 °C COPd x,x — Tj = 7 °C Pdh x,x kW Tj = 7 °C COPd x,x — Tj = 12 °C Pdh x,x kW Tj = 12 °C COPd x,x — Tj = bivalentní teplota Pdh x,x kW Tj = bivalentní teplota COPd x,x — Tj = provozní omezení Pdh x,x kW Tj = provozní omezení COPd x,x — Deklarovaný topný výkon / Teplejší období, při vnitřní teplotě 20 °C a venkovní teplotě Tj Deklarovaný topný koeficient / Teplejší období, při vnitřní teplotě 20 °C a venkovní teplotě Tj Tj = 2 °C Pdh x,x kW Tj = 2 °C COPd x,x — Tj = 7 °C Pdh x,x kW Tj = 7 °C COPd x,x — Tj = 12 °C Pdh x,x kW Tj = 12 °C COPd x,x — Tj = bivalentní teplota Pdh x,x kW Tj = bivalentní teplota COPd x,x — Tj = provozní omezení Pdh x,x kW Tj = provozní omezení COPd x,x — Deklarovaný topný výkon / Chladnější období při vnitřní teplotě 20 °C a venkovní teplotě Tj Deklarovaný topný koeficient / Chladnější období při vnitřní teplotě 20 °C a venkovní teplotě Tj Tj = – 7 °C Pdh x,x kW Tj = – 7 °C COPd x,x — Tj = 2 °C Pdh x,x kW Tj = 2 °C COPd x,x — Tj = 7 °C Pdh x,x kW Tj = 7 °C COPd x,x — Tj = 12 °C Pdh x,x kW Tj = 12 °C COPd x,x — Tj = bivalentní teplota Pdh x,x kW Tj = bivalentní teplota COPd x,x — Tj = provozní omezení Pdh x,x kW Tj = provozní omezení COPd x,x — Tj = –15 °C Pdh x,x kW Tj = – 15 °C COPd x,x — Bivalentní teplota Mezní provozní teplota vytápění/průměr Tbiv x °C vytápění/průměr Tol x °C vytápění/tepleji Tbiv x °C vytápění/tepleji Tol x °C vytápění/chladněji Tbiv x °C vytápění/chladněji Tol x °C Výkon v cyklickém intervalu Účinnost v cyklickém intervalu při chlazení Pcycc x,x kW při chlazení EERcyc x,x — při vytápění Pcych x,x kW při vytápění COPcyc x,x — Koeficient ztráty energie při chlazení Cdc x,x — Koeficient ztráty energie při vytápění Cdh x,x — Elektrický příkon v jiných režimech než v aktivním režimu Roční spotřeba elektrické energie vypnutý stav POFF x,x kW chlazení QCE x kWh/rok pohotovostní režim PSB x,x kW vytápění/průměrná QHE x kWh/rok vypnutý stav termostatu PTO x,x kW vytápění/teplejší QHE x kWh/rok režim zahřívání skříně kompresoru PCK x,x kW vytápění/chladnější QHE x kWh/rok Regulace výkonu (uveďte jednu ze tří možností) Jiné položky pevná Ano/Ne Hladina akustického výkonu (vnitřní/venkovní) LWA x,x / x,x dB(A) stupňová Ano/Ne Potenciál globálního oteplování GWP x kg ekv. CO2 proměnná Ano/Ne Jmenovitý průtok vzduchu (vnitřní/venkovní) — x / x m3/h Kontaktní osoby, které poskytnou další informace: Jméno nebo název a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce. Výrobce musí uvést v míře odpovídající významnosti z hlediska funkčnosti informace požadované ve výše uvedené tabule 1 v technické dokumentaci výrobku. U jednotek s regulací výkonu označených jako stupňové je nutné v každém poli v rámci oddílu deklarovaný výkon uvést dvě hodnoty pro nejvyšší a nejnižší výkon ve tvaru nejvyšší/nejnižší oddělené lomítkem (/).

Informace k určení modelu/ů, na který/é se informace vztahují:

d) Tabulka 2 Požadavky na informace

Požadavky na informace u jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu. Jednokanálové klimatizátory vzduchu by měly být na obalu, v dokumentaci výrobku a ve veškerých reklamních materiálech, ať už v elektronické nebo tištěné podobě, označeny jako místní klimatizátory vzduchu. Výrobce musí poskytnout informace podle následující tabulky. Informace k určení modelu/ů, na který/é se informace vztahují [vyplňte podle potřeby] Popis Označení Hodnota Jednotka Jmenovitý výkon při chlazení Prated při chlazení [x,x] kW Jmenovitý výkon při vytápění Prated při vytápění [x,x] kW Jmenovitý příkon při chlazení PEER [x,x] kW Jmenovitý příkon při vytápění PCOP [x,x] kW Jmenovitý chladicí faktor EERd [x,x] — Jmenovitý topný faktor COPd [x,x] — Spotřeba elektrické energie, pokud je termostat ve vypnutém stavu PTO [x,x] W Spotřeba elektrické energie v pohotovostním režimu PSB [x,x] W Spotřeba elektrické energie jedno(SD)-/dvoukanálových (DD) zařízení (uveďte zvlášť údaje pro chlazení a pro vytápění) DD: QDD DD: [x] DD: kWh/rok SD: QSD SD: [x,x] SD: kWh/h Hladina akustického výkonu LWA [x] dB(A) Potenciál globálního oteplování GWP [x] kg ekv. CO2 Kontaktní osoby, které poskytnou další informace Jméno nebo název a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce.

e) Tabulka 3 Požadavky na informace

Požadavky na informace u komfortních ventilátorů. Výrobce musí poskytnout informace podle následující tabulky. Informace k určení modelu(ů), na které se informace vztahují [vyplňte podle potřeby] Popis Označení Hodnota Jednotka Maximální průtok ventilátoru F [x,x] m3/min Příkon ventilátoru P [x,x] W Provozní hodnota SV [x,x] (m3/min)/W Spotřeba energie v pohotovostním režimu PSB [x,x] W Hladina akustického výkonu ventilátoru LWA [x] dB(A) Maximální rychlost proudění vzduchu c [x,x] metry/s Norma pro měření provozní hodnoty [zde uveďte odkaz na použitou normu pro měření] Kontaktní osoby, které poskytnou další informace Jméno nebo název a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce.

PŘÍLOHA II

Měření a výpočty 1.2.3.4.5.6. Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Intervaly pro chladicí a otopné období (j=index intervalu, Tj=venkovní teplota, hj=počet hodin daného intervalu za rok), přičemž db=teplota suchého teploměru Standardní jmenovité podmínky, teploty vzduchu suchého teploměru (teploty vlhkého teploměru uvedeny v závorce) Referenční návrhové podmínky, teploty vzduchu suchého teploměru (teploty vlhkého teploměru uvedeny v závorce) Počet hodin provozu podle typu zařízení a provozního režimu, který je třeba použít pro výpočet spotřeby elektrické energie

Pro účely shody a ověření shody s požadavky tohoto nařízení se k měření a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod a u jejichž výsledků se předpokládá nízká míra nejistoty. Musí splňovat tyto technické parametry: Při stanovení sezónní spotřeby elektrické energie a účinnosti chladicího faktoru daného období (SEER) a topného faktoru daného období (SCOP) je třeba vzít v úvahu: Jestliže údaje týkající se konkrétního modelu, který kombinuje vnitřní a venkovní jednotky, byly získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu a/nebo extrapolací z jiných kombinací, měla by dokumentace obsahovat podrobné údaje o těchto výpočtech a/nebo extrapolacích a o zkouškách, které byly provedeny pro ověření přesnosti těchto výpočtů (včetně podrobných údajů týkajících se matematického modelu pro výpočet výkonnosti takových kombinací a měření, která byla provedena pro ověření tohoto modelu). Jmenovitý chladicí faktor (EERrated) a popřípadě jmenovitý topný faktor (COPrated) jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu musí být stanoven za standardních jmenovitých podmínek, jak jsou definovány v tabulce 2 níže. Při výpočtu sezónní spotřeby elektrické energie na chlazení (a/nebo vytápění) je nutné vzít v úvahu spotřebu elektrické energie ve všech příslušných provozních režimech za použití časových období, jak jsou definována v tabulce 3 níže za použití provozních hodin podle tabulky 4 níže. Účinnost komfortního ventilátoru je nutné stanovit na základě podílu nominálního průtoku vzduchu jednotky a nominálního elektrického příkonu této jednotky. CHLADICÍ OBDOBÍ j # Tj °C db hj h/rok 1 17 205 2 18 227 3 19 225 4 20 225 5 21 216 6 22 215 7 23 218 8 24 197 9 25 178 10 26 158 11 27 137 12 28 109 13 29 88 14 30 63 15 31 39 16 32 31 17 33 24 18 34 17 19 35 13 20 36 9 21 37 4 22 38 3 23 39 1 24 40 0 Celkem h. 2602 OTOPNÉ OBDOBÍ j # Tj °C db hj h/rok Průměrné Teplejší Chladnější 1 to 8 – 30 to – 23 0 0 0 9 –22 0 0 1 10 –21 0 0 6 11 –20 0 0 13 12 –19 0 0 17 13 –18 0 0 19 14 –17 0 0 26 15 –16 0 0 39 16 –15 0 0 41 17 –14 0 0 35 18 –13 0 0 52 19 –12 0 0 37 20 –11 0 0 41 21 –10 1 0 43 22 –9 25 0 54 23 –8 23 0 90 24 –7 24 0 125 25 –6 27 0 169 26 –5 68 0 195 27 –4 91 0 278 28 –3 89 0 306 29 –2 165 0 454 30 –1 173 0 385 31 0 240 0 490 32 1 280 0 533 33 2 320 3 380 34 3 357 22 228 35 4 356 63 261 36 5 303 63 279 37 6 330 175 229 38 7 326 162 269 39 8 348 259 233 40 9 335 360 230 41 10 315 428 243 42 11 215 430 191 43 12 169 503 146 44 13 151 444 150 45 14 105 384 97 46 15 74 294 61 Celkem h. 4910 3590 6446 Zařízení Funkce Vnitřní teplota vzduchu (°C) Venkovní teplota vzduchu (°C) klimatizátory vzduchu s výjimkou jednokanálových klimatizátorů vzduchu chlazení 27 (19) 35 (24) vytápění 20 (max. 15) 7 (6) jednokanálový klimatizátor vzduchu chlazení 35 (24) 35 (24) vytápění 20 (12) 20 (12) Funkce/období Vnitřní teplota vzduchu (°C) Venkovní teplota vzduchu (°C) Bivalentní teplota (°C) Teplota provozního omezení (°C) Tin Tdesignc/Tdesignh Tbiv Tol chlazení 27 (19) Tdesignc = 35 (24) nepoužije se nepoužije se vytápění/průměr 20 (15) Tdesignh = – 10 (– 11) max. 2 max. – 7 vytápění/tepleji Tdesignh = 2 (1) max. 7 max. 2 vytápění/chladněji Tdesignh = – 22 (– 23) max. – 7 max. – 15 Typ zařízení / funkce (uplatňuje-li se) Jednotka Otopné období Zapnutý stav Vypnutý stav termostatu Pohotovostní režim Vypnutý stav Režim zahřívání skříně kompresoru chlazení: HCE vytápění: HHE HTO HSB HOFF HCK Klimatizátory vzduchu, s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu Chladicí režim, pokud zařízení poskytuje pouze funkci chlazení h/rok 350 221 2142 5088 7760 Chladicí a topný režim, pokud zařízení nabízí oba režimy Chladicí režim h/rok 350 221 2142 0 2672 Topný režim h/rok Průměrné 1400 179 0 0 179 Teplejší 1400 755 0 0 755 Chladnější 2100 131 0 0 131 Topný režim, pokud zařízení poskytuje pouze funkci vytápění h/rok Průměrné 1400 179 0 3672 3851 Teplejší 1400 755 0 4345 4476 Chladnější 2100 131 0 2189 2944 Dvoukanálový klimatizátor vzduchu Chladicí režim, pokud zařízení poskytuje pouze funkci chlazení h/60 min. 1 nepoužije se nepoužije se nepoužije se nepoužije se Chladicí a topný režim, pokud zařízení nabízí oba režimy Chladicí režim h/60 min. 1 nepoužije se nepoužije se nepoužije se nepoužije se Topný režim h/60 min. 1 nepoužije se nepoužije se nepoužije se nepoužije se Topný režim, pokud zařízení poskytuje pouze funkci vytápění h/60 min. 1 nepoužije se nepoužije se nepoužije se nepoužije se Jednokanálový klimatizátor vzduchu Chladicí režim h/60 min. 1 nepoužije se nepoužije se nepoužije se nepoužije se Topný režim h/60 min. 1 nepoužije se nepoužije se nepoužije se nepoužije se

výpočty 1.2.

a)

evropská chladicí a otopná období, jak jsou definována v tabulce 1 níže;

b)

referenční určené podmínky, jak jsou definovány v tabulce 3 níže;

c)

spotřebu elektrické energie pro všechny příslušné provozní režimy za použití časových období, jak jsou definována v tabulce 4 níže;

d)

účinky poklesu energetické účinnosti způsobeného zapínáním/vypínáním (použije-li se) v závislosti na typu regulace chladicího a/nebo topného výkonu;

e)

opravy sezónních topných faktorů v podmínkách, kdy topný výkon nemůže odpovídat tepelnému zatížení;

f)

vliv záložního ohřívače (použije-li se) na výpočet sezónní účinnosti jednotky v topném režimu.

PŘÍLOHA III Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem 1.2.3.4.5.

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použijí orgány členských států následující postup ověřování u požadavků stanovených v příloze I. Orgány členského státu provádějí zkoušku na jednom kusu zařízení. Model klimatizátoru vzduchu, s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu, se považuje za vyhovující příslušným požadavkům přílohy I tohoto nařízení, pokud jeho chladicí faktor daného období (SEER), popř. topný faktor daného období (SCOP) není nižší než deklarovaná hodnota mínus 8 % na deklarovanou kapacitu jednotky. Hodnoty SEER a SCOP se stanoví v souladu s přílohou II. Model jednokanálového a dvoukanálového klimatizátoru vzduchu se považuje za vyhovující příslušným požadavkům přílohy I tohoto nařízení, pokud výsledky pro vypnutý stav a pohotovostní režim nepřesahují mezní hodnoty o více než 10 % a pokud jmenovitý chladicí faktor (EERrated), popř. jmenovitý topný faktor (COPrated) není nižší než deklarovaná hodnota mínus 10 %. Hodnoty EER a COP se stanoví v souladu s přílohou II. Model klimatizátoru vzduchu se považuje za vyhovující příslušným požadavkům tohoto nařízení, pokud maximální hladina akustického výkonu nepřesahuje deklarovanou hodnotu o více než 2 dB (A). Pokud není dosaženo výsledku podle bodu 2, orgán dohledu nad trhem náhodně vybere pro přezkoušení tři další jednotky téhož modelu. Model klimatizátoru vzduchu, s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu, se považuje za vyhovující příslušným požadavkům přílohy I tohoto nařízení, pokud průměrný chladicí faktor daného období (SEER), popř. průměrný topný faktor daného období (SCOP) tří jednotek není nižší než deklarovaná hodnota mínus 8 % na deklarovanou kapacitu jednotky. Hodnoty SEER a SCOP se stanoví v souladu s přílohou II. Model jednokanálového a dvoukanálového klimatizátoru vzduchu se považuje za vyhovující příslušným požadavkům přílohy I tohoto nařízení, pokud průměrné výsledky tří jednotek pro vypnutý stav a pohotovostní režim nepřesahují mezní hodnoty o více než 10 % a pokud jmenovitý chladicí faktor (EERrated), popř. jmenovitý topný faktor (COPrated) není nižší než deklarovaná hodnota mínus 10 %. Hodnoty SEER a SCOP se stanoví v souladu s přílohou II. Model klimatizátoru vzduchu se považuje za vyhovující požadavkům tohoto nařízení, pokud průměrná maximální hladina akustického výkonu nepřesahuje deklarovanou hodnotu o více než 2 dB (A). Nepodaří-li se dosáhnout výsledků podle bodu 4, má se za to, že model není v souladu s tímto nařízením. Za účelem kontroly souladu s požadavky tohoto nařízení použijí členské státy postupy uvedené v příloze II a harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod.

PŘÍLOHA IV Referenční hodnoty pro klimatizátory vzduchu

V době vstupu tohoto nařízení v platnost byla pro klimatizátory vzduchu, pokud jde o jejich energetickou účinnost, určena jako nejlepší tato technologie dostupná na trhu: Referenční hodnota pro úrovně GWP chladiva používaného v klimatizátorech vzduchu je GWP ≤ 20. Klimatizátory vzduchu, s výjimkou dvoukanálových a jednokanálových klimatizátorů vzduchu Dvoukanálový klimatizátor vzduchu Jednokanálový klimatizátor vzduchu SEER SCOP EER COP EER COP 8,50 5,10 3,00 3,15 3,15 2,60

Versions

1. 2012-03-06