Address https://gelex.eu/eli/EU/act/2020/1044@2020-05-08/cs

Contents

1. Preamble
2. Článek 1 Oblast působnosti
3. Článek 2 Potenciály globálního oteplování
4. Článek 3 Pokyny pro inventuru skleníkových plynů
5. a)
6. b)
7. Článek 4 Cíle programu zajištění kvality a kontroly kvality
8. 1. a)
9. Článek 5 Doplnění chybějících údajů
10. 1. a)
11. i)
12. ii)
13. iii)
14. iv)
15. Článek 6 Počáteční kontroly
16. a)
17. b)
18. c)
19. d)
20. e)
21. f)
22. g)
23. h)
24. i)
25. j)
26. k)
27. l)
28. Článek 7 Zrušení
29. Článek 8 Přechodné ustanovení
30. Článek 9 Vstup v platnost a použitelnost
31. ANNEX

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, a zejména na čl. 26 odst. 6 písm. b) a čl. 37 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Mechanismus monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, jak je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, stanoví pravidla pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů v rámci politiky v oblasti klimatu. Ustanovení tohoto mechanismu jsou plně začleněna do nařízení (EU) 2018/1999, které zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 od 1. ledna 2021. V rámci tohoto mechanismu je nezbytné přijmout hodnoty pro potenciál globálního oteplování a stanovit pokyny pro inventuru.

(2) Pokud jde o potenciál globálního oteplování, na prvním zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody o změně klimatu uzavřené na 21. konferenci smluvních stran UNFCCC z roku 2015 (dále jen Pařížská dohoda) byla stanovena společná metrika pro převádění skleníkových plynů na ekvivalent CO2 za účelem vykazování inventur skleníkových plynů. Tato společná metrika vychází z hodnot pro potenciál globálního oteplování stanovených v 5. hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Uvedená metrika by měla být zohledněna v hodnotách pro potenciál globálního oteplování.

(3) Pokyny pro inventuru skleníkových plynů by měly být stanoveny v souladu s mezinárodním vývojem. Kromě pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 by členské státy a Komise měly zohlednit podmínky, postupy a pokyny pro rámec transparentnosti opatření a podpory podle článku 13 Pařížské dohody, jak jsou stanoveny v příloze rozhodnutí 18/CMA.1 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody (dále jen rozhodnutí 18/CMA.1). Členské státy se navíc vyzývají, aby používaly dodatek z roku 2013 k pokynům IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 týkající se mokřadů.

(4) V zájmu zajištění kvality inventury Unie je třeba stanovit další cíle programu Unie pro zajištění kvality a kontroly kvality.

(5) Aby byla zajištěna úplnost inventury Unie ve smyslu rozhodnutí 18/CMA.1, je nezbytné stanovit metodiky a údaje, které má Komise používat při vypracování odhadů k chybějícím údajům z inventury členského státu podle čl. 37 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999.

(6) Aby byla zajištěna včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost inventury Unie, je nezbytné upřesnit obsah počátečních kontrol prováděných u údajů o inventuře skleníkových plynů předložených členskými státy. Posouzením přesnosti v rámci počátečních kontrol by mělo být zajištěno, že členské státy nebudou systematicky nadhodnocovat či podhodnocovat skutečné emise a pohlcení ve vztahu ke klíčovým kategoriím Unie. Navíc vzhledem k tomu, že vykazování emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je nedílnou součástí podávání zpráv o inventuře skleníkových plynů, a vzhledem k zahrnutí odvětví LULUCF do cíle v oblasti klimatu do roku 2030 je třeba sladit počáteční kontroly s kontrolami prováděnými v jiných odvětvích. V odvětví LULUCF lze vykazované údaje o činnosti v oblasti využívání půdy a změn v jejím využívání porovnat s informacemi vycházejícími z programů a průzkumů Unie a členských států, jako je Copernicus a LUCAS.

(7) Odhady pro doplnění chybějících údajů národních inventur za účelem sestavení inventury Unie jsou vypracovávány v souladu s pokyny pro inventuru skleníkových plynů. Tyto odhady nelze stanovit bez použití hodnot pro potenciál globálního oteplování skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že pravidla k potenciálům globálního oteplování, pokyny pro inventury a inventurní systém Unie spolu věcně souvisejí, je vhodné je zahrnout do jednoho nařízení v přenesené pravomoci.

(8) K zajištění souladu s datem použitelnosti příslušných ustanovení nařízení (EU) 2018/1999 by se toto nařízení mělo použít od 1. ledna 2021.

(9) V souladu s články 57 a 58 nařízení (EU) 2018/1999 se zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 s účinkem od 1. ledna 2021, s výjimkou článku 7, který se má i nadále použít na zprávy obsahující údaje za roky 2018, 2019 a 2020. Od 1. ledna 2021 by proto mělo být zrušeno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014, avšak jeho články 6 a 7 by se i nadále měly použít na zprávy obsahující údaje za roky 2019 a 2020,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na zprávy předkládané členskými státy, jež obsahují údaje požadované od roku 2021.

Článek 2 Potenciály globálního oteplování

Členské státy a Komise použijí pro účely stanovení a vykazování údajů o inventuře skleníkových plynů podle čl. 26 odst. 3, 4 a 5 nařízení (EU) 2018/1999 potenciály globálního oteplování uvedené v příloze I tohoto nařízení.

Článek 3 Pokyny pro inventuru skleníkových plynů

Členské státy a Komise určí inventury skleníkových plynů podle čl. 26 odst. 3, 4 a 5 nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s:

a)

pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů (2006);

b)

podmínkami, postupy a pokyny pro rámec transparentnosti opatření a podpory podle článku 13 Pařížské dohody, jak jsou stanoveny v příloze rozhodnutí 18/CMA.1 konference smluvních stran jednající jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody (dále jen rozhodnutí 18/CMA.1).

Článek 4 Cíle programu zajištění kvality a kontroly kvality

1. Komise spravuje, řídí a snaží se neustále zlepšovat systém Unie pro inventuru skleníkových plynů na základě následujících cílů programu zajištění kvality a kontroly kvality, v nichž je uvedeno, že:

1. a)

inventura skleníkových plynů Unie je v případě potřeby po konzultaci s dotčeným členským státem doplněna použitím postupu stanoveného v čl. 37 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999;

b)

systém Unie pro inventuru skleníkových plynů poskytne transparentní souhrn emisí skleníkových plynů členských států ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, jakož i přehledy metodických popisů pro klíčové kategorie Unie, a transparentním způsobem odráží příspěvek členských států co do emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů k inventuře skleníkových plynů Unie;

c)

celkový objem emisí skleníkových plynů Unie ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů za vykazovaný rok se rovná součtu emisí skleníkových plynů členských států ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, jež byly za tentýž rok vykázány podle čl. 26 odst. 3, 4 a 5 nařízení (EU) 2018/1999;

d)

inventura skleníkových plynů Unie zahrnuje souvislé časové řady emisí ze zdrojů a pohlcování pomocí propadů za všechny vykazované roky.

2. Komise a členské státy podle možností zvyšují srovnatelnost národních inventur skleníkových plynů členských států tím, že usilují o synergii metod, údajů o činnostech, označení a přídělů emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů ze strany členských států, je-li to vhodné.

3. Cíle programu Unie pro zajištění kvality a kontroly kvality doplňují cíle programů zajištění kvality a kontroly kvality prováděných členskými státy.

4. Členské státy zajistí kvalitu údajů o činnostech, emisních faktorů a dalších parametrů použitých pro svoji národní inventuru skleníkových plynů.

Článek 5 Doplnění chybějících údajů

1. Odhady Komise pro doplnění údajů o inventuře předložených členským státem podle čl. 37 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1999 jsou založeny na těchto metodikách a údajích:

1. a)

pokud členský stát v předchozím vykazovaném roce předložil souvislou časovou řadu odhadů pro příslušnou kategorii zdroje a:

i)

daný členský stát předložil přibližnou inventuru skleníkových plynů za rok X–1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999, která obsahuje chybějící odhad, na základě údajů dané přibližné inventury skleníkových plynů;

ii)

daný členský stát nepředložil přibližnou inventuru skleníkových plynů za rok X–1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999, ale odhad přibližných emisí skleníkových plynů za rok X–1 v souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 vypracovala pro daný členský stát Unie, na základě údajů dané přibližné inventury skleníkových plynů Unie,

iii)

u chybějících odhadů v odvětví energetiky není použití údajů přibližné inventury skleníkových plynů členského státu možné nebo může vést k velmi nepřesným odhadům, na základě údajů z energetické statistiky získaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008;

iv)

použití údajů přibližné inventury skleníkových plynů není možné nebo může vést k velmi nepřesným odhadům u chybějících odhadů neenergetických odvětví, na základě metodik odhadu v souladu s technickým poradenstvím k chybějícím údajům v oddíle 2.2.3 pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 (sv. 1), v příslušných případech za použití evropských statistik;

b)

pokud odhad emise ze zdroje nebo pohlcování pomocí propadů pro příslušnou kategorii byl předmětem technických oprav podle čl. 38 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2018/1999 při posledním přezkumu před předložením a dotčený členský stát nepředložil revidovaný odhad, na základě metody použité technickým odborným přezkumným týmem při výpočtu technické opravy;

c)

pokud souvislá časová řada vykazovaných odhadů pro příslušnou kategorii zdroje není k dispozici, na základě metodik odhadu v souladu s technickým poradenstvím k chybějícím údajům v oddíle 2.2.3 pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 (sv. 1).

2. Komise připraví odhady uvedené v odstavci 1 do 31. března vykazovaného roku za konzultace a úzké spolupráce s dotčeným členským státem.

3. Dotčený členský stát použije odhady uvedené v odstavci 1 pro předložení národních inventur sekretariátu UNFCCC podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 6 Počáteční kontroly

Počáteční kontroly prováděné Komisí podle čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999 mohou zahrnovat:

a)

posouzení, zde členský stát vykazuje všechny kategorie požadované v rámci podmínek, postupů a pokynů pro rámec transparentnosti opatření a podpory podle článku 13 Pařížské dohody, jak jsou stanoveny v příloze rozhodnutí 18/CMA.1, jakož i všechny skleníkové plyny uvedené v příloze V nařízení (EU) 2018/1999;

b)

posouzení, zda jsou časové řady údajů o emisích ze zdrojů a pohlcování pomocí propadů souvislé;

c)

posouzení, zda jsou implicitní emisní faktory v členských státech srovnatelné s přihlédnutím ke standardním emisním faktorům IPCC pro rozdílné vnitrostátní situace;

d)

posouzení případů, v nichž bylo použito označení neodhadnuto, pokud existují metodiky IPCC úrovně 1 a pokud použití tohoto označení není odůvodněné podle bodu 32 přílohy rozhodnutí 18/CMA.1;

e)

analýzu přepočtů provedených za účelem předložení inventury skleníkových plynů, včetně toho, zda jsou dané přepočty založeny na metodických změnách;

f)

srovnání ověřených emisí skleníkových plynů vykazovaných v rámci systému Evropské unie pro obchodování s emisemi a emisí skleníkových plynů vykazovaných podle čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999;

g)

srovnání výsledků referenčního přístupu Eurostatu s referenčním přístupem členských států;

h)

srovnání výsledků sektorového přístupu Eurostatu se sektorovým přístupem členských států;

i)

posouzení, zda členský stát odstranil nedostatky zjištěné při dřívějších počátečních kontrolách a přezkumech Unie a provedl doporučení z přezkumů v rámci UNFCCC;

j)

posouzení přesnosti odhadů členských států týkajících se emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů ve vztahu ke klíčovým kategoriím Unie;

k)

posouzení transparentnosti a úplnosti metodických popisů vykázaných členskými státy pro klíčové kategorie Unie;

l)

posouzení monitorování a vykazování emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) podle přílohy V části 3 nařízení (EU) 2018/1999, včetně přiřazení klíčových kategorií, použité metodiky úrovně a srovnání vykázaných údajů o činnosti v oblasti využívání půdy a změny ve využívání půdy s informacemi vycházejícími z programů a průzkumů Unie a členských států.

Článek 7 Zrušení

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021 s výhradou přechodného ustanovení v článku 8 tohoto nařízení.

Článek 8 Přechodné ustanovení

Odchylně od článku 7 tohoto nařízení články 6 a 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 666/2014 zůstávají účinné pro zprávy obsahující údaje požadované pro roky 2019 a 2020.

Článek 9 Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 8. května 2020. Za Komisi Ursula von der Leyen předsedkyně

ANNEX

PŘÍLOHA POTENCIÁLY GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ

Zkratka, obecný název nebo chemický název Potenciál globálního oteplování Oxid uhličitý (CO2) 1 Methan (CH4) 28 Oxid dusný (N2O) 265 Fluorid sírový (SF6) 23500 Fluorid dusitý (NF3) 16100 Částečně fluorované uhlovodíky (HFC): HFC-23 CHF3 12400 HFC-32 CH2F2 677 HFC-41 CH3F 116 HFC-125 CHF2CF3 3170 HFC-134 CHF2CHF2 1120 HFC-134a CH2FCF3 1300 HFC-143 CH2FCHF2 328 HFC-143a CH3CF3 4800 HFC-152 CH2FCH2F 16 HFC-152a CH3CHF2 138 HFC-161 CH3CH2F 4 HFC-227ea CF3CHFCF3 3350 HFC-236cb CF3CF2CH2F 1210 HFC-236ea CF3CHFCHF2 1330 HFC-236fa CF3CH2CF3 8060 HFC-245fa CHF2CH2CF3 858 HFC-245ca CH2FCF2CHF2 716 HFC-365mfc CH3CF2CH2CF3 804 HFC-43-10mee CF3CHFCHFCF2CF3 nebo (C5H2F10) 1650 Zcela fluorované uhlovodíky (PFC): PFC-14, perfluormethan, CF4 6630 PFC-116, perfluorethan, C2F6 11100 PFC-218, perfluorpropan, C3F8 8900 PFC-318, perfluorcyklobutan, c-C4F8 9540 Perfluorcyklopropan c-C3F6 9200 PFC-3-1-10, perfluorbutan, C4F10 9200 PFC-4-1-12, perfluorpentan, C5F12 8550 PFC-5-1-14, perfluorhexan, C6F14 7910 PFC-9-1-18, C10F18 7190

Versions

1. 2020-05-08