Společná akce Rady 2008/307/SZBP ze dne 14. dubna 2008 na podporu činností Světové zdravotnické organizace týkajících se biologické bezpečnosti a ochrany v laboratořích v rámci strategie Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení
Grade B
mapped from publisher markup. A grade says how a document's structure was obtained, not how reliable the law is.
Address https://gelex.eu/eli/EU/act/oj/L/2008/307@2008-04-14/cs
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 14 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení (dále jen strategie EU), jejíž kapitola III obsahuje seznam opatření pro boj proti tomuto šíření.
(2) Evropská unie aktivně provádí strategii EU a zavádí opatření uvedená v kapitole III uvedené strategie, zejména opatření související s posílením Úmluvy o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) zbraní a toxinových zbraní a o jejich zničení (dále jen úmluva), včetně podpory vnitrostátního provádění této úmluvy mimo jiné prostřednictvím společné akce Rady 2006/184/SZBP ze dne 27. února 2006 na podporu Úmluvy o biologických a toxinových zbraních v rámci strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení a akčního plánu EU pro biologické a toxinové zbraně, který doplňuje společnou akci EU na podporu Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC).
(3) Dne 20. března 2006 přijala Rada Evropské unie společný postoj 2006/242/SZBP ke konferenci o revizi Úmluvy o biologických a toxinových zbraní v roce 2006 s cílem dále posílit všeobecnou platnost úmluvy a podpořit úspěšný výsledek konference o revizi (dále jen šestá revizní konference). Na šesté revizní konferenci konané v prosinci roku 2006 Unie prosazovala plné dodržování všech ustanovení úmluvy všemi státy, které jsou jejími stranami, a případné posílení vnitrostátních prováděcích opatření, včetně trestněprávních předpisů, a kontrolu patogenních mikroorganismů a toxinů v rámci úmluvy. Unie rovněž předložila pracovní dokumenty, včetně dokumentů týkajících se biologické bezpečnosti a ochrany.
(4) Šestá revizní konference znovu zdůraznila závazek států, jež jsou stranami úmluvy, přijmout nezbytná vnitrostátní opatření podle článků I, III a IV úmluvy za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany mikrobiálních či jiných biologických činitelů nebo toxinů v laboratořích a jiných zařízeních i během přepravy, jakož i v zájmu zabránění neoprávněnému přístupu k těmto činitelům a toxinům a jejich ztrátě. Konference rovněž naléhavě vyzvala státy, jež jsou stranami úmluvy a které mají odpovídající zkušenosti s právními předpisy a správními opatřeními v oblasti provádění ustanovení úmluvy, aby poskytly pomoc jiným státům, jež jsou stranami úmluvy, pokud o to požádají. Konference podpořila tuto pomoc na regionálním základě.
(5) Šestá revizní konference rozhodla o tom, aby se v roce 2008 projednalo a prosazovalo společné porozumění a účinná akce týkající se mimo jiné vnitrostátních, regionálních a mezinárodních opatření ke zlepšení biologické bezpečnosti a ochrany, včetně bezpečnosti a ochrany patogenů a toxinů v laboratořích.
(6) V souvislosti s článkem VII úmluvy šestá revizní konference rovněž podotkla, že vnitrostátní připravenost států, jež jsou stranami úmluvy, přispívá k mezinárodním kapacitám pro reakci na výskyt nemocí, včetně těch, jež jsou způsobeny údajným použitím biologických a toxinových zbraní, a k vyšetřování a zmírnění těchto výskytů.
(7) V souvislosti s článkem X úmluvy šestá revizní konference vybídla státy, jež jsou stranami úmluvy, aby i nadále posilovaly stávající mezinárodní organizace a sítě, zejména ty, jež patří ke Světové zdravotnické organizaci (WHO), Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE) a Mezinárodní úmluvě o ochraně rostlin (IPPC), vyzvala státy, jež jsou stranami úmluvy, aby i nadále podporovaly a zlepšovaly vnitrostátní a regionální kapacity pro dozor nad infekčními nemocemi a jejich odhalování, diagnózu a potírání, jakož i dalších možných biologických ohrožení, a naléhavě vybídla státy, jež jsou stranami úmluvy a jsou v postavení, které jim to umožňuje, aby i nadále přímo i prostřednictvím mezinárodních organizací podporovaly činnosti budování kapacit ve státech, jež jsou stranami úmluvy a které potřebují pomoc v oblasti dozoru nad infekčními nemocemi a jejich odhalování, diagnózy a potírání, jakož i v oblasti souvisejícího výzkumu.
(8) Dne 15. června 2007 vstoupil v platnost Mezinárodní zdravotní řád (dále jen řád). Upravuje pohyb a kontrolu výskytu infekčních nemocí a reakci na ně, bez ohledu na jejich původ, a vyžaduje od států, jež jsou členy WHO, aby vybudovaly klíčové kapacity v laboratořích a zajistily dozor s cílem umožnit provádění řádu. Sekretariát WHO je odhodlán podporovat své členské státy v provádění jejich vnitrostátních plánů týkajících se řádu prostřednictvím ústředí a regionálních úřadů WHO, včetně úřadu WHO v Lyonu. Program WHO pro snižování biologických rizik poskytuje pokyny k tomu, jak by laboratoře měly fungovat, a to prostřednictvím normativních předpisů, pracovních seminářů a školení o postupech pro biologickou bezpečnost, biologickou ochranu v laboratořích a kodexech chování pro odpovědný výzkum v oblasti biologických věd. Tento program hraje rovněž úlohu v procesu vytváření pokynů OSN o přenosu infekčních látek. Podle řádu mají v oblasti připravenosti na biologické, chemické, radiační a jaderné hrozby svou úlohu laboratoří veřejného zdravotnictví. Definice biologické bezpečnosti a ochrany v laboratořích jsou obsaženy v příručce Světové zdravotnické organizace WHO Laboratory Bio-safety Manual, 3. vyd. (2004) a v pokynech Bio-risk Management: Laboratory Bio-security Guidance (2006).
(9) Tato společná akce bude prováděna v souladu s finanční a správní rámcovou dohodou (dále jen rámcová dohoda) uzavřenou mezi Evropskou komisí a OSN, která stanoví rámec pro OSN a Evropskou komisi za účelem posílení jejich spolupráce, včetně operačního partnerství,
PŘIJALA TUTO SPOLEČNOU AKCI:
Článek 1
1. Za účelem okamžitého a praktického uplatňování významných prvků strategie EU přispívá Unie k provádění rozhodnutí učiněných státy, jež jsou stranami šesté revizní konference Úmluvy o biologických a toxinových zbraních, a to s těmito cíli:
1. a)
zajistit bezpečnost a ochranu mikrobiálních či jiných biologických činitelů či toxinů v laboratořích a jiných zařízeních, případně i během přepravy, v zájmu zabránění neoprávněnému přístupu k těmto činitelům a toxinům a jejich ztrátě;
b)
prosazovat postupy pro snižování biologických rizik a informovanost o nich, včetně biologické bezpečnosti a ochrany, bioetiky a připravenosti na úmyslné zneužití biologických činitelů a toxinů, a to prostřednictvím mezinárodní spolupráce v této oblasti.
2. V zájmu dosažení cílů uvedených v odstavci 1 zavede Unie projekty spočívající v těchto opatřeních: Podrobný popis těchto projektů je obsažen v příloze této společné akce.
2. a)
uspořádání informačních pracovních seminářů, konzultací a školení pro příslušné orgány v patřičných odvětvích a pro vedení nebo zaměstnance laboratoří na vnitrostátní, subregionální a regionální úrovni zaměřených na hlubší porozumění postupům pro snížení biologických rizik a jejich účinné provádění v laboratořích a jiných zařízeních, případně i během přepravy;
b)
pomoc vybrané zemi přezkoumat schopnost reakce veřejného zdravotnictví v souvislosti se zvyšováním vnitrostátní biologické připravenosti, vypracovat a provádět plán řízení zaměřený na snížení biologického rizika, zejména pokud jde o postupy a bezpečnost v laboratořích, a uvést ho do souladu s integrovanými plány pro vnitrostátní připravenost a propojením s regionálními a mezinárodními sítěmi posílit výkonnost a udržitelnost vnitrostátních laboratoří.
Článek 2
1. Za provádění této společné akce odpovídá předsednictví, kterému je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel. Komise je plně zapojena.
2. Technické provádění opatření uvedených v čl. 1 odst. 2 zajišťuje WHO, a to i prostřednictvím svého úřadu WHO v Lyonu. WHO vykonává své úkoly pod dohledem generálního tajemníka, vysokého představitele, jenž je nápomocen předsednictví. Za tímto účelem uzavře generální tajemník, vysoký představitel s WHO nezbytná ujednání.
3. Předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, a Komise se v rámci svých pravomocí vzájemně pravidelně informují o provádění této společné akce.
Článek 3
1. Finanční referenční částka pro provádění opatření uvedených v čl. 1 odst. 2 se stanoví na 2105000 EUR a bude financována ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.
2. Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 se spravují v souladu s postupy a pravidly Společenství, kterými se řídí souhrnný rozpočet Evropské unie.
3. Komise dohlíží nad řádnou správou výdajů uvedených v odstavci 2, jež mají podobu grantu. Komise za tímto účelem uzavře s WHO finanční dohodu. Finanční dohoda stanoví, že WHO zajistí, aby viditelnost příspěvku Unie byla úměrná jeho výši, včetně účasti odborníků z Unie.
4. Komise usiluje o uzavření finanční dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu této společné akce v platnost. Informuje Radu o všech obtížích, s nimiž se v průběhu tohoto procesu setká, a o datu uzavření finanční dohody.
Článek 4 Předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, předkládá Radě zprávy o provádění této společné akce na základě čtvrtletních zpráv připravovaných WHO. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení. Komise je plně zapojena. Předkládá Radě zprávy o finančních aspektech provádění této společné akce.
Článek 5 Tato společná akce vstupuje v platnost dnem přijetí. Její použitelnost končí 24 měsíců po dni uzavření finanční dohody podle čl. 3 odst. 3, nebo šest měsíců po dni přijetí, pokud do té doby finanční dohoda nebude uzavřena.
Článek 6 Tato společná akce bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.
V Lucemburku dne 14. dubna 2008. Za Radu předseda I. Jarc
ANNEX
PŘÍLOHA
POPIS PROJEKTŮ, JEŽ MAJÍ BÝT FINANCOVÁNY:
1. Obecné cíle Celkovým cílem této společné akce je podpořit prostřednictvím níže popsaných projektů provádění úmluvy, zejména aspektů, jež souvisejí s bezpečností a ochranou mikrobiálních či jiných biologických činitelů a toxinů v laboratořích a jiných zařízeních, případně i během přepravy, v zájmu zabránění neoprávněnému přístupu k těmto činitelům a toxinům a jejich ztrátě. Má také přispívat ke zvýšení informovanosti o postupech řízení biologického rizika a zejména prostřednictvím projektu č. 2 prosazovat harmonizaci osvědčených vnitrostátních laboratorních postupů, jakož i reakci na biologické činitele s celkovou vnitrostátní biologickou připraveností.
2. Konkrétní cíle vycházející z projektu Níže popsané projekty se budou zabývat třemi oblastmi, jež nejvíce největší obavy, pokud jde o náhodné a úmyslné šíření nemocí:
2.
1. Riziko, že teroristé či jiní zločinci budou mít přístup k nebezpečným biologickým patogenům či toxinům. Je třeba zabránit záměru teroristů získat a užívat nemoc jako zbraň. Události jako dopisy s obsahem zárodků antraxu rozesílané v USA v roce 2001 mohou způsobit rozsáhlé politické a hospodářské nepokoje.
2. Podstatný nárůst nových laboratoří obecně, avšak zejména laboratoří s vysokou úrovní izolace, jež patřičně nerespektují příslušné normy týkající se biologické bezpečnosti a ochrany. V posledních letech značná řada zemí, včetně zemí, jejichž zdroje jsou omezené, přidělila prostředky na vybudování laboratoří s vysokou úrovní kontroly. Přestože toto opatření by mělo umožnit vědcům z uvedených zemí získat zkušenosti v zacházení s nebezpečnými patogeny, jako jsou koronavirus SARS či viry virové krvácivé horečky, může rovněž přinést určitá rizika, zejména v zemích, jež nejsou schopny vyhradit dostatečné prostředky pro dlouhodobou údržbu svých zařízení a neposkytují patřičné školení pro zaměstnance.
3. Výskyt nehod v laboratořích a náhodný únik vysoce nebezpečných biologických materiálů způsobený neodpovídajícími postupy v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v laboratořích a jiných zařízeních, jakož i nedodržováním nařízení OSN týkajících se balení a přepravování infekčních látek. Tři nezávislé nehody v laboratořích pro SARS v Asii v roce 2003 a 2004 a nedávné úmrtí v Rusku způsobené infekcí virové krvácivé horečky ebola získané v laboratoři, jakož i nedostatky v postupech týkajících se biologické bezpečnosti, jež vedlo k infekcím získaným v laboratořích (tularémie a melioidóza) v USA, jsou příklady poukazujícími na rizika související s nedostatečnou biologickou bezpečností a ochranou v laboratořích, jejichž zlepšení vyžaduje větší nasazení, a to prostřednictvím řídících postupů a školení zaměstnanců bez ohledu na druh laboratorního prostředí (pro člověka, zvířata či v oblasti zemědělství), v němž pracovník působí.
2.1 Projekt 1: Prosazování řízení zaměřeného na snížení biologického rizika prostřednictvím regionální a vnitrostátní informační činnosti
2.1 Účel projektu
Účelem tohoto projektu je vést státy k tomu, aby převzaly odpovědnost za vypracování programů s cílem zabránit náhodnému vystavení či úniku biologických činitelů v laboratořích a zamezit jejich úmyslnému nedovolenému užití či zneužití. Projekt zapojí tvůrce politik jednotlivých států v oblasti zdraví, jakož i vedoucí laboratoří a jejich zaměstnance, aby podpořil jejich dodržování kultury biologické bezpečnosti a ochrany. Projekt rovněž přispěje k vypracování programů pro snížení biologického rizika na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni, a to i prostřednictvím sítí laboratoří a prostřednictvím harmonizovaných definic biologické bezpečnosti a ochrany v laboratořích v zemích daného regionu, s cílem prosazovat transparentnost a dodržování bioetiky (včetně prosazování nešíření zbraní hromadného ničení). Zvláštní pozornost bude věnována vytváření meziodvětvových sítí mezi veřejným zdravotnictvím a dalšími odvětvími, jako je například zdraví zvířat a životní prostředí, s cílem zajistit koordinovaný a komplexní přístup ke snížení biologického rizika.
Výsledky projektu i)ii)iii)iv)v)
Regiony a země se zapojí do aktivního dialogu o otázkách souvisejících s bezpečností a ochranou nebezpečných biologických činitelů a toxinů v laboratořích a jiných zařízeních, budou zmapovány stávající postupy pro biologickou bezpečnost a ochranu v laboratořích, bude podporováno vytváření vnitrostátních plánů, zejména v souladu s řádem, nařízeními o patogenech a s kontrolními opatřeními pro posílení bezpečnosti a ochrany při zacházení s vysoce infekčními materiály, budou vypracovány osnovy odborné přípravy zaměřené na zapojení tvůrců politik, vedení a zaměstnanců laboratoří do postupů pro snížení biologického rizika (bude zahrnuta bioetika a prosazování kodexů chování), budou poskytnuty prostředky na propojení vnitrostátních zúčastněných subjektů navzájem i na jejich propojení s mezinárodními organizacemi (včetně Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Světové organizace pro zdraví zvířat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin) s cílem podpořit jejich činnost a pomoci jim, aby se staly odpovědnými globálními partnery v regionálních profesních sdruženích a mezinárodních sítích.
Popis projektu
a)
Regionální informační pracovní semináře pro zvyšování informovanosti o řízení zaměřeném na snížení biologického rizika a plánování konkrétních operačních iniciativ pro biologickou bezpečnost a ochranu V roce 2006 WHO uspořádala ve Střední a Jižní Americe, v zemích východního Středomoří a anglicky hovořících afrických zemích pracovní semináře pro zvyšování informovanosti o řízení zaměřeném na snížení biologického rizika. Tento první obecný cyklus informačních činností pro zvyšování informovanosti završí ve zbývajících regionech a zajistí pokračování tohoto úsilí prostřednictvím více soustředěných informačních činností s cílem reagovat na konkrétní potřeby zemí ve vybraných regionech, včetně bioetiky a kodexů chování. S cílem vyhnout se zdvojování úsilí a koordinovat a harmonizovat přístupy bude WHO konzultovat příslušné zúčastněné subjekty a dárce (mezinárodní činitele a nevládní organizace) o stávajících projektech a potřebách pomoci. Plánuje se pět regionálních pracovních seminářů, jež se mohou zaměřit na tyto regiony: subsaharská Afrika, Jižní Amerika, jižní a jihovýchodní Asie, východní Asie/západní Tichomoří, Střední Asie a země východní Evropy (včetně Ruska).
b)
Konzultace s významnými příslušnými orgány, aby se zavázaly k řízení zaměřenému na snížení biologického rizika ve zdravotnictví WHO bude konzultovat příslušné orgány v patřičných odvětvích a vedoucí referenčních laboratoří, aby je podpořila v jejich závazku v souvislosti s řízením zaměřeným na snížení biologického rizika. Jsou naplánovány alespoň čtyři návštěvy. Země, jež mají být navštíveny, budou vybrány na základě konzultačního procesu v rámci řídícího výboru a výběr těchto zemí bude odrážet jejich závazek k provádění politiky nešíření zbraní hromadného ničení.
c)
Podrobné, konkrétně zaměřené pracovní semináře o postupech pro snižování biologického rizika WHO uspořádá alespoň dva regionální pracovní semináře, v nichž budou s tvůrci politik v oblasti zdraví jakož i s vedoucími laboratoří a jejich zaměstnanci projednávána konkrétní témata zaměřená na prohloubení porozumění jednotlivých částí postupů pro snížení biologického rizika. Budou řešeny otázky související s právními předpisy a řízením, jakož i způsoby, jimiž lze prostřednictvím sítí, seminářů a odborných společností plánovat udržitelnost programů. Semináře se v první řadě zaměří na země východního Středomoří a východní Evropy či další země, jichž se týká výběrový proces v projektu 2.
2.2 Projekt 2: Posílení bezpečnosti a postupů řízení v laboratořích proti biologickým rizikům (ukázkový vzor pro země)
2.2 Účely projektu i)ii)iii)iv)v)
Zmapovat a vyhodnotit schopnost veřejného zdravotnictví reagovat, zejména pokud jde o biologické činitele a toxiny, v souvislosti s posilováním vnitrostátní biologické připravenosti prostřednictvím propojování zdravotnictví s oblastí zahraničních věcí, spravedlnosti, životního prostředí, obchodu, zemědělství (včetně veterinářství), zpravodajství, vybudovat fórum pro průběžné informování a propojení příslušných vnitrostátních činitelů s ohledem na připravenost veřejného zdravotnictví a jeho schopností reagovat, vypracovat plán řízení zaměřený na snížení biologického rizika, zejména v souvislosti s postupy a bezpečností v laboratořích, a uvést jej do souladu s integrovanými plány pro vnitrostátní připravenost, provádět vnitrostátní plány řízení zaměřené na snížení biologického rizika, zejména pokud jde o postupy a bezpečnost v laboratořích, zmapovat a posílit výkonnost, kapacitu a udržitelnost vnitrostátních laboratoří jejich propojením s regionálními a mezinárodními sítěmi laboratoří.
Výsledky projektu i)ii)iii)iv)v)vi)
Bude posílen program vybrané země v zájmu co největšího snížení biologických rizik, bude prohloubeno pochopení úlohy veřejného zdravotnictví při reakci na biologické nehody a vytvořena důvěra mezi vnitrostátními zúčastněnými subjekty v tuto úlohu, laboratoře zaměřené na biotechnologie budou napojeny na zúčastněné vnitrostátní subjekty při reakci na biologické události, bude zlepšena bezpečnost, kvalita a výkonnost laboratoří, prostřednictvím regionálního a mezinárodního potvrzení o způsobilosti bude zajištěno pokračování uznávané kvality v laboratořích a propojitelnosti laboratoří, zemi bude poskytnuta klíčová kapacita v souladu s řádem.
Popis projektu
Pro výše uvedené účely bude projekt prováděn během odpovídajícího období, což vyžaduje, aby jak kandidátská země, tak Unie dlouhodobě pokračovaly ve svém závazku. Projekt bude prováděn v několika fázích. Vedoucím projektu země by měl být jmenován vyslaný odborník podporovaný Unií.
Přípravná fáze
WHO prostřednictvím řídícího výboru určí pro projekt určitý počet kandidátských zemí s cílem doporučit členským státům Unie vhodného kandidáta. Kritéria výběru budou zohledňovat přednostně otázky nešíření. WHO a předsednictví, jemuž bude nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, povedou průzkumná jednání s kandidátskými zeměmi. WHO na základě vývoje těchto jednání uskuteční přípravné návštěvy zemí za účelem předběžného hodnocení s významem pro další fázi projektu. WHO jmenuje vedoucího projektu, jenž bude státním příslušníkem jednoho z členských států Unie. Výsledkem tohoto přípravného procesu bude podpis memoranda o porozumění Unií (zastoupenou za tímto účelem předsednictvím, jemuž bude nápomocen generální tajemník, vysoký představitel), WHO a vybranou zemí.
Fáze posouzení
Během hodnotící fáze posoudí WHO vnitrostátní biologické činnosti a zdroje ve vybrané zemi a bude nápomocna při harmonizaci těchto činností s vnitrostátní připraveností, pokud jde o reakci na biologické nehody. Tato fáze bude zahrnovat dokončení hodnotícího cvičení a koordinačního plánu pro případ biologických událostí, aby všechny zúčastněné subjekty byly informovány o stavu vnitrostátní připravenosti na biologické události, a zahájení harmonizace odpovědností v oblasti veřejného zdravotnictví s plány vnitrostátní připravenosti na biologické hrozby nebo mimořádné situace mezinárodního významu v oblasti veřejného zdraví.
Fáze technické pomoci
Cílem této fáze je posílit postupy v laboratořích za účelem řešení událostí mezinárodního významu týkajících se veřejného zdraví a zajištění bezpečné činnosti laboratoří a validace jejich výsledků na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni. V zájmu dosažení těchto cílů bude zajištěno školení pro zodpovědné zúčastněné subjekty v oblasti veřejného zdraví a biologické reakce. Budou vypracovány plány pro infrastrukturu laboratoří a odborníci jednotlivých států na biologickou bezpečnost budou napojeni na mezinárodní sítě, a to i prostřednictvím účasti na výročních zasedáních a konferencích mezinárodních sdružení pro biologickou bezpečnost.
Fáze hodnocení
WHO připraví ve spolupráci s vybranou zemí čtvrtletní zprávy, jež budou hodnotit provádění vnitrostátních plánů pro biologickou připravenost, jakož i výkonnost vnitrostátních laboratoří z hlediska biologické bezpečnosti a ochrany, a zašle tyto hodnotící zprávy předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, a Komisi.
3. Doba trvání Celková odhadovaná doba provádění této společné akce je 24 měsíců.
4. Příjemci Příjemci jsou státy, jež jsou stranami úmluvy, či státy, jež zahájily proces ratifikace či přistoupení. Společná akce je zaměřena zejména na země a regiony, jež jsou ohroženy z důvodu nebezpečných postupů v biologických laboratořích, což přispívá ke zvýšenému riziku ztráty, odcizení a zneužití vysoce rizikových mikroorganismů a výrobků z těchto organismů.
5. Provádějící subjekt Za provádění společné akce a dohled nad prováděním odpovídá předsednictví, jemuž je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel. Předsednictví pověří technickým prováděním WHO. Projekty budou provádět zaměstnanci WHO, případně ve spolupráci s odborníky z členských států této organizace, zejména z členských států Unie. V případě náboru nových zaměstnanců pro provádění projektu by měli být upřednostňování státní příslušníci členských států Unie. Na provádění společné akce bude dohlížet řídící výbor sestávající ze zástupců WHO, předsednictví Unie, jemuž bude nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, a Komise. Řídící výbor bude podle potřeby, avšak nejméně dvakrát ročně, pořádat zasedání za účelem hodnocení pokroku a projednání otázek souvisejících s prováděním. Tímto se zajistí harmonizace celkového provádění projektu a hodnotících zpráv. Řídící výbor bude rovněž sloužit jako mechanismus pro výběr zemí pro projekt 1 b) a projekt 2.