Address https://gelex.eu/eli/EU/act/2014/1358@2014-12-18/cs

Contents

1. Preamble
2. Článek 1
3. 1)
4. 4. a)
5. i)
6. ii)
7. 2)
8. 5)
9. 6)
10. 3. a)
11. 7)
12. Článek 25la Zvláštní pravidla ohledně krmiv pro juvenilní jedince pocházející z ekologické akvakultury
13. 8)
14. ANNEX
15. PŘÍLOHA 1.2. a)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, a zejména na čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 2 a článek 16 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (ES) č. 834/2007 stanoví základní požadavky pro ekologickou produkci mořských řas a živočichů pocházejících z akvakultury. Prováděcí pravidla pro tyto požadavky jsou stanovena v nařízení Komise (ES) č. 889/2008.

(2) V období od listopadu 2012 do dubna 2013 požádaly některé členské státy o revizi pravidel týkajících se produktů, látek, zdrojů krmiv a postupů, které jsou povoleny pro použití při ekologické produkci v rámci akvakultury. Tyto žádosti vyhodnotila skupina odborníků pro technické poradenství v oblasti ekologické produkce (EGTOP) zřízená rozhodnutím Komise 2009/427/ES. S přihlédnutím ke stanovisku skupiny EGTOP Komise shledala, že je zapotřebí aktualizovat a integrovat stávající pravidla pro provádění požadavků pro ekologickou produkci mořských řas a živočichů pocházejících z akvakultury.

(3) Podle čl. 15 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 834/2007 nejsou-li mladí jedinci z ekologické líhně nebo z ekologického zemědělského podniku dostupní, mohou být za zvláštních podmínek dovezeni do zemědělského podniku živočichové, kteří nepocházejí z ekologického chovu. V nařízení (ES) č. 889/2008 se stanoví zvláštní omezení, pokud jde o živočichy pocházející z akvakultury odchycené ve volné přírodě, včetně odchytu juvenilních jedinců pocházejících z akvakultury ve volné přírodě. Některé tradiční postupy z oblasti extenzivního chovu ryb v mokřadech, například v rybnících s brakickou vodou, přílivových oblastech a pobřežních lagunách ohraničených náspy a břehy, existují po staletí a jsou pro místní společenství cennými z hlediska kulturního dědictví a zachování biologické rozmanitosti i z hospodářského hlediska. Za určitých podmínek nemají tyto postupy vliv na stav populace dotčeného druhu.

(4) Z tohoto důvodu se má za to, že odchyt potěru ve volné přírodě pro účely odchovu v rámci těchto tradičních postupů v akvakultuře je v souladu s cíli, kritérii a zásadami ekologické produkce akvakultury, jsou-li zavedena řídicí opatření, jež schválil příslušný orgán odpovědný za řízení dotyčných rybích populací, která mají zajistit udržitelné využívání dotčených druhů, a též se má za to, že doplnění stavu je v souladu s těmito opatřeními a že ryby jsou krmeny výhradně krmivy, která jsou v životním prostředí přirozeně dostupná.

(5) Skupina EGTOP vyjádřila obavu, že zdroje krmiv a doplňkových látek povolených v ekologické produkci v rámci akvakultury dostatečně nesplňují stravovací požadavky masožravých druhů ryb. Podle čl. 15 odst. 1 písm. d) bodu i) nařízení (ES) č. 834/2007 mají být zvířata krmena krmivem, které splňuje požadavky na výživu v různých fázích jejich vývoje. Proto by mělo být povoleno používat jak zdroj krmiv pro masožravé živočichy v ekologické akvakultuře celé ryby. Nemělo by to však vyvolat další tlak na ohrožené nebo nadměrně lovené populace. Z tohoto důvodu by se měly k výrobě krmiv pro masožravé živočichy v ekologické akvakultuře používat pouze produkty rybolovu, jejichž udržitelnost potvrdí třetí strana. V této souvislosti je důležitá důvěryhodnost režimu udržitelnosti, jež má spotřebitele ujistit o celkové udržitelnosti produktu ekologické akvakultury. Proto by příslušné orgány měly stanovit systémy certifikace, které vzhledem k zásadám udržitelného rybolovu stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 považují za přiměřené k prokázání udržitelnosti produktů rybolovu pro použití jako krmivo v ekologické akvakultuře. Při posuzování vhodnosti systémů certifikace lze jako referenci použít Pokyny FAO pro označování ryb a produktů rybolovu z mořských rybolovných úlovků z roku 2009.

(6) Skupina EGTOP rovněž zdůraznila, že ve stravě lososovitých ryb je nutné poskytnout dostatečné množství histidinu, aby se u těchto druhů zajistila vysoká úroveň zdraví a dobré životní podmínky. Vezmeme-li v úvahu významné kolísání hladiny histidinu u mořských surovin podle druhů a ročního období a také podle produkce, zpracování a podmínek skladování, v zájmu splnění stravovacích požadavků lososovitých ryb by mělo být povoleno používat histidin vyrobený fermentací.

(7) Maximální množství rybí moučky povolené v současnosti v krmivech pro garnáty není dostačující k uspokojení jejich stravovacích potřeb, a mělo by proto být zvýšeno. Je-li to zapotřebí pro splnění kvantitativních stravovacích požadavků, mělo by v souladu s doporučeními zprávy skupiny EGTOP být povoleno přidat do krmiv cholesterol. Za tímto účelem by se měl použít, je-li k dispozici, ekologický cholesterol. Není-li ekologický cholesterol k dispozici, lze též použít cholesterol pocházející z vlny, měkkýšů nebo jiných zdrojů.

(8) Výjimka stanovená v čl. 25k odst. 2 končí dne 31. prosince 2014; uvedený odstavec by proto měl být zrušen.

(9) V zájmu zajištění souladu s čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 834/2007 ve vztahu k chovu mladých jedinců pocházejících z ekologické líhně a z ekologických zemědělských podniků se považuje za nezbytné – a je v souladu se zprávou EGTOP – zavést zvláštní pravidla pro používání planktonu při krmení juvenilních jedinců pocházejících z ekologické akvakultury. Plankton je nezbytný pro chov juvenilních jedinců a není produkován podle ekologických pravidel.

(10) Skupina EGTOP rovněž doporučila aktualizovat seznam látek povolených pro čištění a dezinfekci v ekologické akvakultuře, zejména pokud jde o možnost použití některých látek, které jsou již na seznamu uvedeny, i za přítomnosti živočichů. Příloha VII nařízení (ES) č. 889/2008 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11) Oblast působnosti přílohy XIIIa nařízení (ES) č. 889/2008 ve smyslu vymezení z čl. 25f odst. 2 by měla být definována jasněji, zejména pokud jde o chovatelské postupy.

(12) Maximální hustota chovu u sivena severního by se měla zvýšit, aby lépe odpovídala potřebám tohoto druhu. Maximální hustota chovu by měla být rovněž definována u raků. Příloha XIIIa nařízení (ES) č. 889/2008 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13) Nařízení (ES) č. 889/2008 by proto mělo být příslušným způsobem pozměněno.

(14) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem regulativního Výboru pro ekologickou produkci,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Nařízení (ES) č. 889/2008 se mění takto:

Článek 1

1) V článku 25e se odstavec 4 nahrazuje tímto:

1)

4. Pro účely odchovu je odchyt juvenilních jedinců pocházejících z akvakultury ve volné přírodě omezen na následující konkrétní případy:

4. a)

larvy a juvenilní jedinci ryb nebo korýšů, kteří se dostali do rybníků, do systémů oddělujících produkční jednotky od okolí a do ohrazených prostor při jejich napouštění;

b)

úhoř říční, pokud je pro danou lokalitu schválen plán chovu a lovu úhořů a pokud umělá reprodukce úhořů zůstane i nadále nevyřešena;

c)

odchyt potěru ve volné přírodě u jiných druhů než úhoře říčního pro účely odchovu v tradiční extenzivní akvakultuře, například v rybnících s brakickou vodou, přílivových oblastech a pobřežních lagunách ohraničených náspy a břehy:

i)

je-li doplnění stavu v souladu s řídícími opatřeními schválenými příslušnými orgány odpovědnými za řízení dotyčných rybích populací, aby se zajistilo udržitelné využívání dotčených druhů a

ii)

jsou-li ryby krmeny výhradně krmivy, která jsou přirozeně dostupná v životním prostředí.

2) V článku 25f se odstavec 2 nahrazuje tímto:

2)

2. Hustota chovu a chovatelské postupy jsou stanoveny v příloze XIIIa podle jednotlivých biologických druhů nebo jejich skupin. Při posuzování účinků hustoty chovu a chovatelských postupů na dobré životní podmínky chovaných ryb se sleduje stav těchto ryb (jako například poškození ploutví, jiná zranění, rychlost růstu, chování a celkový zdravotní stav) a kvalita vody.

3)e) V čl. 25k odst. 1 se doplňuje nové písmeno e), které zní: krmiva pocházející z celých ryb ulovených v rámci rybolovu s potvrzením udržitelnosti podle režimu uznaného příslušným orgánem v souladu se zásadami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013.

4) V článku 25k se zrušuje odstavec 2.

5) V článku 25k se doplňuje nový odstavec, který zní:

5)

5. Histidin vyrobený fermentací lze použít v krmivu pro lososovité ryby, neposkytují-li krmné zdroje uvedené v odstavci 1 dostatečné množství histidinu, aby splňovaly stravovací potřeby daných ryb a zamezily u nich vzniku šedého zákalu.

6) V článku 25 l se odstavec 3 nahrazuje tímto:

6)

3. Pokud se přidává přirozené krmivo podle odstavce 2:

3. a)

může krmivo pro pangase (Pangasius spp.) uvedeného v oddílu 9 přílohy XIIIa obsahovat maximálně 10 % rybí moučky nebo rybího oleje pocházejících z udržitelného rybolovu;

b)

může krmivo pro garnáty uvedené v oddílu 7 přílohy XIIIa obsahovat maximálně 25 % rybí moučky a 10 % rybího oleje pocházejících z udržitelného rybolovu. K zabezpečení stravovacích potřeb garnátů lze jako doplněk jejich stravy použít ekologický cholesterol; není-li ekologický cholesterol k dispozici, lze též použít jiný než ekologický cholesterol pocházející z vlny, měkkýšů nebo jiných zdrojů.

7) Vkládá se nový článek, který zní:

7)

Článek 25la Zvláštní pravidla ohledně krmiv pro juvenilní jedince pocházející z ekologické akvakultury

Při chovu larev juvenilních jedinců pocházejících z ekologické akvakultury lze jako krmivo použít konvenční fytoplankton a zooplankton.

8) V článku 25s se odstavec 6 nahrazuje tímto:

8)

6. Za účelem biologického omezení výskytu ektoparazitů je nutno používat pokud možno ryby-čističe, jakož i sladkou vodu, mořskou vodu a roztoky chloridu sodného.

9) Přílohy VII a XIIIa se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 18. prosince 2014. Za Komisi předseda Jean-Claude Juncker

ANNEX

PŘÍLOHA 1.2. Bod 2 přílohy VII nařízení (ES) č. 889/2008 se nahrazuje tímto: Příloha XIIIa nařízení (ES) č. 889/2008 se mění takto:

2. Produkty k čištění a dezinfekci pro živočichy pocházející z akvakultury a produkci mořských řas podle čl. 6e odst. 2, čl. 25s odst. 2 a článku 29a.

2.1 Za podmínky, že budou dodrženy příslušné předpisy Unie a vnitrostátní předpisy, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 834/2007, a zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, mohou produkty použité k čištění a dezinfekci vybavení a zařízení za nepřítomnosti živočichů pocházejících z akvakultury obsahovat tyto účinné látky:

ozon

chlornan sodný

chlornan vápenatý

hydroxid vápenatý

oxid vápenatý

louh sodný

alkohol

síran měďnatý: pouze do 31. prosince 2015

manganistan draselný

pokrutiny z přírodních semen čajovníku čínského (možno používat jen v produkci garnátů)

směsi hydrogenperoxosíranu draselného a chloridu sodného, z kterých vzniká kyselina chlorná

2.2 Za podmínky, že budou dodrženy příslušné předpisy Unie a vnitrostátní předpisy, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 834/2007, a zejména v nařízení (EU) č. 528/2012 a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES, mohou produkty použité k čištění a dezinfekci vybavení a zařízení za přítomnosti i nepřítomnosti živočichů pocházejících z akvakultury obsahovat tyto účinné látky:

vápenec (uhličitan vápenatý) pro regulaci pH

dolomit pro úpravu pH (možno používat jen v produkci garnátů)

chlorid sodný

peroxid vodíku

perkarbonát sodný

organické kyseliny (kyselina octová, kyselina mléčná, kyselina citronová)

kyselina huminová

peroxooctové kyseliny

kyselina peroxooctová a kyselina peroxooktanová

jodofory (pouze za přítomnosti vajec)

PŘÍLOHA 1.2. a)

V řádku týkajícím se Maximální hustoty chovu v tabulce oddílu 1 se slova Siven severní 20 kg/m3 nahrazují slovy Siven severní 25 kg/m3.

b)

Za oddíl 7 se vkládá nový oddíl, který zní:

Oddíl 7a Ekologická produkce raků Dotyčné druhy: Astacus astacus, Pacifastacus leniusculus. Maximální hustota chovu: u malých raků (< 20 mm): 100 jedinců na m2. U středně velkých raků (20–50 mm): 30 jedinců na m2. U dospělých raků (> 50 mm): 10 jedinců na m2, mají-li k dispozici dostatečné úkryty.

Versions

1. 2014-12-18