Address https://gelex.eu/eli/EU/decision/2024/2974@2024-11-29/cs

Contents

1. Preamble
2. ANNEX
3. 1. OBLAST PŮSOBNOSTI
4. 2.3. b)
5. 2.5. b)
6. Nejlepší dostupné techniky
7. Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) a orientační úrovně emisí pro emise do ovzduší
8. Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do vody
9. Další úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) a orientační úrovně BAT-AEPL pro specifickou spotřebu energie (slévárny)
10. Orientační úrovně pro specifickou spotřebu energie (kovárny)
11. Orientační úrovně provozní materiálové účinnosti (OME) (slévárny)
12. 1.1.
13. 1.1.1.
14. BAT 1. i.
15. BAT 2. i)
16. a)
17. b)
18. c)
19. d)
20. BAT 3. i)
21. a)
22. b)
23. c)
24. d)
25. e)
26. BAT 5. i.
27. 1.1.2.
28. BAT 6. Popis
29. 1.1.3.
30. 1.1.4.
31. BAT 8. Použitelnost
32. 1.1.5.
33. BAT 10. Popis
34. I.
35. II.
36. III.
37. 1.2.
38. 1.2.1.
39. 1.2.1.1.
40. BAT 11. Popis
41. 1.2.1.2.
42. 1.2.1.2.1.
43. 1.2.1.2.2.
44. 1.2.1.3.
45. BAT 14. Tabulka 1.1: Tabulka 1.2: Tabulka 1.3: Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u specifické spotřeby energie ve slévárnách litiny Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u specifické spotřeby energie ve slévárnách oceli Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u specifické spotřeby energie ve slévárnách hliníku
46. 1.2.1.4.
47. 1.2.1.4.1.
48. 1.2.1.4.2.
49. BAT 16. Tabulka 1.4: Orientační úrovně provozní materiálové účinnosti
50. 1.2.1.4.3.
51. 1.2.1.4.4.
52. BAT 18. Tabulka 1.5: Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u opětovného použití písku
53. 1.2.1.4.5.
54. BAT 20. Popis
55. 1.2.1.5.
56. 1.2.1.6.
57. BAT 22. Popis
58. 1.2.1.7.
59. BAT 24. Tabulka 1.7: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu a NOX do ovzduší a orientační úroveň řízených emisí pro emise CO do ovzduší z tepelné úpravy
60. 1.2.1.8.
61. BAT 26.
62. Tabulka 1.8 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu, aminů, benzenu, formaldehydu, fenolu a TVOC z formování v netrvalých formách a z výroby jader do ovzduší
63. a)
64. b)
65. 1.2.1.9.
66. BAT 27.
67. Tabulka 1.9 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu, benzenu, formaldehydu, fenolu a TVOC do ovzduší z procesů odlévání, chlazení a vytloukání ve slévárnách používajících netrvalé formy včetně procesu s chemicky tvrzenými formami
68. 1.2.1.10.
69. BAT 28. Tabulka 1.10 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu a TVOC z odlévání metodou spalitelného modelu do ovzduší
70. 1.2.1.11.
71. BAT 29
72. Tabulka 1.11 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu, TVOC a olova z procesu odlévání ve slévárnách používajících trvalé formy do ovzduší
73. 1.2.1.12.
74. BAT 30. Tabulka 1.12 Úrovně emisí spojené s BAT (hodnoty BAT-AEL) pro řízené emise prachu z konečných úprav do ovzduší
75. 1.2.1.13.
76. BAT 31.
77. Tabulka 1.13 Tabulka 1.14 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu a TVOC z opětovného použití písku do ovzduší Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise NOX a SO2 z opětovného použití písku do ovzduší
78. 1.2.1.14.
79. BAT 32. Použitelnost
80. BAT 33. Popis
81. 1.2.1.15.
82. BAT 35. Tabulka 1.15 Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u specifické spotřeby vody
83. 1.2.1.16.
84. BAT 36. Tabulka 1.16 Tabulka 1.17 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro přímá vypouštění Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro nepřímá vypouštění
85. 1.2.2.
86. 1.2.2.1.
87. 1.2.2.2.
88. 1.2.2.2.1.
89. BAT 38.
90. Tabulka 1.18 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu, HCl, HF, NOX, PCDD/PCDF, SO2, TVOC, olova vypouštěné do ovzduší a orientační úroveň emisí CO z tavení kovů vypouštěných do ovzduší
91. 1.2.2.2.2.
92. BAT 39. Tabulka 1.19 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu z nodularizace litiny do ovzduší
93. 1.2.3.
94. 1.2.3.1.
95. 1.2.3.1.1.
96. BAT 40. Tabulka 1.20 Úrovně emisí spojené s BAT (hodnoty BAT-AEL) pro řízené emise prachu a PCDD/PCDF do ovzduší
97. 1.2.3.1.2.
98. BAT 41. Tabulka 1.21 Úrovně emisí spojené s BAT (hodnoty BAT-AEL) pro řízené emise prachu z rafinace oceli do ovzduší
99. 1.2.4.
100. 1.2.4.1.
101. 1.2.4.2.
102. 1.2.4.2.1.
103. BAT 43. Tabulka 1.22 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu, HCl, HF, NOX, PCDD/PCDF, SO2 a Pb, do ovzduší a orientační úroveň řízených emisí CO z tavení kovů do ovzduší
104. 1.2.4.3.
105. BAT 45. Popis
106. 1.3.
107. 1.3.1.
108. BAT 46. Tabulka 1.23 Orientační úroveň specifické spotřeby energie na úrovni zařízení
109. 1.3.2.
110. 1.3.3.
111. BAT 48. Popis
112. 1.3.4.
113. 1.3.5.
114. 1.3.5.1.
115. 1.3.5.2.
116. BAT 51. Tabulka 1.24 Úroveň emisí spojená s BAT (BAT-AEL) pro řízené emise NOX do ovzduší a orientační úroveň řízených emisí pro emise CO do ovzduší
117. 1.3.6.
118. BAT 52.Poznámka:
119. 1.4.

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se použijí jako reference pro stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU, a příslušné orgány by měly stanovit mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT.

(2) V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí, zřízené rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011, poskytlo Komisi dne 29. dubna 2024 své stanovisko k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT pro kovárny a slévárny. Toto stanovisko je veřejně dostupné.

(3) Závěry o BAT uvedené v příloze tohoto rozhodnutí zohledňují stanovisko fóra k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT. Obsahují klíčové prvky referenčního dokumentu o BAT.

(4) Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného na základě čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1 Přijímají se závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro kovárny a slévárny stanovené v příloze.

Článek 2 Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 29. listopadu 2024. Za Komisi Maroš ŠEFČOVIČ člen Komise

ANNEX

PŘÍLOHA

1. ZÁVĚRY O nejlepších dostupných technikách (BAT) PRO KOVÁRNY A SLÉVÁRNY

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tyto závěry o BAT se týkají následujících činností uvedených v příloze I směrnice 2010/75/EU: Tyto závěry o BAT se také vztahují na následující činnosti: Tyto závěry o BAT se nevztahují na následující činnosti: Pro činnosti, na něž se vztahují tyto závěry o BAT, by mohly být relevantní také další závěry o BAT a referenční dokumenty: Tyto závěry o BAT se použijí, aniž by byly dotčeny jiné příslušné právní předpisy, např. o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP).

2.3. Zpracování železných kovů:

2.3. b)

provoz kováren s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde je spotřeba tepelné energie vyšší než 20 MW.

2.4. Provoz sléváren železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t za den.

2.5. Zpracování neželezných kovů:

2.5. b)

tavení, včetně slitinování, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů a provoz sléváren neželezných kovů o kapacitě tavení větší než 4 t za den u olova a kadmia nebo 20 t za den u všech ostatních kovů.

6.11. Nezávisle prováděné čištění odpadních vod, na které se nevztahuje směrnice 91/271/EHS, pokud největší zatížení znečišťující látkou vzniká z činností, na které se vztahují tyto závěry o BAT.

Slévárny železných kovů, které používají kontinuální lití pro výrobu odlitků z šedé nebo tvárné litiny v konečném tvaru nebo blízkých jejich konečnému tvaru.

Slévárny neželezných kovů, které používají slitinové ingoty, šrot, přetavované produkty nebo tekutý kov pro výrobu odlitků v konečném tvaru nebo blízkých jejich konečnému tvaru.

Kombinované čištění odpadních vod z různých zdrojů, pokud největší zatížení znečišťující látkou vzniká z činností, na které se vztahují tyto závěry o BAT, a na toto čištění odpadních vod se nevztahuje směrnice 91/271/EHS5.

Nátěry forem a jader ve slévárnách železných a neželezných kovů.

Skladování, přeprava a manipulace s materiály, včetně skladování a manipulace se šrotem a pískem ve slévárnách.

Spalovací procesy přímo spojené s činnostmi, na které se vztahují tyto závěry o BAT, za předpokladu, že plynné produkty spalování přicházejí do přímého kontaktu s materiálem (například přímé ohřívání suroviny nebo přímé sušení suroviny).

Kontinuální lití železa a/nebo oceli (tj. výroba tenkých bram, tenkých pásů a plechů). Vztahují se na ně závěry o BAT pro výrobu železa a oceli (IS).

Výroba polotovarů z neželezných kovů, které vyžadují další tváření. Vztahují se na ni závěry o BAT pro průmysl neželezných kovů (NK).

Povrchová úprava odlitků. Na tuto oblast se mohou vztahovat závěry o BAT pro povrchové úpravy za použití organických rozpouštědel včetně konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami.

Kovací lisy.

Odpadní voda z nepřímých chladicích systémů. Na tyto emise se mohou vztahovat závěry o BAT pro průmyslové chladicí systémy (ICS).

Válcovny. Na ně se vztahují závěry o BAT pro průmysl zpracování železných kovů (FMP).

Stacionární spalovací zařízení produkující horké plyny, které se nepoužívají k ohřevu s přímým kontaktem, sušení nebo jakémukoli jinému zpracování předmětů nebo materiálů. Na ně se mohou vztahovat závěry o BAT pro velká spalovací zařízení (LCP) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193.

povrchová úprava kovů a plastů (STM),

zpracování odpadů (WT),

monitorování emisí do ovzduší a vody ze zařízení podle směrnice o průmyslových emisích (IED) (ROM),

ekonomie a mezisložkové vlivy (ECM),

emise ze skladování (EFS),

energetická účinnost (ENE).

DEFINICE

Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice: Obecné termíny Použitý termín Definice Odlitek Kovový produkt vyrobený odléváním, který je vysunut nebo uvolněn z formy. Odstředivé lití Nalévání roztaveného kovu do dutiny formy. Roztavený kov se následně nechá ztuhnout. Odstředivé lití Roztavený kov se nalije do předehřáté rotační formy, která je podle tvaru výrobku umístěna buď vertikálně, nebo horizontálně. Po nalití se forma otáčí kolem své středové osy, čímž vzniká odstředivá síla, která vytlačuje roztavený kov směrem k obvodu a nutí ho usazovat se na stěnách formy. Řízené emise Emise znečišťujících látek do životního prostředí prostřednictvím jakéhokoli druhu odtahu, potrubí, komínu atd. Čistý šrot Kovový šrot, který splňuje alespoň všechny následující charakteristiky: Neobsahuje znamená, že zbytkové nečistoty jsou přítomny v tak nízkém množství, že nemají nepříznivý vliv na životní prostředí (např. zvýšené emise TVOC, PCDD/PCDF a/nebo těžkých kovů) a provoz/bezpečnost zařízení. Procesy vytvrzování za studena Procesy vytvrzování forem a jader, při nichž pískové pojivo tvrdne při okolní teplotě. Vytvrzování začíná ihned po vložení poslední složky pískového pojiva do směsi. Kontinuální lití Roztavený kov se nalije do vodou chlazené kokily, která je dole nebo na boku otevřená. Intenzivním chlazením vnější část kovového výrobku ztuhne, zatímco je výrobek pomalu vytahován z formy. Následně se výrobek (např. tyče, trubky, profily) nařeže na požadovanou délku. Kontinuální měření Měření pomocí automatizovaného měřicího systému trvale instalovaného na místě. Výroba jader Výroba jader, která mohou být plná nebo dutá. Před spojením obou polovin formy se do formy vloží jádra, která vytvoří vnitřní dutiny nebo část vnějšího tvaru odlitku. Rozptýlené emise Neřízené emise do ovzduší. Rozptýlené emise zahrnují jak fugitivní, tak nefugitivní emise. Přímé vypouštění Vypouštění do vodního recipientu bez dalšího návazného čištění odpadních vod. Struska Pevné látky vznikající při tavení nebo udržování kovu na povrchu roztaveného kovu, např. oxidací vzduchem. Stávající zařízení Zařízení, které není novým zařízením. Surovina Jakýkoli kovový vstup do výrobního procesu v kovárnách. Konečné úpravy Ve slévárnách se jedná o řadu mechanických operací prováděných po procesu odlévání, včetně odstraňování otřepů, abrazivního řezání, cizelování, odjehlování, apretace, broušení, tryskání a svařování. V kovárnách se jedná o apretaci, odstraňování otřepů, obrábění, řezání a třískové obrábění. Spaliny Odpadní plyny vycházející ze spalovací jednotky. Kování Proces deformace a tvarování kovu pomocí ohřevu a bucharů (např. pneumatických, parních, mechanických, elektrických, hydraulických). Proces s chemicky tvrzenými formami Technologie formování, při které se používá chemicky tvrzený písek pro pěnový model z expandovaných polymerů (např. expandovaného polystyrenu). Pěnový model se během lití ztratí. Tento proces se obvykle používá pro velké odlitky. Procesy vytvrzování plynem Procesy vytvrzování jader, při nichž se katalyzátor nebo tvrdidlo vstřikuje v plynné formě do jaderníku. Gravitační lití do kokil Roztavený kov se pod vlivem gravitace nalévá přímo z pánve do kokily. Po ztuhnutí se kokila otevře a kovový odlitek se uvolní. Bentonitová směs Směs písku, jílu (např. bentonitu) a přísad (např. uhelného prachu, obilných pojiv) používaná k výrobě forem. Nebezpečné látky Nebezpečné látky ve smyslu čl. 3 bodu 18 směrnice 2010/75/EU. Tepelné zpracování Tepelný proces, při kterém se odlitky (ve slévárnách) nebo obrobky (v kovárnách) zahřívají pod bod tání, aby se zlepšily jejich fyzikální vlastnosti. Vysokotlaké lití Roztavený kov se pod tlakem vhání do uzavřené dutiny formy. Je udržován na místě silným tlakem, dokud kov neztuhne. Po ztuhnutí se kokila otevře a kovový odlitek se uvolní. Procesy vytvrzování za tepla Procesy vytvrzování jader nebo forem, při nichž se pískové pojivo vytvrzuje ve vyhřívaném jaderníku nebo vyhřívaném modelu, které jsou buď z kovu nebo ze dřeva. Nepřímé vypouštění Vypouštění, které není přímým vypouštěním. Interní šrot Interní šrot se skládá z nálitků, vtokových soustav, vadných odlitků a dalších kovových kusů, které vznikají v rámci zařízení. Předehřívání pánve Pánve používané k dopravě roztaveného kovu z tavicí pece do procesu odlévání se předehřívají na řízenou teplotu, aby se po přípravě vysušily, minimalizoval se tepelný šok a opotřebení žáruvzdorného materiálu během lití a snížily se teplotní ztráty roztaveného kovu. Výstup tekutého kovu Množství tekutého kovu vyrobeného v tavicích pecích. Odlévání metodou spalitelného modelu Pěnové modely odlévaných dílů z expandovaných polymerů (např. expandovaného polystyrenu) se vyrábějí pomocí automatických formovacích strojů a sestavují se do skupin. Tyto skupiny jsou následně vloženy do nevazného písku. Natavený kov po nalití způsobí pyrolýzu expandovaného polystyrenu a vyplní vyprázdněný prostor. Nízkotlaké lití Roztavený kov se dopravuje ze vzduchotěsné pece stoupací trubicí do kovové kokily. Roztavený kov je pod nízkým tlakem plynu tlačen nahoru do kokily. Po ztuhnutí se uvolní tlak plynu a dovolí tavenině ve stoupací trubici klesnout zpět do pece, kokila se otevře a odlitek se uvolní. Významná modernizace zařízení Významná změna konstrukce nebo technologie závodu s významnými úpravami nebo výměnami provozních technik a/nebo technik ke snižování emisí a souvisejícího vybavení. Hmotnostní tok Hmotnost dané látky nebo parametr emitované po stanovenou dobu. Tavení kovů Výroba roztaveného železného nebo neželezného kovu pomocí pecí. Patří sem například i tavení šrotu vzniklého na místě a uchovávání tepla roztaveného kovu v udržovacích pecích. Formování Zhotovení formy, do které se nalije roztavený kov. Zahrnuje také tvorbu modelů. Přírodní písek Směs složená z křemičitého písku (např. 85 %), jílu (např. 15 %) a vody. Do této směsi se zpravidla nepřidávají žádná další aditiva. Nové zařízení Zařízení poprvé povolené v místě zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo úplná náhrada zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT. Tvárná litina Litina s uhlíkem v tvárném/sféroidním tvaru, běžně označovaná jako tvárná litina. Nodularizace Úprava roztavené litiny hořčíkem nebo prvkem vzácné zeminy za účelem změny tvaru uhlíkových částic na tvárný/sféroidní. Pravidelné měření Měření v určených časových intervalech za použití manuálních nebo automatických metod. Ohřev/opakovaný ohřev Sled tepelných procesů, které se používají ke zvýšení teploty suroviny před tvarováním bucharem. Procesní chemické látky Látky a/nebo směsi, jak jsou definovány v článku 3 nařízení (ES) č. 1907/2006, používané v procesu (procesech). Procesní chemikálie mohou obsahovat nebezpečné látky a/nebo látky vzbuzující mimořádné obavy. Rafinace oceli Proces zpracování oceli, při kterém se ze surového železa odstraňuje uhlík (oduhličení) (primární rafinace) a následně se odstraňují nečistoty. Zbytek Látka nebo předmět pocházející z činností v rozsahu působnosti těchto závěrů o BAT jako odpad nebo vedlejší produkt. Opětovné použití písku Proces opětovného použití písku ve slévárně po jeho úpravě nebo regeneraci. Úprava písku Jakákoli mechanická operace prováděná v zařízení za účelem opětovného použití bentonitové směsi a/nebo přírodního písku. Jedná se o přesívání, odstraňování kovových příměsí, separaci a odstraňování jemných částic a nadměrných aglomerátů. Písek se poté ochladí a odešle ke skladování / opětovnému použití. Regenerace písku Jakákoli mechanická a/nebo tepelná operace prováděná v zařízení za účelem opětovného použití chemicky tvrzeného písku nebo směsného písku. To zahrnuje počáteční mechanický krok (např. drcení, prosévání), po kterém následují mechanické procesy (např. omílání, rázový buben) a/nebo tepelné (např. fluidní lože, rotační pece) procesy za účelem odstranění zbytkových pojiv. Citlivé receptory Oblasti vyžadující zvláštní ochranu, jako například: Škvára Kapalné látky, které se v tekutém kovu nerozpouštějí, ale snadno se od něj oddělují a díky své nižší hustotě tvoří na tekutém kovu samostatnou vrstvu. Škvára vzniká oxidací nekovových prvků, které jsou přítomny v kovové vsázce. Látky vzbuzující mimořádné obavy Látky splňující kritéria uvedená v článku 57 a zařazené na seznam látek pro případné zahrnutí mezi látky vzbuzujících mimořádné obavy podle nařízení REACH ((ES) č. 1907/2006). Povrchový odtok Srážková voda, která teče přes pozemek nebo nepropustné plochy, jako jsou zpevněné ulice, skladovací plochy a střešní plochy, a nevsakuje do půdy. Zpracování roztaveného kovu Rafinační operace v procesech tavení hliníku, které zahrnují odplyňování, rafinaci zrna a tavení s tavidly. Odplyňování (tj. odstraňování rozpuštěného vodíku pomocí dusíku) je často kombinováno s čištěním (tj. odstraňováním alkálií nebo alkalických kovů, jako je například Ca) pomocí plynného Cl2. Platný hodinový (nebo půlhodinový) průměr Hodinový (nebo půlhodinový) průměr je považován za platný, pokud na automatizovaném měřicím systému není prováděna údržba nebo nedošlo k jeho poruše. Znečišťující látky a parametry Použitý termín Definice Aminy Souhrnné označení pro deriváty amoniaku, v nichž byl jeden nebo více atomů vodíku nahrazen alkylovou nebo arylovou skupinou. AOX Adsorbovatelné organicky vázané halogeny vyjádřené jako Cl, zahrnují adsorbovatelný organicky vázaný chlor, brom a jód. As Celkové množství arsenu a jeho sloučenin, rozpuštěných nebo vázaných na částice, vyjádřené jako As. B[a]P Benzo[a]pyren. BSK5 Biochemická spotřeba kyslíku. Množství kyslíku nutné pro biochemickou oxidaci organických a/nebo anorganických látek za pět (BSK5) dní. Cd Celkové množství kadmia a jeho sloučenin, rozpuštěných nebo vázaných na částice, vyjádřené jako Cd. Cl2 Elementární chlor. CO Oxid uhelnatý. CHSK Chemická spotřeba kyslíku. Množství kyslíku nutné pro úplnou chemickou oxidaci organické látky na oxid uhličitý za použití dichromanu. CHSK je ukazatelem hmotnostní koncentrace organických sloučenin. Cr Celkové množství chromu a jeho sloučenin, rozpuštěných nebo vázaných na částice, vyjádřené jako Cr. Cu Celkové množství mědi a jejích sloučenin, rozpuštěných nebo vázaných na částice, vyjádřené jako Cu. Prach Celkové tuhé znečišťující látky (v ovzduší). Fe Celkové množství železa a jeho sloučenin, rozpuštěných nebo vázaných na částice, vyjádřené jako Fe. HCl Chlorovodík. HF Fluorovodík. Hg Celkové množství rtuti a jejích sloučenin, rozpuštěných nebo vázaných na částice, vyjádřené jako Hg. Index ropných uhlovodíků (HOI) Uhlovodíky C10 až C40. Celkové množství sloučenin extrahovatelných uhlovodíkovým rozpouštědlem (včetně alifatických, alicyklických, aromatických nebo alkylsubstituovaných aromatických uhlovodíků s dlouhým nebo rozvětveným řetězcem). Mg Hořčík. MgO Oxid hořečnatý. MgS Sulfid hořečnatý. MgSO4 Síran hořečnatý. Ni Celkové množství niklu a jeho sloučenin, rozpuštěných nebo vázaných na částice, vyjádřené jako Ni. NOX Celkové množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2), vyjádřené jako NO2. PCDD/PCDF Polychlorované dibenzo-p-dioxiny/furany. Fenolový index Suma fenolových sloučenin vyjádřených jako koncentrace fenolů a měřených podle normy EN ISO 14402. Pb Celkové množství olova a jeho sloučenin, rozpuštěných nebo vázaných na částice, vyjádřené jako Pb (ve vodě). Celkové množství olova a jeho sloučenin, vyjádřené jako Pb (v ovzduší). SO2 Oxid siřičitý. TOC Celkový organický uhlík, vyjádřený jako C (ve vodě), zahrnuje všechny organické sloučeniny. TSS Celkové nerozpuštěné látky. Hmotnostní koncentrace všech nerozpuštěných tuhých látek (ve vodě), naměřená pomocí filtrace přes filtry ze skleněných vláken a gravimetrie. Celkový dusík (TN) Celkový dusík, vyjádřený jako N, zahrnuje volný amoniak a amoniakální dusík (NH4-N), dusitanový dusík (NO2-N), dusičnanový dusík (NO3-N) a organicky vázaný dusík. TVOC Celkový těkavý organický uhlík, vyjádřený jako C (v ovzduší). Těkavá organická sloučenina (VOC) Těkavá organická sloučenina ve smyslu čl. 3 bodu 45 směrnice 2010/75/EU. Zn Celkové množství zinku a jeho sloučenin, rozpuštěných nebo vázaných na částice, vyjádřené jako Zn.

neobsahuje nekovové nečistoty,

neobsahuje pozinkovaný šrot ani šrot opatřený základním nátěrem nebo barvou,

neobsahuje oleje a maziva,

neobsahuje výbušniny z plechovek,

neobsahuje nástrojové oceli, nerezavějící oceli nebo chromované oceli s výjimkou sléváren oceli,

u sléváren železa a oceli neobsahuje šrot z neželezných kovů.

obytné oblasti,

oblasti, v nichž se provádějí lidské činnosti (např. sousední pracoviště, školy, zařízení denní péče, rekreační oblasti, nemocnice nebo pečovatelské domy).

ZKRATKY

Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto zkratky. Zkratka Definice SVK Studenovětrná kuplovna CMS Systém nakládání s chemickými látkami CMR Karcinogenní, mutagenní nebo toxická pro reprodukci CMR 1 A CMR látka kategorie 1 A ve smyslu nařízení (ES) č. 1272/2008 v platném znění, tj. nesoucí standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H360. CMR 1B Látka CMR kategorie 1B ve smyslu nařízení (ES) č. 1272/2008 v platném znění, tj. nesoucí standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H360. CMR 2 Látka CMR kategorie 2 ve smyslu nařízení (ES) č. 1272/2008 v platném znění, tj. nesoucí standardní věty o nebezpečnosti H341, H351, H361. DMEA N,N-dimethylethylamin EOP Elektrická oblouková pec EMS Systém environmentálního řízení ESP Elektrostatický odlučovač HVK Horkovětrná kuplovna VL Vysokotlaké lití NK Neželezné kovy OME Provozní materiálová účinnost OTNOC Jiné než běžné provozní podmínky TEA Triethylamin

OBECNÉ POZNÁMKY

Nejlepší dostupné techniky

Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o BAT nejsou ani normativní, ani vyčerpávající. Mohou být použity jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí. Není-li uvedeno jinak, závěry o BAT jsou obecně použitelné.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) a orientační úrovně emisí pro emise do ovzduší

Pro slévárny platí, že hodnoty BAT-AEL a orientační úroveň emisí pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují na koncentrace (hmotnost emitovaných látek na jednotku odpadního plynu) za těchto standardních podmínek: suchý plyn při teplotě 273,15 K a tlaku 101,3 kPa, bez korekce na referenční úroveň kyslíku, vyjádřený v jednotce mg/Nm3 nebo ng WHO-TEQ/Nm3. Pro kovárny platí, že hodnoty BAT-AEL a orientační úroveň emisí pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují na koncentrace (hmotnost emitovaných látek na jednotku odpadního plynu) za těchto standardních podmínek: suchý plyn při teplotě 273,15 K a tlaku 101,3 kPa, s korekcí na referenční úroveň kyslíku 3 % obj. v suchém plynu a vyjádřený v jednotce mg/Nm3. Rovnice pro výpočet koncentrace emisí při referenční úrovni kyslíku je: ER21 – OR21 – OM× EM kde: ER koncentrace emisí při referenční úrovni kyslíku OR, OR referenční úroveň kyslíku v % obj., EM naměřená koncentrace emisí, OM naměřená úroveň kyslíku v % obj. Pro období průměrování BAT-AEL a orientační úrovně emisí pro řízené emise do ovzduší se použijí následující definice. Typ měření Období pro stanovení průměru Definice Kontinuální Denní průměr Průměr za dobu jednoho dne na základě platných hodinových nebo-půlhodinových průměrů. Pravidelné Průměr za interval odběru vzorků Průměrná hodnota tří po sobě následujících odběrů vzorků / měření trvajících vždy nejméně 30 minut. Jsou-li odpadní plyny ze dvou nebo více zdrojů (např. pece) odváděny společným komínem, použijí se BAT-AEL pro kombinované vypouštění z komína. Pro účely výpočtu hmotnostních toků ve vztahu k BAT 12, pokud by odpadní plyny s podobnými vlastnostmi, např. obsahující stejné (typové) látky/parametry, a vypouštěné dvěma nebo více samostatnými komíny mohly být podle názoru příslušného orgánu vypouštěny společným komínem, se tyto komíny považují za jeden komín.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do vody

Úrovně BAT-AEL pro emise do vody uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují na koncentrace (hmotnost emitovaných látek na jednotku objemu vody) vyjádřené v mg/l. Období průměrování spojená s BAT-AEL se vztahují k jednomu z těchto dvou případů: Pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít směsné vzorky úměrné době. Alternativně lze odebrat bodové vzorky, pokud je výtok přiměřeně promísený a homogenní. BAT-AEL platí v místě, kde emise opouštějí zařízení.

v případě kontinuálního vypouštění denní průměrné hodnoty, tj. 24 hodinové průtokově proporcionální směsné vzorky,

v případě dávkového vypouštění k průměrům za dobu trvání vypouštění měřeným jako směsné vzorky úměrné průtoku, nebo pokud je výtok přiměřeně promísený a homogenní, jako bodový vzorek odebraný před vypouštěním.

Další úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) a orientační úrovně BAT-AEPL pro specifickou spotřebu energie (slévárny)

BAT-AEPL pro specifickou spotřebu energie odkazují na roční průměry vypočtené pomocí této rovnice: specifická spotřeba energiemíra spotřeby energiemíra činnosti kde: míra spotřeby energie celkové množství tepla (vyprodukovaného z primárních energetických zdrojů) a elektřiny spotřebované příslušným procesem (příslušnými procesy) (tavení a udržování, předehřívání pánve) ve slévárnách, vyjádřené v kWh/rok; a míra činnosti celkové množství výstupu tekutého kovu vyjádřené v t/rok. Míra spotřeby energie odpovídá celkovému množství tepla (vyprodukovaného z primárních energetických zdrojů) a elektřiny spotřebované všemi pecemi v příslušném procesu (příslušných procesech): tavení a udržování, předehřívání pánve.

Orientační úrovně pro specifickou spotřebu energie (kovárny)

Orientační úrovně pro specifickou spotřebu energie odkazují na roční průměry vypočtené pomocí této rovnice: specifická spotřeba energiemíra spotřeby energiemíra činnosti kde: míra spotřeby energie celkové množství tepla (vyprodukovaného z primárních energetických zdrojů) a elektřiny spotřebované příslušným závodem v rámci kováren, vyjádřené v kWh/rok; a míra činnosti celkové množství suroviny vyjádřené v t/rok.

BAT-AEPL pro specifickou spotřebu vody (slévárny)

BAT-AEPL pro specifickou spotřebu vody odkazují na roční průměry vypočtené pomocí této rovnice: specifická spotřeba vodymíra spotřeby vodymíra činnosti kde: míra spotřeby vody celkové množství vody spotřebované zařízením s výjimkou: míra činnosti celkové množství výstupu tekutého kovu vyjádřené v t/rok.

recyklované a opětovně použité vody a

chladicí vody používané v průtočných chladicích systémech a

vody pro použití v domácnosti, vyjádřené v m3/rok a

BAT-AEPL pro specifické množství odpadu odesílaného k odstranění (slévárny)

BAT-AEPL pro specifické množství odpadu odesílaného k odstranění odkazují na roční průměry vypočtené pomocí této rovnice: specifické množství odpadu odesílaného k odstraněnímíra odstraňování odpadumíra činnosti kde: míra odstraňování odpadu celkové množství odpadu odesílaného k odstranění, vyjádřené v kg/rok; a míra činnosti celkové množství výstupu tekutého kovu vyjádřené v t/rok.

Orientační úrovně provozní materiálové účinnosti (OME) (slévárny)

Orientační úrovně pro OME se vztahují na roční průměry vyjádřené v procentech a vypočtené pomocí této rovnice: provozní materiálová účinnost OMEmnožství dobrých odlitkůmíra činnosti× 100 kde: množství dobrých odlitků celkové množství konečných odlitků vyrobených v zařízení bez vad, vyjádřené v t/rok; a míra činnosti celkové množství výstupu tekutého kovu vyjádřené v t/rok.

BAT-AEPL pro opětovné použití písku (slévárny)

BAT-AEPL pro opětovné použití písku se vztahují na roční průměry vyjádřené v procentech a vypočtené pomocí této rovnice: poměr opětovného použití pískumnožství opětovně použitého pískucelkové množství použitého písku× 100 kde: množství opětovně použitého písku celkové množství opětovně použitého písku pocházejícího z úpravy nebo regenerace, vyjádřené v t/rok; a celkové množství použitého písku celkové množství použitého písku vyjádřené v t/rok.

1.1. Obecné závěry o BAT

1.1.

1.1.1. Celková environmentální výkonnost

1.1.1.

BAT 1. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je vypracovat a zavést systém environmentálního řízení (EMS), který zahrnuje všechny následující prvky: Konkrétně pro kovárny a slévárny je nejlepší dostupnou technikou rovněž začlenit do systému environmentálního řízení tyto prvky:

BAT 1. i.

angažovanost, vůdčí přístup a odpovědnost vedoucích pracovníků včetně vrcholného vedení, pokud jde o zavedení účinného systému environmentálního řízení;

ii.

analýza, která obsahuje stanovení souvislostí organizace, určení potřeb a očekávání zúčastněných stran, určení charakteristik zařízení spojených s možnými riziky pro životní prostředí, jakož i příslušných platných právních požadavků týkajících se životního prostředí a lidského zdraví;

iii.

vypracování politiky v oblasti životního prostředí, jejíž součástí je neustálé zlepšování environmentální výkonnosti zařízení;

iv.

stanovení cílů a ukazatelů výkonnosti týkajících se významných environmentálních aspektů, včetně zajištění souladu s platnými právními požadavky;

v.

plánování a zavádění nezbytných postupů a opatření (v případě potřeby včetně nápravných a preventivních opatření) s cílem dosáhnout environmentálních cílů a vyhnout se environmentálním rizikům;

vi.

určení struktur, úloh a povinností v souvislosti s environmentálními aspekty a cíli a zajištění potřebných finančních a lidských zdrojů;

vii.

zajištění potřebné odborné způsobilosti a povědomí zaměstnanců, jejichž práce může ovlivnit environmentální výkonnost zařízení (např. poskytováním informací a odborné přípravy);

viii.

vnitřní a vnější komunikaci;

ix.

podporu zapojení zaměstnanců do správných postupů environmentálního řízení;

x.

vypracování a udržování příručky pro řízení a písemných postupů pro kontrolu činností, které mají významný dopad na životní prostředí, jakož i příslušných záznamů;

xi.

účinné provozní plánování a řízení procesů;

xii.

provádění vhodných programů údržby;

xiii.

protokoly pro připravenost a reakci na mimořádné situace, včetně prevence a/nebo zmírňování nepříznivých dopadů mimořádných situací (na životní prostředí);

xiv.

u (nového) návrhu (nového) zařízení nebo jeho části, posouzení dopadů zařízení nebo jeho části na životní prostředí po celou dobu jejich životnosti, která zahrnuje výstavbu, údržbu, provoz a vyřazení z provozu;

xv.

provádění programu monitorování a měření; v případě potřeby lze informace nalézt v referenční zprávě o monitorování emisí do ovzduší a vody ze zařízení podle směrnice o průmyslových emisích (IED);

xvi.

pravidelné porovnávání s odvětvovými referenčními hodnotami;

xvii.

periodický (pokud možno) nezávislý interní audit a periodický nezávislý externí audit, jehož cílem je posoudit environmentální výkonnost a zjistit, zda EMS odpovídá plánovaným opatřením a zda je řádně proveden a dodržován;

xviii.

hodnocení příčin neshod, provádění nápravných opatření v reakci na neshody, přezkum účinnosti nápravných opatření a určení, zda existují nebo by případně mohly nastat podobné neshody;

xix.

periodický přezkum systému EMS a toho, zda je systém i nadále vhodný, přiměřený a účinný, který provádí vrcholné vedení;

xx.

sledování a zohledňování vývoje čistších technik.

xxi.

soupis vstupů a výstupů (viz BAT 2);

xxii.

systém nakládání s chemickými látkami (viz BAT 3);

xxiii.

plán prevence a kontroly netěsností a úkapů (viz BAT 4 písmeno a));

xxiv.

plán řízení jiných než běžných provozních podmínek (viz BAT 5);

xxv.

plán energetické účinnosti a audity (viz BAT 7 písmeno a));

xxvi.

plán a audity hospodaření s vodou (viz BAT 35 písmeno a));

xxvii.

plán snižování hluku a/nebo vibrací (viz BAT 8);

xxviii.

plán nakládání se zbytky (viz BAT 10);

xxix.

plán snižování zápachu pro slévárny (viz BAT 32).

Poznámka

Nařízení (ES) č. 1221/2009 stanoví systém Evropské unie pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), který je příkladem systému EMS, jenž je v souladu s těmito BAT.

Použitelnost

Míra podrobnosti a stupeň formalizace systému environmentálního řízení bude obecně záviset na povaze, rozsahu a složitosti zařízení a na rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.

BAT 2. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je vytvořit, udržovat a pravidelně přezkoumávat (včetně případů, kdy dojde k významné změně) přehled vstupů a výstupů jako součást systému EMS (viz BAT 1), přičemž tento přehled zahrnuje všechny tyto prvky:

BAT 2. i)

informace o výrobních procesech, včetně:

a)

zjednodušeného znázornění pracovního postupu uvádějícího původ emisí do ovzduší, vody a půdy;

b)

popisů technik, které jsou součástí procesu, a technik čištění odpadních vod/plynů pro předcházení emisím nebo snižování emisí, včetně jejich výkonnosti (např. účinnosti snižování emisí);

ii)

informace o množství a vlastnostech použitých surovin (např. šrotu, vstupních surovin, písku) a paliv (např. koksu);

iii)

informace o spotřebě a využití vody (např. diagramy toku a hmotnostní bilance vody);

iv)

informace o spotřebě a využití energie;

v)

informace o vlastnostech toků odpadních vod, jako jsou:

a)

průměrné hodnoty a proměnlivost průtoku, pH, teploty a vodivosti;

b)

průměrné hodnoty koncentrace a hmotnostního průtoku příslušných látek/parametrů (např. celkové nerozpuštěné látky, TOC nebo CHSK, index ropných uhlovodíků, kovy) a jejich proměnlivost;

vi)

informace o množství a vlastnostech použitých procesních chemických látek:

a)

totožnost a vlastnosti procesních chemických látek, včetně vlastností s nepříznivými účinky na životní prostředí a/nebo lidské zdraví;

b)

množství použitých procesních chemických látek a místo jejich použití;

vii)

informace o vlastnostech toků odpadních plynů, jako jsou:

a)

průměrné hodnoty a proměnlivost průtoku a teploty;

b)

průměrné hodnoty koncentrace a hmotnostního průtoku příslušných látek (např. prachu, NOX, SO2, CO, kovů) a jejich proměnlivost;

c)

přítomnost jiných látek, které mohou ovlivnit systém čištění odpadních plynů (např. kyslík, dusík, vodní pára) nebo bezpečnost zařízení;

d)

přítomnost látek klasifikovaných jako CMR 1 A, CMR 1B nebo CMR 2; přítomnost těchto látek lze například posoudit podle kritérií nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení (CLP);

viii)

informace o množství a vlastnostech vyprodukovaných zbytků.

Použitelnost

Míra podrobnosti a stupeň formalizace přehledu bude obecně záviset na povaze, rozsahu a složitosti závodu a na rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.

BAT 3. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je vypracovat a zavést systém nakládání s chemickými látkami (CMS) jako součást systému EMS (viz BAT 1), přičemž tento systém zahrnuje všechny následující prvky:

BAT 3. i)

Politiku ke snížení spotřeby procesních chemikálií a rizik s nimi spojených, včetně politiky zadávání veřejných zakázek za účelem výběru méně škodlivých procesních chemikálií a jejich dodavatelů s cílem minimalizovat používání nebezpečných látek a látek vzbuzujících mimořádné obavy a rizika s nimi spojená a zabránit nákupu nadměrného množství procesních chemikálií. Při výběru procesních chemikálií se vychází z(e): K poskytování a uchovávání informací potřebných pro výběr procesních chemických látek lze použít přehled procesních chemických látek (viz BAT 2 bod vi.)).

a)

srovnávací analýzy jejich biologické odstranitelnosti / biologické rozložitelnosti, ekotoxicity a potenciálu k vypouštění do životního prostředí za účelem snížení emisí do životního prostředí;

b)

charakterizace rizik spojených s procesními chemikáliemi na základě prohlášení o nebezpečnosti chemických látek, průchodů provozem, možného uvolnění a úrovně expozice;

c)

možnosti využití a opětovného použití (viz BAT 17 písmeno f));

d)

pravidelné (např. každoroční) analýzy možností náhrady s cílem identifikovat potenciálně nové dostupné a bezpečnější alternativy k používání nebezpečných látek a látek vzbuzujících mimořádné obavy; toho lze dosáhnout změnou procesu (procesů) nebo použitím jiných procesních chemikálií, které nemají žádný nebo mají menší dopad na životní prostředí (viz BAT 11 pro slévárny);

e)

preventivního sledování regulatorních změn souvisejících s nebezpečnými látkami a látkami vzbuzujícími mimořádné obavy a zajištění souladu s platnými právními požadavky.

ii)

Cíle a akční plány k vyloučení nebo snížení používání nebezpečných látek a látek vzbuzujících mimořádné obavy a rizik s nimi spojených.

iii)

Vývoj a provádění postupů pro zadávání veřejných zakázek, manipulaci, skladování a používání procesních chemických látek, odstraňování odpadů obsahujících procesní chemické látky a vracení nepoužitých procesních chemických látek za účelem prevence nebo snížení emisí do životního prostředí (např. viz BAT 4).

Použitelnost

Míra podrobnosti a stupeň formalizace systému CMS budou obecně souviset s povahou, rozsahem a složitostí zařízení.

BAT 4. Nejlepší dostupnou technikou umožňující předcházet emisím do půdy a podzemní vody nebo tyto emise snížit je používání všech níže uvedených technik. Technika Popis Použitelnost a Vypracování a provádění plánu pro prevenci a kontrolu netěsností a úkapů Plán pro prevenci a kontrolu netěsností a úkapů je součástí systému EMS (viz BAT 1) a zahrnuje mimo jiné: Míra podrobnosti plánu bude obecně souviset s povahou, rozsahem a složitostí závodu, jakož i s druhem a množstvím používaných kapalin. b Strukturování a správa provozních prostor a skladů surovin Zahrnuje například následující techniky: Obecně použitelné. c Prevence kontaminace povrchových odtokových vod Výrobní prostory a/nebo místa, kde se skladují nebo zpracovávají chemické látky, zbytky nebo odpady, jsou chráněny před povrchovými odtokovými vodami. Toho je dosaženo použitím alespoň těchto technik: Obecně použitelné. d Sběr potenciálně kontaminovaných povrchových odtokových vod Povrchové odtokové vody z prostor, které jsou potenciálně kontaminovány, se shromažďují odděleně a vypouštějí se až po přijetí příslušných opatření, např. monitorování, zpracování, opětovné použití. Obecně použitelné. e Bezpečná manipulace s procesními chemikáliemi a jejich skladování Jedná se mimo jiné o: Obecně použitelné. f Správná provozní praxe Soubor opatření zaměřených na prevenci nebo snížení vzniku emisí (např. pravidelná údržba a čištění zařízení, pracovních povrchů, podlah a dopravních tras a zachycování a rychlé odstraňování případných úkapů). Obecně použitelné.

místní havarijní plány pro malé a velké úkapy,

určení úloh a povinností zúčastněných osob,

zajištění toho, aby byli zaměstnanci informováni o stavu životního prostředí a vyškoleni k tomu, aby zabránili havarijním úkapům a řešili je,

určení oblastí, u nichž existuje riziko úkapů a/nebo průsaku nebezpečných materiálů a látek vzbuzujících mimořádné obavy, a jejich hierarchizaci podle rizika,

identifikaci vhodného vybavení pro zamezení úkapu a čisticího vybavení a pravidelnou kontrolu toho, aby bylo k dispozici, v dobrém provozuschopném stavu a v blízkosti bodů, kde k těmto úkapům může dojít,

pokyny pro nakládání s odpady při nakládání s odpady v důsledku kontroly úkapů,

pravidelné (alespoň jednou ročně) inspekce skladovacích a manipulačních prostor, zkoušení a kalibraci zařízení pro detekci úniků a okamžitou opravu netěsností u ventilů, těsnicích manžet, přírub atd.

nepropustná (například cementová) podlaha pro provozní prostory a šrotiště / sklady surovin,

oddělené skladování různých druhů surovin v blízkosti výrobních linek; toho lze dosáhnout například pomocí přihrádek nebo boxů ve skladovacích prostorech, zásobnících.

odvodňovací kanály a/nebo vnější bariérní ohrada kolem zařízení,

zastřešení provozních a/nebo skladovacích prostor se střešními okapovými žlaby.

skladování v zastřešených a větraných prostorách s podlahou nepropustnou pro příslušné kapaliny,

používání olejotěsných van nebo zapuštěných jímek pro hydraulické stanice a zařízení mazaná olejem nebo mazivem,

sběr rozlitých kapalin,

prostory pro nakládání a vykládání procesních chemikálií, maziv a nátěrových hmot atd. jsou navrženy a konstruovány tak, aby byly zachyceny případné úniky a úkapy, které budou následně odvedeny k úpravě v místě vzniku (viz BAT 36) nebo mimo místo vzniku,

vysoce hořlavé kapaliny (např. methyl-formiát, TEA, DMEA, nátěry forem obsahující alkohol) se skladují odděleně od neslučitelných látek (např. oxidačních činidel) v uzavřených a dobře větraných skladovacích prostorách.

BAT 5. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení výskytu jiných než běžných provozních podmínek (OTNOC) a omezení emisí během těchto podmínek je vytvoření a provádění plánu řízení OTNOC založeného na rizicích jako součást systému EMS (viz BAT 1), přičemž tento plán zahrnuje všechny tyto prvky:

BAT 5. i.

určení potenciálních OTNOC (např. porucha rizikového zařízení z hlediska ochrany životního prostředí (riziková zařízení), jejich hlavních příčin a možných následků;

ii.

vhodnou konstrukci rizikového zařízení (např. čištění odpadních plynů, čištění odpadních vod);

iii.

sestavení a provádění plánu inspekce a programu preventivní údržby pro kritické zařízení (viz BAT 1 bod xii));

iv.

monitorování (tj. odhad nebo, je-li to možné, měření) a zaznamenávání emisí během OTNOC a souvisejících okolností;

v.

pravidelné hodnocení emisí vyskytujících se během OTNOC (např. frekvence událostí, jejich trvání, množství emisí znečišťujících látek) a v případě potřeby provedení nápravných opatření;

vi.

pravidelný přezkum a aktualizace seznamu zjištěných OTNOC podle bodu i) v návaznosti na pravidelné hodnocení podle bodu v);

vii.

pravidelné testování záložních systémů.

Použitelnost

Míra podrobnosti a stupeň formalizace plánu řízení OTNOC bude obecně záviset na povaze, rozsahu a složitosti závodu a na rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.

1.1.2. Monitorování

1.1.2.

BAT 6. Nejlepší dostupnou technikou je alespoň jednou ročně vyhodnotit:

spotřebu vody, energie a použitých materiálů včetně procesních chemikálií, vyjádřenou jako roční průměr,

množství vyprodukované odpadní vody vyjádřené jako roční průměr,

množství každého druhu materiálů, které bylo využito, recyklováno a/nebo znovu použito, vyjádřené jako roční průměr,

množství každého druhu vzniklých zbytků a každého druhu odpadu odesílaného k odstranění, vyjádřené jako roční průměr.

BAT 6. Popis

Monitorování přednostně zahrnuje přímá měření. Lze také použít výpočty nebo záznamy, např. pomocí vhodných měřidel nebo faktur. Monitorování je členěno na nejvhodnější úroveň (např. na úroveň procesu nebo zařízení) a bere v úvahu jakékoli významné změny procesu nebo zařízení.

1.1.3. Energetická účinnost

1.1.3.

BAT 7. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zvýšit celkovou energetickou účinnost závodu je používání všech níže uvedených technik. Technika Popis Použitelnost Techniky řízení a. Plán energetické účinnosti a energetické audity Plán energetické účinnosti je součástí systému EMS (viz BAT 1) a zahrnuje definování a monitorování specifické spotřeby energie dané činnosti/procesů (např. kWh/t kapalného kovu), stanovení cílů z hlediska energetické účinnosti a provádění opatření k dosažení těchto cílů. Audity (rovněž součást systému EMS, viz BAT 1) se provádějí alespoň jednou ročně, aby se zajistilo, že jsou plněny cíle plánu energetické účinnosti a že jsou sledována a prováděna doporučení auditů. Plán energetické účinnosti může být začleněn do celkového plánu energetické účinnosti většího zařízení (např. povrchových úprav). Míra podrobnosti plánu energetické účinnosti, auditů a evidence bilance se bude obecně vztahovat k povaze, rozsahu a složitosti závodu a použitým druhům zdrojů energie. b. Evidence energetické bilance Jednou ročně vypracování evidence energetické bilance, která poskytuje rozpis spotřeby a výroby energie (včetně vývozu energie) podle druhu zdroje energie, například: Patří sem: Výběr a optimalizace procesů a zařízení c. Používání obecných technik úspory energie Zahrnuje například následující techniky: Obecně použitelné. Další techniky zvyšování energetické účinnosti pro dané odvětví jsou uvedeny v oddílech 1.2.1.3, 1.2.2.1, 1.2.4.1 a 1.3.1 těchto závěrů o BAT.

spotřeba energie: elektřina, zemní plyn, energie z obnovitelných zdrojů, dovezené teplo a/nebo chlazení,

výroba energie, elektřina a/nebo pára.

definice energetických hranic procesů,

údaje o spotřebě energie, pokud jde o dodanou energii,

údaje o energii exportované ze závodu,

informace o tocích energie (např. Sankeyovy diagramy nebo energetické bilance), které uvádějí, jak se energie využívá v průběhu procesů.

údržba a řízení hořáků,

energeticky účinné motory,

energeticky účinné osvětlení,

optimalizace rozvodů páry a stlačeného vzduchu,

pravidelná kontrola a údržba systémů rozvodu páry, aby se zabránilo únikům páry nebo se snížil jejich počet,

systémy řízení procesů,

pohony s proměnnými otáčkami,

optimalizace klimatizace a vytápění budov.

1.1.4. Hluk a vibrace

1.1.4.

BAT 8. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zamezit vzniku hluku a vibrací nebo – není-li to možné – hluk a vibrace omezit, je vytvořit, provést a pravidelně přezkoumávat plán snižování hluku a/nebo vibrací jako součást systému environmentálního řízení (viz BAT 1); tento plán zahrnuje všechny následující prvky:

protokol obsahující příslušná opatření a lhůty,

protokol monitorování emisí hluku a/nebo vibrací,

protokol pro reakce na zjištěné výskyty hluku a vibrací, např. řešení stížností a/nebo přijímání nápravných opatření,

program omezení hluku a vibrací navržený tak, aby byl identifikován zdroj či zdroje hluku a/nebo vibrací, prováděno měření/odhady expozice hluku a/nebo vibracím, popsán podíl jednotlivých zdrojů na celkovém hluku a vibracích a prováděna opatření k předcházení hluku a vibracím a/nebo jejich snížení.

BAT 8. Použitelnost

Použitelnost je omezena na případy, kde se očekává obtěžování hlukem a/nebo vibracemi u citlivých receptorů a/nebo kde je takové riziko opodstatněné.

BAT 9. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zamezit vzniku hluku nebo – není-li to možné – hluk omezit, je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace. Technika Popis Použitelnost a. Vhodné umístění vybavení a budov Zvětšení vzdálenosti mezi zdrojem hluku a jeho příjemcem, použitím budov jako protihlukových stěn a přemístěním vybavení a/nebo otvorů v budovách. V případě stávajících zařízení nemusí být přemístění vybavení a otvorů v budovách použitelné kvůli nedostatku prostoru nebo přílišným nákladům. b. Provozní opatření Patří mezi ně alespoň následující: Obecně použitelné. c. Vybavení s nízkou hlučností To se týká i motorů s přímým pohonem; kompresorů, čerpadel a ventilátorů s nízkou hlučností; dopravních zařízení s nízkou hlučností. d. Vybavení pro regulaci hlučnosti Zahrnuje například následující techniky: Použitelnost na stávající zařízení může být omezena nedostatkem místa. e. Snížení hluku Umístění překážek mezi zdroje hluku a jeho příjemce (např. ochranných zdí, náspů). Použitelné pouze v případě stávajících zařízení, protože u nových zařízení by tato technika měla být s ohledem na jejich konstrukci zbytečná. V případě stávajících zařízení nemusí být umístění překážek použitelné kvůli nedostatku prostoru.

inspekce a údržba vybavení,

zavírání dveří a oken uzavřených prostor, pokud je to možné, nebo používání samozavíracích dveří,

zkušená obsluha vybavení,

neprovozování hlučných činností v noci, pokud je to možné,

opatření pro regulaci hluku při výrobě a údržbě, přepravě a manipulaci se surovinami a materiály, např. snížení počtu operací přesunu materiálů, snížení výšky, z níž padají součásti na tvrdé povrchy.

použití regulátorů hluku,

použití akustické izolace vybavení,

uzavření hlučného vybavení a procesů (např. vykládky surovin, tvarování bucharem, kompresorů, ventilátorů, vytloukání, dokončovacích prací),

využívání stavebních materiálů s vysokými zvukově izolačními vlastnostmi (např. pro stěny, střechy, okna, dveře).

1.1.5. Zbytky

1.1.5.

BAT 10. V zájmu zvýšení materiálové účinnosti a snížení množství odpadu určeného k odstranění má BAT zavést, provádět a pravidelně revidovat plán nakládání se zbytky.

BAT 10. Popis

Plán nakládání se zbytky je součástí systému EMS (viz BAT 1) a je souborem opatření, jejichž cílem je: Plán nakládání se zbytky může být začleněn do celkového plánu nakládání se zbytky většího zařízení (např. pro činnosti v oblasti povrchových úprav).

I.

minimalizovat vznik zbytků;

II.

optimalizovat opětovné použití, recyklaci a/nebo využití zbytků a

III.

zajistit řádné odstraňování zbytků.

Použitelnost

Míra podrobnosti a stupeň formalizace plánu nakládání se zbytky budou obecně souviset s povahou, rozsahem a složitostí závodu.

1.2. Závěry o BAT pro slévárny Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle se nevztahují na slévárny kadmia, titanu a drahých kovů, jakož i na zvony a umělecké odlitky.

1.2.

1.2.1. Obecné závěry o BAT pro slévárny Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.1.

1.2.1.

1.2.1.1. Nebezpečné látky a látky vzbuzující mimořádné obavy

1.2.1.1.

BAT 11. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zabránit používání nebezpečných látek a látek vzbuzujících mimořádné obavy při formování a výrobě jader z chemicky tvrzeného písku nebo toto používání omezit je používání alternativních látek, které nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné.

BAT 11. Popis

Nebezpečné látky a látky vzbuzující mimořádné obavy používané při formování a výrobě jader se nahrazují látkami, které nejsou nebezpečné, případně pokud to není možné, méně nebezpečnými látkami, například použitím:

alifatických organických pojiv (namísto aromatických) při formování a výrobě jader (viz BAT 25 písmena d), e) a f)),

nearomatických rozpouštědel pro výrobu jader metodou cold-box (viz BAT 25 písmeno j)),

anorganických pojiv při formování a výrobě jader (viz BAT 25 písmena d), e) a f)),

nátěrů na vodní bázi při formování a výrobě jader (viz BAT 25 písmeno l)).

1.2.1.2. Monitorování emisí

1.2.1.2.

1.2.1.2.1. Monitorování emisí do ovzduší

1.2.1.2.1.

BAT 12. Nejlepší dostupnou technikou je monitorování řízených emisí do ovzduší minimálně s níže uvedenou četností a v souladu s normami EN. Nejsou-li k dispozici normy EN, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních norem nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje rovnocenné odborné kvality. Látka/Parametr Proces(y)/zdroj(e) Typ slévárny/pece Norma (normy) Minimální frekvence monitorování Monitorování související s Aminy Formování pomocí netrvalých forem a výroba jader Všechny Žádná norma EN není k dispozici Jednou ročně BAT 26 Benzen Formování pomocí netrvalých forem a výroba jader Všechny Žádná norma EN není k dispozici BAT 26 Odlévání, chlazení a vytloukání pomocí netrvalých forem včetně procesu s chemicky tvrzenými formami BAT 27 B[a]P Tavení kovů Litina Žádná norma EN není k dispozici Jednou ročně — Oxid uhelnatý (CO) Tepelné ošetření Všechny EN 15058 Jednou ročně BAT 24 Tavení kovů Litina: SVK, HVK a rotační pece BAT 38 NK BAT 43 Prach Tepelné ošetření Všechny EN 13284-1 Jednou ročně BAT 24 Tavení kovů Jednou ročně BAT 38 BAT 40 BAT 43 Nodularizace Litina Jednou ročně BAT 39 Rafinace Ocel BAT 41 Formování pomocí netrvalých forem a výroba jader Všechny BAT 26 Odlévání, chlazení a vytloukání pomocí netrvalých forem včetně procesu s chemicky tvrzenými formami Všechny BAT 27 Konečné úpravy Všechny BAT 30 Odlévání metodou spalitelného modelu Litina a NK BAT 28 Odlévání do trvalých forem Všechny BAT 29 Opětovné použití písku Všechny BAT 31 Formaldehyd Formování pomocí netrvalých forem a výroba jader Všechny Norma EN předmětem vývoje Jednou ročně BAT 26 Odlévání, chlazení a vytloukání pomocí netrvalých forem včetně procesu s chemicky tvrzenými formami Jednou ročně BAT 27 Plynné chloridy Tavení kovů Litina: SVK, HVK a rotační pece EN 1911 Jednou ročně BAT 38 Hliník BAT 43 Plynné fluoridy Tavení kovů Litina: SVK, HVK a rotační pece Norma EN předmětem vývoje BAT 38 Hliník BAT 43 Kovy Kadmium a jeho sloučeniny Odlévání, chlazení a vytloukání pomocí netrvalých forem včetně procesu s chemicky tvrzenými formami Všechny EN 14385 Jednou ročně — Tavení kovů Všechny Jednou ročně — Konečné úpravy Všechny Jednou ročně — Chrom a jeho sloučeniny Odlévání, chlazení a vytloukání pomocí netrvalých forem včetně procesu s chemicky tvrzenými formami Všechny Jednou ročně — Tavení kovů Všechny Jednou ročně — Konečné úpravy Všechny Jednou ročně — Nikl a jeho sloučeniny Odlévání, chlazení a vytloukání pomocí netrvalých forem včetně procesu s chemicky tvrzenými formami Všechny Jednou ročně — Tavení kovů Všechny Jednou ročně — Konečné úpravy Všechny Jednou ročně — Olovo a jeho sloučeniny Odlévání, chlazení a vytloukání pomocí netrvalých forem včetně procesu s chemicky tvrzenými formami Všechny Jednou ročně — Tavení kovů Litina SVK a HVK Jednou ročně BAT 38 NK BAT 43 Odlévání do trvalých forem Olovo Jednou ročně BAT 29 Konečné úpravy Všechny Jednou ročně — Zinek a jeho sloučeniny Tavení kovů Všechny Jednou ročně — Oxidy dusíku (NOX) Tepelné ošetření Všechny EN 14792 Jednou ročně BAT 24 Tepelná regenerace písku, s výjimkou písku pocházejícího z procesu cold-box Všechny BAT 31 Tepelná regenerace písku pocházejícího z procesu cold-box Tavení kovů Litina: SVK, HVK a rotační pece BAT 38 NK BAT 43 PCDD/PCDF Tavení kovů Litina: SVK, HVK a rotační pece EN 1948-1, EN 1948-2, EN 1948-3 BAT 38 Litina: Indukční BAT 38 Ocel a NK BAT 40 BAT 43 Fenol Formování pomocí netrvalých forem a výroba jader Všechny Žádná norma EN není k dispozici Jednou ročně BAT 26 Odlévání, chlazení a vytloukání pomocí netrvalých forem včetně procesu s chemicky tvrzenými formami BAT 27 Oxid siřičitý (SO2) Tepelná regenerace písku, ve kterém byly použity katalyzátory na bázi kyseliny sulfonové Všechny EN 14791 Jednou ročně BAT 31 Tavení kovů Litina: SVK, HVK a rotační pece BAT 38 NK BAT 43 Celkový těkavý organický uhlík (TVOC) Formování pomocí netrvalých forem a výroba jader Všechny EN 12619 BAT 26 Odlévání metodou spalitelného modelu BAT 28 Odlévání, chlazení a vytloukání pomocí netrvalých forem včetně procesu s chemicky tvrzenými formami BAT 27 Opětovné použití písku BAT 31 Tavení kovů Litina BAT 38 Ocel a NK — Odlévání do trvalých forem Všechny BAT 29

1.2.1.2.2. Monitorování emisí do vody

1.2.1.2.2.

BAT 13. Nejlepší dostupnou technikou je monitorovat emise do vody alespoň s níže uvedenou četností a v souladu s normami EN. Nejsou-li k dispozici normy EN, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních norem nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje rovnocenné odborné kvality. Látka/parametr Proces Norma (normy) Minimální frekvence monitorování Monitorování související s Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) Odpadní voda z mokré vypírky odpadních plynů z kuplovny EN ISO 9562 Jednou za 3 měsíce BAT 36 Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) Tlakové lití, čištění odpadních plynů (např. mokrá vypírka), konečné úpravy, tepelné zpracování, znečištěné povrchové odtokové vody, přímé chlazení, mokrá regenerace písku a granulování škváry z kuplovny. K dispozici jsou různé normy EN (např. EN 1899-1, EN ISO 5815) Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) Žádná norma EN není k dispozici Index ropných uhlovodíků (HOI) EN ISO 9377-2 Kovy/polokovy Arsen (As) K dispozici jsou různé normy EN (např. EN ISO 11885, EN ISO 15586, EN ISO 17294-2) Kadmium (Cd) Chrom (Cr) Měď (Cu) Železo (Fe) Olovo (Pb) Nikl (Ni) Zinek (Zn) Rtuť (Hg) K dispozici jsou různé normy EN (např. EN ISO 12846, EN ISO 17852) Fenolový index EN ISO 14402 Celkový dusík (TN) K dispozici jsou různé normy EN (např. EN 12260, EN ISO 11905-1) Celkový organický uhlík (TOC) EN 1484 Celkové nerozpuštěné látky (TSS) EN 872

1.2.1.3. Energetická účinnost

1.2.1.3.

BAT 14. Tabulka 1.1: Tabulka 1.2: Tabulka 1.3: Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u specifické spotřeby energie ve slévárnách litiny Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u specifické spotřeby energie ve slévárnách oceli Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u specifické spotřeby energie ve slévárnách hliníku

Nejlepší dostupnou technikou umožňující zvýšit energetickou účinnost je používání všech technik a) až f) a vhodné kombinace technik g) až n), které jsou uvedeny níže. Technika Popis Použitelnost Konstrukce a provoz a. Výběr energeticky účinného typu pece Viz oddíl 1.4.1 Použitelné pouze pro nová zařízení a/nebo při významných modernizacích zařízení. b. Techniky pro maximalizaci tepelné účinnosti pecí Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. c. Automatizace a ovládání pece Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. d.. Použití čistého šrotu Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. e. Zlepšení výtěžnosti odlévání a snížení vzniku šrotu Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. f. Snížení energetických ztrát / zlepšení postupů předehřívání pánve To zahrnuje všechny následující prvky: Použitelnost může být omezena v případě velkých pánví (např. > 2 t) a pánví pro spodní lití z důvodu konstrukčních omezení. g. Kyslíkopalivové spalování Viz oddíl 1.4.1 Použitelnost na stávající zařízení může být omezena konstrukcí pece a potřebou minimálního průtoku odpadního plynu. h. Používání středofrekvenčních zdrojů v indukčních pecích Používání středofrekvenčních (250 Hz) indukčních pecí namísto pecí se síťovou frekvencí (50 Hz). Obecně použitelné. i. Optimalizace systému stlačeného vzduchu To zahrnuje všechna následující opatření: Obecně použitelné. j. Mikrovlnné sušení nátěrů na bázi vody Používání mikrovlnných sušicích pecí (např. s frekvencí 2450 Hz) pro sušení jader s nátěry na bázi vody (viz BAT 21 písmeno e)), což vede k rychlému a homogennímu sušení celého povrchu jádra. Nemusí být použitelné pro kontinuální lití nebo výrobu velkých odlitků, nebo pokud jsou jádra vyrobena z regenerovaného písku obsahujícího stopy uhlíku. Techniky rekuperace tepla k. Předehřev šrotu s využitím znovu získaného tepla Šrot se předehřívá zpětným získáváním tepla z horkých spalin, které se přesměrují tak, aby přišly do kontaktu se vsázkou. Platí pouze pro šachtové pece ve slévárnách neželezných kovů a pro pece EOP ve slévárnách oceli. l. Rekuperace tepla z odpadních plynů vznikajících v pecích Odpadní teplo z horkých odpadních plynů se rekuperuje (např. prostřednictvím výměníků tepla) a znovu se využívá na místě nebo mimo něj (např. v okruhu tepelného oleje / horké vody / vytápění, pro výrobu páry nebo pro předehřev spalovacího vzduchu (viz technika m)). Jedná se zejména o tyto informace: Použitelnost může být omezena nedostatkem vhodné poptávky po teple. m. Předehřev spalovacího vzduchu Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. n. Využití odpadního tepla v indukčních pecích Odpadní teplo z chladicího systému indukční pece se rekuperuje pomocí výměníků tepla a využívá se k sušení surovin (např. šrotu), vytápění prostor nebo zásobování teplou vodou. Obecně použitelné. Další techniky zvyšování energetické účinnosti pro dané odvětví jsou uvedeny v oddílech 1.2.2.1 a 1.2.4.1 těchto závěrů o BAT. Proces – Typ pece Jednotka BAT-AEPL (Roční průměr) Tavení a udržování – studenovětrná kuplovna kWh/t tekutého kovu 900–1750 Tavení a udržování – horkovětrná kuplovna 900–1500 Tavení a udržování – indukční 600–1200 Tavení a udržování – rotační 800–950 Předehřívání pánve 50–150 Proces – Typ pece Jednotka BAT-AEPL (Roční průměr) Tavení - (EOP/indukční) kWh/t tekutého kovu 600–1200 Předehřívání pánve 100–300 Proces Jednotka BAT-AEPL (Roční průměr) Tavení a udržování kWh/t tekutého kovu 600–2000 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 6.

využívání čistých předehřátých pánví,

udržování zavřených vík na pánvích s cílem uchovat teplo,

využívání energeticky účinných technik pro předehřívání pánví (např. bezplamenné mikroporézní hořáky nebo kyslíkové hořáky),

používání velkých (tak, jak je to prakticky možné) pánví vybavených víky pro snížení ztrát tepla,

minimalizace potřeby přelévat kov z jedné pánve do druhé,

co nejrychlejší přelévání kovu.

provádění vhodné údržby systému za účelem snížení úniků,

efektivní monitorování provozních parametrů, jako je průtok, teplota a tlak,

minimalizace poklesů tlaku,

využívání efektivního řízení zatížení,

snižování teploty přiváděného vzduchu,

využívání účinného systému ovládání kompresoru.

Přebytečné teplo z horkých odpadních plynů z kuplovny se využívá například k výrobě páry, k ohřevu termálního oleje nebo k ohřevu vody.

Přebytečné teplo z chladicího systému pece se využívá například k sušení surovin, k vytápění prostor nebo k ohřevu vody.

U palivových pecí ve slévárnách hliníku se přebytečné teplo využívá například k vytápění prostor a/nebo vody pro zařízení na čištění odlitků.

Nízkoenergetické teplo se přeměňuje na elektřinu pomocí vysokomolekulárních kapalin na základě organického Rankinova cyklu (ORC).

1.2.1.4. Materiálová účinnost

1.2.1.4.

1.2.1.4.1. Skladování zbytků, obalů a nepoužitých procesních chemikálií a manipulace s nimi

1.2.1.4.1.

BAT 15. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zabránit environmentálnímu riziku spojenému se skladováním a manipulací se zbytky, obaly a nepoužitými procesními chemikáliemi nebo toto riziko snížit, jakož i usnadnit jejich opětovné použití a/nebo recyklaci, je používání všech níže uvedených technik. Technika Popis a. Vhodné skladování různých druhů zbytků Zahrnuje následující: b. Opětovné použití interního šrotu Opětovné použití interního šrotu přímo nebo po úpravě. Stupeň opětovného použití interního šrotu závisí na jeho obsahu nečistot. c. Opětovné použití/recyklace obalů Obal na procesní chemikálie se volí tak, aby se usnadnilo jeho úplné vyprázdnění (např. s ohledem na velikost otvoru obalu nebo povahu obalového materiálu). Po vyprázdnění se obal znovu použije, vrátí se dodavateli nebo se předá k recyklaci materiálu. Procesní chemikálie se v optimálním případě skladují ve velkých nádobách. d. Vrácení nepoužitých procesních chemikálií Nepoužité procesní chemikálie (tj. ty, které zůstaly v původních obalech) se vracejí jejich dodavatelům.

Prach z tkaninových filtrů se skladuje na nepropustných površích, v uzavřených prostorách a v uzavřených nádobách/sáčcích.

Ostatní druhy zbytků (např. škvára, struska, opotřebené žáruvzdorné vyzdívky pecí) se skladují odděleně na nepropustných površích v krytých prostorách chráněných před povrchovou odtokovou vodou.

1.2.1.4.2. Provozní materiálová účinnost odlévání

1.2.1.4.2.

BAT 16. Tabulka 1.4: Orientační úrovně provozní materiálové účinnosti

Nejlepší dostupnou technikou pro zvýšení materiálové účinnosti odlévání je použití buď techniky a), nebo techniky a) v kombinaci s jednou nebo oběma technikami b) a c), jak je uvedeno níže. Technika Popis a. Zlepšení výtěžnosti odlévání a snížení vzniku šrotu Viz oddíl 1.4.2. b. Použití počítačové simulace pro odlévání, lití a tuhnutí K optimalizaci procesu odlévání, lití a tuhnutí se používá systém počítačové simulace s cílem minimalizovat počet vadných odlitků a zvýšit produktivitu slévárny. c. Výroba lehkých odlitků pomocí optimalizace topologie Využití optimalizace topologie (tj. simulace odlévání pomocí algoritmů a počítačových programů) ke snížení hmotnosti výrobku při současném splnění požadavků na jeho vlastnosti. Typ slévárny Jednotka Orientační úrovně (Roční průměr) Slévárny litiny % 50–97 Slévárny oceli 50–100 Slévárny NK (všechny typy kromě VL) – Pb 50–97,5 Slévárny NK (všechny typy kromě VL) – jiné kovy než Pb 50–98 Slévárny NK (VL) 60–97 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 6.

1.2.1.4.3. Snížení spotřeby materiálu

1.2.1.4.3.

BAT 17. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit spotřebu materiálu (např. chemikálie, pojiva) je použití vhodné kombinace níže uvedených technik. Technika Popis Použitelnost Techniky vysokotlakého lití hliníku a. Oddělený nástřik separačního činidla a vody Viz oddíl 1.4.2 Obecně použitelné. b. Minimalizace spotřeby separačního činidla a vody Opatření k minimalizaci spotřeby separačního činidla a vody zahrnují: Obecně použitelné. Techniky pro procesy využívající chemicky tvrzený písek a výrobu jader c. Optimalizace spotřeby pojiva a pryskyřic Viz oddíl 1.4.2 Obecně použitelné. d. Minimalizace ztrát forem a pískových jader Výrobní parametry různých typů výrobků se ukládají do elektronické databáze, která umožňuje snadný přechod na nové výrobky s minimálními ztrátami času a materiálů. Obecně použitelné. e. Používání osvědčených postupů pro procesy vytvrzování za studena Viz oddíl 1.4.2. Obecně použitelné. f. Regenerace aminů z kyselé prací vody Na základě kyselého praní (např. kyselinou sírovou) odpadních plynů z cold-boxu se tvoří aminosulfát. Tyto aminy se regenerují úpravou aminosulfátu hydroxidem sodným. To se může uskutečnit na místě nebo mimo něj. Použitelnost může být omezena z důvodu bezpečnosti (nebezpečí výbuchu). g. Použití osvědčených postupů pro procesy vytvrzování plynem Viz oddíl 1.4.2. Obecně použitelné. h. Použití alternativních postupů formování / výroby jader Mezi alternativní postupy formování / výroby jader bez použití pojiv nebo s jejich sníženým množstvím patří: Použitelnost procesu odlévání metodou spalitelného modelu na stávající zařízení může být omezena vzhledem k nutnosti úprav infrastruktury. Použitelnost formování pomocí vakua může být omezena v případě velkých formovacích rámů (např. nad 1,5 m × 1,5 m).

použití automatického nastřikovacího systému,

optimalizace faktoru ředění separačního prostředku,

použití chlazení v kokile,

aplikace separačního prostředku do uzavřené formy,

měření spotřeby separačních prostředků,

měření teploty povrchu kokily pro indikaci horkých míst v kokile.

proces odlévání metodou spalitelného modelu,

formování pomocí vakua.

1.2.1.4.4. Opětovné použití písku

1.2.1.4.4.

BAT 18. Tabulka 1.5: Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u opětovného použití písku

Nejlepší dostupnou technikou ke snížení spotřeby nového písku a vzniku použitého písku při opětovném použití písku v procesu odlévání do netrvalých forem je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich vhodné kombinace. Technika Popis Použitelnost a. Optimalizovaná úprava bentonitové směsi Proces úpravy bentonitové směsi je řízen počítačovým systémem, který optimalizuje spotřebu surovin a opětovné použití bentonitu, např. chlazení (odpařováním nebo ve fluidizačním loži), přidávání pojiv a přísad, vlhčení, míchání, kontrola kvality. Obecně použitelné. b. Nízkoodpadová úprava bentonitové směsi Úprava bentonitové směsi ve slévárnách hliníku se provádí pomocí skeneru pro identifikaci nečistot v bentonitové směsi na základě jasu/barvy. Tyto nečistoty se od bentonitové směsi oddělují pomocí vzduchového rázu. Obecně použitelné. c. Příprava písku s jílovým pojivem mícháním ve vakuu a chlazením Viz BAT 25 písmeno b). Obecně použitelné. d. Mechanická regenerace písku z vytvrzování za studena K regeneraci písku z vytvrzování za studena se používají mechanické techniky (např. rozbíjení hrudek, oddělování frakcí písku) s použitím drtičů nebo mlýnů. Nemusí být použitelná pro písek s křemičitanovým pojivem. e. Mechanická regenerace písku s jílovým pojivem nebo chemicky tvrzeného písku za studena omíláním Použití rotačního omílání k odstranění jílových vrstev a chemických pojiv ze zrn vratného písku. Obecně použitelné. f. Mechanická regenerace písku za studena pomocí rázového bubnu Použití rázového bubnu s otáčející se vnitřní osou vybaveného malými lopatkami k abrazivnímu čištění zrn písku. Při aplikaci na směs bentonitu a chemicky tvrzeného písku se provádí předběžná magnetická separace s cílem odstranit z bentonitové směsi části s magnetickými vlastnostmi. Obecně použitelné. g. Regenerace písku za studena pomocí pneumatického systému Odstranění pojiv ze zrn písku otěrem a nárazem. Kinetickou energii dodává proud stlačeného vzduchu. Obecně použitelné. h. Tepelná regenerace písku Využívání tepla ke spalování pojiv a znečišťujících látek obsažených v chemicky tvrzeném a smíšeném písku. Používá se v kombinaci s počáteční mechanickou předúpravou, která písek upraví na správnou velikost zrn a odstraní veškeré kovové nečistoty. Smíšený písek by měl obsahovat dostatečně vysoký podíl chemicky tvrzeného písku. Nemusí být použitelná v případě vratného písku obsahujícího zbytky anorganických pojiv. i. Kombinovaná regenerace (mechanická-tepelná-mechanická) pro směsové organicko-bentonitové písky Po předběžné úpravě (prosévání, magnetická separace) a sušení se písek mechanicky nebo pneumaticky čistí, aby se odstranila část pojiva. V tepelné etapě jsou organické složky spáleny a anorganické jsou převedeny na prach nebo spáleny na zrnech. Při konečné mechanické úpravě se tyto vrstvy zrn mechanicky nebo pneumaticky odstraní a zlikvidují jako prach. Nemusí být použitelná v případě jádrových písků obsahujících kyselá pojiva (protože může narušit vlastnosti bentonitu) nebo v případě vodního skla (protože může narušit vlastnosti bentonitové směsi). j. Kombinovaná regenerace písku a tepelné zpracování hliníkových odlitků Po nalití a ztuhnutí se formy / odlévací jednotky vloží do pece. Když jednotky dosáhnou teploty > 420 °C, pojiva se spálí, jádra/formy se rozpadnou a odlitky jsou tepelně zpracovány. Písek padá na dno pece, kde ve vyhřívaném fluidním loži prochází konečným čištěním. Po ochlazení se písek znovu použije v mísiči jádrového písku bez další úpravy. Obecně použitelné. k. Mokrá regenerace bentonitové směsi, křemičitých písků nebo písků pojených CO2 Písek se smíchá s vodou a vznikne kal. Odstranění zbytků pojiva vázaných na zrna se provádí intenzivním vzájemným třením zrn písku. Pojiva se uvolňují do prací vody. Vypraný písek se suší, prosévá a nakonec ochladí. Obecně použitelné. l. Regenerace křemenného písku (vodního skla) pomocí pneumatického systému Před použitím pneumatického systému se písek zahřeje, aby vrstva silikátu zkřehla (viz technika g)). Před opětovným použitím se regenerovaný písek ochladí. Obecně použitelné. m. Vnitřní opětovné použití jádrového písku (cold-box nebo pojiva na bázi kyseliny furanové) Písek z rozbitých/vadných jader a přebytečný písek z jádrařských strojů (po vytvrzení ve specifické jednotce) se dopravuje do rozmělňovací jednotky Vzniklý písek se míchá s novým pískem pro výrobu nových jader. Obecně použitelné. n. Opětovné využití prachu z oběhu bentonitové směsi při výrobě forem Prach se zachycuje prostřednictvím odsávací filtrace z vytloukacího zařízení a z dávkovacích a manipulačních stanic suché bentonitové směsi. Shromážděný prach (obsahující aktivní pojiva) lze recyklovat do oběhu bentonitové směsi. Obecně použitelné. Typ slévárny Jednotka BAT-AEPL (Roční průměr) Slévárny litiny % > 90 Slévárny oceli > 80 Slévárny NK > 90 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 6.

1.2.1.4.5. Snížení množství vyprodukovaných zbytků a odpadu odesílaného k odstranění

1.2.1.4.5.

BAT 19. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížení vzniku zbytků při tavení kovů a snížení množství zbytků odesílaných k odstranění je používání všech níže uvedených technik. Technika Popis Techniky pro všechny typy pecí a. Minimalizace tvorby škváry Tvorbu škváry lze minimalizovat použitím opatření v procesu samotném, např.: b. Mechanická předúprava škváry / strusky / prachu z filtrů / opotřebených žáruvzdorných vyzdívek pro usnadnění recyklace Viz oddíl 1.4.2 Může probíhat i mimo závod. Techniky pro kuplovny c. Úprava kyselosti / bazicity škváry Viz oddíl 1.4.2 d. Shromažďování a recyklace koksového hrášku Koksový hrášek vznikající při manipulaci, dopravě a vsázce koksu se shromažďuje (např. pomocí systémů jímání pod dopravníkovými pásy a/nebo v místech vsázení) a recykluje se v rámci procesu (vhání se do kuplovny nebo se užívá pro nauhličování). e. Recyklace prachu z filtrů v kuplovnách s využitím šrotu obsahujícího zinek Prach z filtrů z kuplovny se částečně vhání zpět do kuplovny s cílem zvýšit obsah zinku v tomto prachu až na úroveň, která umožňuje zpětné využití zinku (> 18 %). Techniky pro EOP f. Recyklace prachu z filtrů v zařízení EOP Shromážděný suchý prach z filtrů se obvykle po předběžné úpravě (např. peletizací nebo briketizací) recykluje v peci s cílem umožnit zpětné využití kovového obsahu tohoto prachu. Anorganický obsah se přenáší do škváry.

použitím čistého šrotu,

použitím nižší teploty kovu (co nejblíže teoretickému bodu tavení),

vyhýbáním se vysokým teplotním špičkám,

předcházením dlouhým odstavným časům roztaveného kovu v tavicí nebo používáním samostatné udržovací pece,

adekvátním použitím tavidel,

adekvátním výběrem žárovzdorné vyzdívky pece,

vodním chlazením stěn pece, aby se zabránilo opotřebení žárovzdorné vyzdívky pece,

stěry tekutého hliníku.

BAT 20. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství odpadu odesílaného k odstranění je upřednostnění recyklace mimo závod a/nebo jiného zpětného využití použitého písku, poddimenzovaného písku, škváry, žáruvzdorných vyzdívek a zachyceného prachu z filtrů (např. prachu z tkaninových filtrů) před jejich odstraněním.

BAT 20. Popis

Recyklace mimo závod a/nebo jiné využití použitého písku, poddimenzovaného písku, škváry, žáruvzdorných vyzdívek a prachu z filtrů mají přednost před jejich odstraněním. Použitý písek, poddimenzovaný písek, škvára a žáruvzdorné vyzdívky mohou být: Filtrační prach lze externě recyklovat, např. v metalurgii, při výrobě písku nebo ve stavebnictví.

recyklovány, např. při stavbě silnic, do stavebních materiálů (jako je cement, cihly, dlaždice),

zpětně využity, např. vyplňování důlních prostor, výstavba skládek (např. komunikací na skládkách a trvalých krytů).

Použitelnost Tabulka 1.6: Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) pro odpad předávaný k odstranění

Recyklace a/nebo jiné zpětné využití může být omezeno fyzikálně-chemickými vlastnostmi daného zbytku (např. obsahem organických látek/kovů, granulometrií). Nemusí být použitelné v případě, že neexistuje vhodná poptávka třetích stran po recyklaci a/nebo zpětném využití. Druh odpadu Jednotka BAT-AEPL (Roční průměr) Slévárny NK Slévárny litiny Slévárny oceli Škvára kg/t tekutého kovu 0–50 0–50 (2) 0–50 Struska 0–30 0–30 0–30 Prach z filtrů 0–5 0–60 0–10 Opotřebené žáruvzdorné vyzdívky pecí 0–5 0–20 0–20 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 6.

1.2.1.5. Rozptýlené emise do ovzduší

1.2.1.5.

BAT 21. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zamezit vzniku rozptýlených emisí do ovzduší nebo, pokud to není možné, tyto emise omezit, je používání všech níže uvedených technik Technika Popis Použitelnost a. Zakrytí dodávkového zařízení (kontejnerů) a nákladového prostoru dopravních vozidel Nákladový prostor dopravních vozidel a dodávkových zařízení (kontejnerů) je zakrytý (např. plachtami). Obecně použitelné. b. Čištění silnic a kol dopravních prostředků Silnice i kola dopravních prostředků jsou pravidelně čištěny, např. pomocí mobilních vysavačů nebo vodních lagun. Obecně použitelné. c. Použití uzavřených dopravníků Materiály se přemisťují pomocí systémů dopravníků, např. uzavřených dopravníků, pneumatické dopravy. Je minimalizován dopad materiálu. Obecně použitelné. d. Vysávání provozních prostor formoven a sléváren Provozní prostory pro formování a odlévání ve slévárnách používajících pískové formy se pravidelně vysávají. Nemusí být použitelné v oblastech, kde písek plní technickou funkci nebo funkci související s bezpečností. e. Nahrazení nátěrů na bázi alkoholu nátěry na bázi vody Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost může být omezena v případě velkých odlitků nebo odlitků složitých tvarů z důvodu obtíží při cirkulaci sušicího vzduchu. Nelze použít pro písky pojené vodním sklem, pro proces lití hořčíku, při formování pomocí vakua nebo při výrobě odlitků z manganové oceli s nátěrem MgO. f. Řízení emisí z kalicích lázní Zahrnuje následující: Obecně použitelné. g. Řízení emisí z přesunových operací při tavení kovů Zahrnuje následující: Obecně použitelné. Další techniky specifické pro daný proces, které mají předejít vzniku rozptýlených emisí nebo je snížit, jsou uvedeny v BAT 24, BAT 26, BAT 27, BAT 28, BAT 29, BAT 30, BAT 31, BAT 38, BAT 39, BAT 40, BAT 41 a BAT 43.

Minimalizaci vzniku emisí z kalicích lázní použitím polymerních roztoků na vodní bázi (např. s obsahem polyvinylpyrrolidonu nebo polyalkylenglykolu).

Zachytávání emisí z kalicích lázní (zejména z olejových kalicích lázní) co nejblíže zdroji emisí pomocí střešní ventilace, odtahu kloboukem nebo odtahu přes hranu. Odsáté odpadní plyny mohou být zpracovány, např. pomocí ESP (viz oddíl 1.4.3).

Použití temperované vody jako kalicího média.

Odsávání co nejblíže zdroji rozptýlených emisí (např. prachu, výparů) z přesunových operací, jako je vsázení/odpich pecí, například pomocí zákrytů. Odsávané odpadní plyny se upravují například pomocí tkaninového filtru nebo mokré vypírky.

Minimalizace rozptýlených emisí z přesunu kapalných kovů přes licí žlaby například pomocí krytů.

1.2.1.6. Řízené emise do ovzduší

1.2.1.6.

BAT 22. Nejlepší dostupnou technikou usnadňující zpětné využití materiálů a snížení řízených emisí do ovzduší, jakož i zvýšení energetické účinnosti, je kombinovat toky odpadních plynů s podobnými vlastnostmi, čímž se minimalizuje počet emisních zdrojů.

BAT 22. Popis

Kombinované zpracování odpadních plynů s podobnými vlastnostmi zajišťuje účinnější a efektivnější čištění ve srovnání s odděleným zpracováním jednotlivých toků odpadních plynů. Kombinace odpadních plynů se provádí s ohledem na bezpečnost zařízení (např. zamezení koncentracím blízkým dolní/horní mezi výbušnosti), na technické (např. kompatibilita jednotlivých toků odpadních plynů, koncentrace příslušných látek), environmentální (např. maximální zpětné využití materiálů nebo snížení množství znečišťujících látek) a ekonomické faktory (např. vzdálenost mezi jednotlivými výrobními jednotkami). Je třeba dbát na to, aby kombinací odpadních plynů nedocházelo k ředění emisí.

1.2.1.7. Emise do ovzduší z tepelných procesů

1.2.1.7.

BAT 23. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zabránit emisím do ovzduší z tavení kovů nebo je snížit je využití buď elektrické energie vyrobené z nefosilních zdrojů energie v kombinaci s technikami uvedenými v písmenech a) až e), nebo technik uvedených v písmenech a) až e) a vhodné kombinace níže uvedených technik f) až i). Technika Popis Použitelnost Obecné techniky a. Výběr vhodného typu pece a maximalizace tepelné účinnosti pecí Viz oddíl 4.4.1 Výběr vhodného typu pece se týká pouze nových zařízení a významných modernizací zařízení. b. Použití čistého šrotu Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. Primární kontrolní opatření k minimalizaci emisí PCDD/PCDF c. Maximalizace doby setrvání odpadních plynů a optimalizace teploty v dospalovací komoře kuploven V kuplovnách se optimalizuje teplota v dospalovací komoře (T > 850 °C), která je průběžně monitorována, a zároveň se maximalizuje doba setrvání odpadních plynů v systému (> 2 s). Obecně použitelné. d. Rychlé chlazení odpadních plynů Odpadní plyny se rychle zchladí z teplot nad 400 °C na teploty pod 250 °C před snížením emisí prachu za účelem zabránění opětovné syntézy PCDD/PCDF. Toho se dosáhne vhodnou konstrukcí pece a/nebo použitím systému zchlazení. e. Minimalizace usazování prachu ve výměnících tepla Hromadění prachu podél chladicí trajektorie odpadních plynů je minimalizováno, zejména ve výměnících tepla, např. používáním vertikálních výměníkových trubek, účinným vnitřním čištěním výměníkových trubek, vysokoteplotním odprášením. Techniky pro snížení produkce emisí NOX a SO2 f. Použití paliva nebo kombinace paliv s nízkým potenciálem tvorby NOX Mezi paliva s nízkým potenciálem tvorby NOX patří zemní plyn a zkapalněný ropný plyn. Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. g. Použití paliva nebo kombinace paliv s nízkým obsahem síry Mezi paliva s nízkým obsahem síry patří zemní plyn a zkapalněný ropný plyn. Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. h. Hořáky s nízkými emisemi NOX Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost pro stávající zařízení může být omezena konstrukčními a/nebo provozními limity pece. i. Kyslíkopalivové spalování Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost pro stávající zařízení může být omezena konstrukcí pece a potřebou minimálního průtoku odpadního plynu. Jsou uvedeny BAT-AEL pro tavení kovů:

v tabulce 1.18 pro slévárny litiny,

v tabulce 1.20 pro slévárny oceli,

v tabulce 1.22 pro slévárny NK.

BAT 24. Tabulka 1.7: Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu a NOX do ovzduší a orientační úroveň řízených emisí pro emise CO do ovzduší z tepelné úpravy

Nejlepší dostupnou technikou umožňující zabránit vypouštění emisí ze zpracování kovů do ovzduší nebo tyto emise snížit je buď využívání elektřiny vyrobené z nefosilních zdrojů energie v kombinaci s technikami uvedenými v písmenech a) a d), nebo všechny níže uvedené techniky. Technika Popis Použitelnost Obecné techniky a. Výběr vhodného typu pece a maximalizace tepelné účinnosti pecí Viz oddíl 1.4.3 Použitelné pouze pro nová zařízení a při významných modernizacích zařízení. Techniky pro snížení produkce emisí NOX b. Použití paliva nebo kombinace paliv s nízkým potenciálem tvorby NOX Mezi paliva s nízkým potenciálem tvorby NOX patří zemní plyn a zkapalněný ropný plyn. Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. c. Hořáky s nízkými emisemi NOX Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost pro stávající zařízení může být omezena konstrukčními a/nebo provozními limity pece. Zachytávání emisí d. Odsávání odpadního plynu co nejblíže zdroji emisí Odpadní plyny z pecí pro tepelnou úpravu (např. žíhání, stárnutí, normalizace, izotermické kalení) se odvádějí pomocí zákrytů nebo odsávání přes víko. Zachycené emise mohou být zpracovány pomocí technik, jako jsou například textilní filtry. Obecně použitelné. Látka/parametr Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Orientační úroveň emisí (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 1–5 Žádná orientační úroveň NOX 20–120 Žádná orientační úroveň CO Bez BAT-AEL 10–100 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 12.

1.2.1.8. Emise do ovzduší z formování pomocí netrvalých forem a výroby jader

1.2.1.8.

BAT 25. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zabránit emisím do ovzduší z formování pomocí netrvalých forem a výroby jader nebo tyto emise snížit je:

v případě formování pomocí písku s jílovým pojivem použití vhodné kombinace níže uvedených technik a) až c),

v případě formování a výroby jader pomocí chemicky tvrzeného písku použití buď techniky d), e) nebo f) a vhodné kombinace níže uvedených technik g) až k),

při výběru nátěrů aplikovaných na formy a jádra použití níže uvedené techniky l). Technika Popis Použitelnost Techniky formování pomocí písku s jílovým pojivem (bentonitové směsi) a. Použití osvědčených postupů pro formování bentonitové směsi Zahrnuje například následující techniky: Obecně použitelné. b. Příprava písku s jílovým pojivem mícháním ve vakuu a chlazením Procesy míchání a chlazení jsou spojeny do jediného procesního kroku, kterého se dosáhne provozem mísiče písku pod sníženým tlakem, což vede k chlazení řízeným vypařováním vody. Obecně použitelné. c. Náhrada uhelného prachu Uhelný prach je nahrazován přísadami, jako je grafit, koksová moučka a zeolity, což vede k výraznému snížení rozptýlených emisí během odlévání. Použitelnost může být omezena provozními omezeními (např. méně účinným vytloukáním nebo výskytem vad odlitků). Techniky pro prevenci emisí při formování a výrobě jader pomocí písku s chemickým pojivem d. Výběr nízkoemisního pojivového systému pro vytvrzování za studena Je vybrán pojivový systém pro vytvrzování za studena, který vytváří nízké emise formaldehydu, fenolu, furfurylalkoholu, izokyanátů atd. To zahrnuje použití: Použitelnost může být omezena z důvodu specifikací výrobku. e. Výběr nízkoemisního pojivového systému pro vytvrzování plynem Je vybrán pojivový systém pro vytvrzování plynem, který vytváří nízké emise aminů, benzenu, formaldehydu, fenolu, izokyanátů atd. To zahrnuje použití: Použitelnost může být omezena z důvodu specifikací výrobku. f. Výběr nízkoemisního pojivového systému pro vytvrzování za tepla Je vybrán pojivový systém pro vytvrzování za tepla, který vytváří nízké emise formaldehydu, fenolu, furfurylalkoholu, benzenu, izokyanátů atd. To zahrnuje použití: Použitelnost může být omezena z důvodu specifikací výrobku. Obecné techniky pro formování a výrobu jader z chemicky tvrzeného písku g. Optimalizace spotřeby pojiva a pryskyřic Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. h. Používání osvědčených postupů pro procesy vytvrzování za studena Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. i. Použití osvědčených postupů pro procesy vytvrzování plynem Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. j. Použití nearomatických rozpouštědel pro výrobu jader metodou cold-box Používají se nearomatická rozpouštědla na bázi proteinu nebo živočišného tuku (např. methylesterů mastných kyselin z rostlinného oleje), nebo silikátových esterů s cílem snížit emise těkavých organických látek (např. benzenu, toluenu). Obecně použitelné. k. Používání osvědčených postupů pro procesy vytvrzování za tepla Lze použít několik procesů vytvrzování za tepla a pro optimalizaci každého procesu je zavedena řada opatření, včetně následujících: Proces hot-box: Proces warm-box: Skořepina (croning): Prostor, kde dochází k vytvrzování a/nebo foukání na jádra je dobře odvětráván a odsáván s cílem účinně zachycovat amoniak a formaldehyd, které se při vytvrzování uvolňují. Obecně použitelné. Techniky týkající se nátěrů nanášených na formy a jádra l. Nahrazení nátěrů na bázi alkoholu nátěry na bázi vody Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost může být omezena v případě velkých odlitků nebo odlitků složitých tvarů z důvodu obtíží při cirkulaci sušicího vzduchu. Nelze použít pro písky pojené vodním sklem, pro proces lití hořčíku, při formování pomocí vakua nebo při výrobě výrobu odlitků z manganové oceli s nátěrem MgO.

přesné přidání požadovaného množství klíčových složek (např. jílu, vody, uhelného prachu nebo jiných přísad) pro obnovení chemických vlastností vráceného bentonitové směsi;

pravidelné (např. denní) testování vlastností bentonitové směsi (např. vlhkost, pevnost za syrova, zhutnitelnost, propustnost, ztráta žíháním, obsah těkavých látek).

samotvrdnoucích furanových pryskyřic s nízkým obsahem furfurylalkoholu (např. méně než 40 % hmot.), například pro výrobu železných odlitků,

samotvrdnoucích fenolických/furanových systémů s kyselým katalyzátorem s nízkým obsahem síry, například pro výrobu ocelových odlitků,

alifatických organických pojiv například na bázi alifatických polyalkoholů (namísto aromatických organických pojiv) pro výrobu odlitků ze železa, oceli, hliníku nebo hořčíku atd.,

anorganických geopolymerů na bázi polysialátů (pro výrobu odlitků ze šedé litiny, hliníku a oceli atd.),

systému vodní sklo – ester (pro výrobu středních a velkých ocelových odlitků atd.),

alkydového oleje (např. pro jednotlivé odlitky nebo malosériovou výrobu ve slévárnách oceli),

rezol-esteru (např. pro lehčí slitiny v malovýrobě nebo střední výrobě),

cementu (například pro výrobu velmi velkých odlitků).

anorganických pojiv, např. křemičitanu sodného (vodní sklo), vytvrzovaných CO2 nebo organických esterů, např. při tlakovém lití hliníku,

anorganických geopolymerů na bázi polysialátů vytvrzovaných CO2 (pro výrobu odlitků ze šedé litiny, hliníku a oceli atd.),

alifatických organických pojiv například na bázi alifatických polyalkoholů (namísto aromatických organických pojiv) pro výrobu odlitků ze železa, oceli, hliníku nebo hořčíku atd.,

fenolicko-uretanových pojiv s velmi nízkým obsahem volného fenolu a formaldehydu (pro výrobu železných a ocelových odlitků atd.),

fenolicko-uretanových pojiv se sníženým obsahem rozpouštědel (pro výrobu železných a ocelových odlitků atd.).

anorganických pojiv, jako jsou geopolymery na bázi polysialátů,

anorganických pojiv vytvrzovaných postupem warm-box bez fenolu, formaldehydu a izokyanátů (např. pro přípravu hliníkových odlitků složitých tvarů),

alifatických polyuretanových pojiv vytvrzovaných postupem warm-box (používaných jako alternativa k procesu cold-box).

Vytvrzování probíhá v optimálním teplotním rozpětí (např. 220 °C až 300 °C).

Jádra se obvykle předem natírají nátěry na vodní bázi, aby se zabránilo spálení povrchu jádra, které může mít za následek zkřehnutí při lití.

Foukací stroje na jádra a prostor kolem nich jsou dobře větrány a odsávány, aby se účinně zachycoval formaldehyd uvolňovaný při vytvrzování.

Vytvrzování probíhá při nižším optimálním teplotním rozsahu než u procesu hot-box (např. 150 °C až 190 °C), což vede k nižším emisím a spotřebě energie než u procesu hot-box.

Písky předem obalené fenolformaldehydovou pryskyřicí jsou pojeny pomocí hexamethylentetraminu, který se rozkládá při 160 °C, přičemž se uvolňuje formaldehyd, nezbytný pro zesíťování pryskyřice, a amoniak.

BAT 26. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise do ovzduší z formování pomocí netrvalých forem a výroby jader je: Příslušné monitorování je popsáno v ΒΑΤ 12.

použití vhodné kombinace technik uvedených v BAT 25,

zachytávání emisí pomocí techniky a),

BAT 26.

Tabulka 1.8 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu, aminů, benzenu, formaldehydu, fenolu a TVOC z formování v netrvalých formách a z výroby jader do ovzduší

čištění odpadních plynů pomocí jedné z technik b) až f) uvedených níže nebo jejich kombinace. Technika Popis Použitelnost Zachytávání emisí a. Odsávání emisí vznikajících při formování a/nebo výrobě jader co nejblíže zdroji emisí Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost může být omezena v případě formování ve slévárnách litiny a oceli vyrábějících velké odlitky. Čištění odpadních plynů b. Tkaninový filtr Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. c. Mokrá vypírka Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. d. Adsorpce Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. e. Termická oxidace Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost může být omezena, pokud je energetická náročnost příliš vysoká v důsledku nízké koncentrace příslušné sloučeniny (sloučenin) v procesních plynech. Použitelnost rekuperační a regenerativní termické oxidace pro stávající zařízení může být omezena konstrukčními a/nebo provozními limity. f. Katalytická oxidace Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost může být omezena přítomností jedů katalyzátoru v odpadních plynech nebo v případech, kdy je energetická náročnost příliš vysoká v důsledku nízké koncentrace příslušné sloučeniny (sloučenin) v procesních plynech. Látka/parametr Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 1–5 Aminy < 0,5–2,5 Benzen < 1–2 Formaldehyd < 1–2 Fenol < 1–2 TVOC mg C/Nm3 15–50

a)

při výrobě jader se používají systémy organických pojiv, které vytvářejí nízké nebo žádné emise látek klasifikovaných jako CMR 1 A, CMR 1B nebo CMR 2 (viz techniky d), e) a/nebo f) v BAT 25);

b)

je splněna jedna nebo obě následující podmínky:

termická nebo katalytická oxidace není použitelná,

náhrada nátěry na vodní bázi není použitelná.

1.2.1.9. Emise do ovzduší z procesů odlévání, chlazení a vytloukání ve slévárnách používajících netrvalé formy včetně procesu s chemicky tvrzenými formami

1.2.1.9.

BAT 27. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise do ovzduší z procesů odlévání, chlazení a vytloukání ve slévárnách používajících netrvalé formy včetně procesu s chemicky tvrzenými formami je: Příslušné monitorování je popsáno v BAT 12.

zachytávání emisí pomocí techniky a),

BAT 27.

Tabulka 1.9 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu, benzenu, formaldehydu, fenolu a TVOC do ovzduší z procesů odlévání, chlazení a vytloukání ve slévárnách používajících netrvalé formy včetně procesu s chemicky tvrzenými formami

čištění odpadních plynů pomocí jedné z technik b) až h) uvedených níže nebo jejich kombinace. Technika Popis Použitelnost Zachytávání emisí a. Odsávání emisí vznikajících při odlévání, chlazení a vytloukání co nejblíže zdroji emisí Emise vznikající při odlévání (zejména emise z lití), chlazení a vytloukání jsou vhodným způsobem odsávány. V případě odlévání a chlazení se jedná o: V případě procesu vytloukání se jedná o: Použitelnost může být omezena v případě sléváren litiny a oceli vyrábějících velké odlitky. Čištění odpadních plynů b. Cyklon Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. c. Tkaninový filtr Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. d. Mokrá vypírka Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. e. Adsorpce Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. f. Biofiltr Tok odpadního plynu prochází ložem z organického materiálu (jako je rašelina, vřes, kompost, kořeny, stromová kůra, měkké dřevo a různé jejich kombinace) nebo z určitého inertního materiálu (jako je jíl, aktivní uhlí a polyuretan), kde biologicky oxiduje pomocí přirozeně se vyskytujících mikroorganismů na oxid uhličitý, vodu, anorganické soli a biomasu. Biofiltr je citlivý na prach, vysoké teploty a velké rozdíly ve složení odpadních plynů. Může být zapotřebí dávkování doplňkových živin. Použitelné pouze pro zacházení s biologicky rozložitelnými sloučeninami. g. Termická oxidace Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost rekuperační a regenerativní termické oxidace pro stávající zařízení může být omezena konstrukčními a/nebo provozními limity. Použitelnost může být omezena, pokud je energetická náročnost příliš vysoká v důsledku nízké koncentrace příslušné sloučeniny (sloučenin) v procesních plynech. h. Katalytická oxidace Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost může být omezena přítomností jedů katalyzátoru v odpadních plynech nebo v případech, kdy je energetická náročnost příliš vysoká v důsledku nízké koncentrace příslušné sloučeniny (sloučenin) v procesních plynech. Látka/parametr Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 1–5 Benzen < 1–2 Formaldehyd < 1–2 Fenol < 1–2 TVOC mg C/Nm3 15–50

omezení procesu lití na pevně stanovenou plochu nebo polohu s cílem usnadnit zachytávání emisí pomocí ventilátorů a uzávěrů (např. při sériovém lití),

uzávěry licích a chladicích linek.

použití ventilačních panelů umístěných na obou stranách vytloukacího roštu a v jeho zadní části,

používání uzavřených jednotek vybavených střešními otvory nebo odnímatelnými kryty (např. kryt typu doghouse),

instalace odsávaného místa umístěného pod vytloukacím roštem ve sběrném boxu na písek.

1.2.1.10. Emise do ovzduší při odlévání metodou spalitelného modelu

1.2.1.10.

BAT 28. Tabulka 1.10 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu a TVOC z odlévání metodou spalitelného modelu do ovzduší

Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise prachu a TVOC do ovzduší při odlévání metodou spalitelného modelu je zachytávání emisí pomocí techniky a) a čištění odpadních plynů pomocí vhodné kombinace níže uvedených technik b) až d). Technika Popis Použitelnost Zachytávání emisí a. Odsávání emisí vznikajících při odlévání metodou spalitelného modelu co nejblíže zdroji emisí Při procesech odlévání metodou spalitelného modelu se emise z pyrolýzy expandovaného polymeru během lití a vytloukání odsávají například pomocí uzávěru nebo zákrytu. Obecně použitelné. Čištění odpadních plynů b. Tkaninový filtr Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. c. Mokrá vypírka Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. d. Termická oxidace Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost rekuperační a regenerativní termické oxidace pro stávající zařízení může být omezena konstrukčními a/nebo provozními limity. Použitelnost může být omezena, pokud je energetická náročnost příliš vysoká v důsledku nízké koncentrace příslušné sloučeniny (sloučenin) v procesních plynech. Parametr Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 1–5 TVOC mg C/Nm3 15–50 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 12.

1.2.1.11. Emise do ovzduší z procesu odlévání ve slévárnách používajících trvalé formy

1.2.1.11.

BAT 29 Nejlepší dostupnou technikou umožňující zabránit emisím z procesu odlévání ve slévárnách používajících trvalé formy do ovzduší nebo je snížit je: Příslušné monitorování je popsáno v BAT 12.

bránit vzniku emisí použitím jedné z technik uvedených v písmenech a) až e) nebo jejich kombinace,

zachytávat emise pomocí techniky f),

BAT 29

Tabulka 1.11 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu, TVOC a olova z procesu odlévání ve slévárnách používajících trvalé formy do ovzduší

čistit odpadní plyny pomocí jedné z níže uvedených technik g) až j) nebo jejich kombinace. Technika Popis Použitelnost Prevence vzniku emisí a. Obecné techniky gravitačního a nízkotlakého lití do kokil Zahrnuje například následující techniky: Obecně použitelné. b. Obecné techniky vysokotlakého lití Zahrnuje například následující techniky: c. Optimalizace procesních parametrů pro odstředivé a kontinuální lití Při odstředivém lití se optimalizují důležité procesní parametry, jako je otáčení formy, teplota lití a teplota předehřevu formy (např. pomocí simulace průtoku) s cílem snížit počet vad a minimalizovat emise. Při kontinuálním lití se optimalizuje rychlost lití, teplota lití a rychlost chlazení s cílem minimalizovat emise a snížit množství vody spotřebované na chlazení při dosažení požadované specifikace výrobku. d. Oddělený nástřik separačního činidla a vody při vysokotlakém lití Viz oddíl 1.4.2 e. Použití bezvodých separačních prostředků při vysokotlakém lití Bezvodé separační prostředky (např. v práškové formě) se nanášejí na kokilu pomocí elektrostatického nanášení. Zachytávání emisí f. Odsávání emisí vznikajících při odlévání co nejblíže zdroji emisí Emise vznikající při odlévání včetně vysokotlakého/nízkotlakého/gravitačního lití do kokil, odstředivého a kontinuálního lití se odsávají pomocí uzávěrů nebo odsávacích zákrytů. Obecně použitelné. Čištění odpadních plynů g. Tkaninový filtr Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. h. Mokrá vypírka Viz oddíl 1.4.3 i. Elektrostatický odlučovač Viz oddíl 1.4.3 j. Termická oxidace Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost rekuperační a regenerativní termické oxidace pro stávající zařízení může být omezena konstrukčními a/nebo provozními limity. Použitelnost může být omezena, pokud je energetická náročnost příliš vysoká v důsledku nízké koncentrace příslušné sloučeniny (sloučenin) v procesních plynech. Látka/parametr Jednotka BAT-AEL (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 1–5 Pb 0,05–0,1 TVOC mg C/Nm3 2–30

výběr vhodného lubrikantu, s cílem zabránit povrchovým vadám odlitků,

optimalizovaná příprava a aplikace lubrikantu s cílem zabránit jeho nadměrné spotřebě.

správnou lubrikaci kokil a pístů pomocí emulzí na bázi vody, například silikonových olejů, esterových olejů nebo syntetických vosků,

minimalizaci spotřeby separačního činidla a vody optimalizací procesu postřiku, např. použitím mikropostřiku pro aplikaci separačních prostředků (viz také ΒΑΤ 17 b)).

1.2.1.12. Emise do ovzduší z konečných úprav

1.2.1.12.

BAT 30. Tabulka 1.12 Úrovně emisí spojené s BAT (hodnoty BAT-AEL) pro řízené emise prachu z konečných úprav do ovzduší

Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise prachu z konečných úprav do ovzduší je zachytávání emisí pomocí techniky a) a čištění odpadních plynů pomocí jedné z níže uvedených technik b) až d) nebo jejich kombinace. Technika Popis Zachytávání emisí a. Odsávání emisí vznikajících při konečných úpravách co nejblíže zdroji emisí Emise vznikající při konečných úpravách, jako je odstraňování otřepů, abrazivní řezání, apretace, broušení, tryskání, svařování, cizelování a odjehlování, se vhodně odsávají např. pomocí: Čištění odpadních plynů b. Cyklon Viz oddíl 1.4.3 c. Tkaninový filtr Viz oddíl 1.4.3 d. Mokrá vypírka Viz oddíl 1.4.3 Parametr Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 1–5 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 12.

zakrytováním prostor, v nichž jsou konečné úpravy prováděny,

střešní ventilace nebo střech ve tvaru kupole,

pevných nebo nastavitelných odsávacích zákrytů,

odsávacích ramen.

1.2.1.13. Emise z opětovného použití písku do ovzduší

1.2.1.13.

BAT 31. Nejlepší dostupnou technikou snížení emisí z opětovného použití písku do ovzduší je: Příslušné monitorování je popsáno v BAT 12.

v případě tepelné regenerace písku použít buď elektřinu vyrobenou z nefosilních zdrojů energie, nebo obě techniky a) i b),

zachytávat emise pomocí techniky c),

BAT 31.

Tabulka 1.13 Tabulka 1.14 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu a TVOC z opětovného použití písku do ovzduší Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise NOX a SO2 z opětovného použití písku do ovzduší

čistit odpadní plyny pomocí jedné z níže uvedených technik d) až g) nebo jejich kombinace. Technika Popis Použitelnost Techniky pro snížení produkce emisí a. Použití paliva nebo kombinace paliv s nízkým potenciálem tvorby NOX Mezi paliva s nízkým potenciálem tvorby NOX patří zemní plyn a zkapalněný ropný plyn. Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. b. Použití paliva nebo kombinace paliv s nízkým obsahem síry Mezi paliva s nízkým obsahem síry patří zemní plyn a zkapalněný ropný plyn. Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. Zachytávání emisí c. Odsávání emisí vznikajících při opětovném použití písku co nejblíže zdroji emisí Emise vznikající při regeneraci písku se odsávají například pomocí uzávěru nebo zákrytu. Patří sem odsávání spalin z pecí s fluidním ložem, rotačních pecí nebo nístějových pecí, které se používají při tepelné regeneraci písku. Obecně použitelné. Čištění odpadních plynů d. Cyklon Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. e. Tkaninový filtr Viz oddíl 1.4.3 f. Mokrá vypírka Viz oddíl 1.4.3 g. Termická oxidace Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost rekuperační a regenerativní termické oxidace pro stávající zařízení může být omezena konstrukčními a/nebo provozními limity. Použitelnost může být omezena, pokud je energetická náročnost příliš vysoká v důsledku nízké koncentrace příslušné sloučeniny (sloučenin) v procesních plynech. Látka/parametr Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 1–5 TVOC mg C/Nm3 5–20 Látka/Parametr Proces Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) NOX Tepelná regenerace písku pocházejícího z procesu cold-box mg/Nm3 50–140 SO2 Tepelná regenerace písku, ve kterém byly použity katalyzátory na bázi kyseliny sulfonové 10–100

1.2.1.14. Zápach

1.2.1.14.

BAT 32. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zabránit vzniku emisí pachových látek nebo (tam, kde to není prakticky možné) tyto emise snížit, je vytvořit, provést a pravidelně přezkoumávat plán snižování zápachu jako součást systému environmentálního řízení (viz BAT 1), přičemž tento plán zahrnuje všechny následující prvky:

protokol obsahující příslušná opatření a lhůty,

protokol monitorování pachových látek, jak uvádí BAT 33. Protokol může být doplněn měřením/odhadem expozice pachovým látkám nebo odhadem jejich vlivu,

protokol pro reakce na zjištěné výskyty zápachu, např. řešení stížností a/nebo přijímání nápravných opatření,

program předcházení emisím pachových látek a jejich snižování navržený tak, aby byl(y) identifikován(y) zdroj(e); měřeny/odhadovány expozice pachovým látkám, charakterizovány podíly jednotlivých zdrojů a prováděna opatření k předcházení emisím pachových látek nebo jejich snížení.

BAT 32. Použitelnost

Použitelnost je omezena na případy, kdy se očekává obtěžování emisemi pachových látek u citlivých receptorů a/nebo kde je takové riziko opodstatněné.

BAT 33. Nejlepší dostupnou technikou je pravidelné monitorování zápachu.

BAT 33. Popis

Zápach lze monitorovat pomocí: Četnost monitorování je určena v plánu snižování emisí pachových látek (viz BAT 32).

norem EN (např. metodou dynamické olfaktometrie podle normy EN 13725 pro určení koncentrace pachových látek a/nebo podle normy EN 16841-1 nebo -2 pro určení expozice pachovým látkám),

alternativních metod (např. odhad vlivu pachových látek), u kterých nejsou dostupné žádné normy EN. V takovém případě lze použít normy ISO nebo jiné mezinárodní či vnitrostátní normy, které zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality.

Použitelnost

Použitelnost je omezena na případy, kdy se očekává obtěžování emisemi pachových látek u citlivých receptorů a/nebo kde je takové riziko opodstatněné.

BAT 34. Nejlepší dostupnou technikou umožňující předcházení emisím pachových látek nebo, není-li to možné, jejich snižování, je použití všech níže uvedených technik. Technika Popis Použitelnost a. Nahrazení chemických látek obsahujících rozpouštědla na bázi alkoholu nebo aromatická rozpouštědla Zahrnuje například následující techniky: Použitelnost nátěrů na vodní bázi může být omezena vzhledem k typu suroviny nebo specifikaci výrobku (např. velké formy/jádra, písky pojené vodním sklem, lití hořčíkových slitin, výroba manganové oceli s nátěrem MgO). b. Zachytávání a čištění emisí aminů z procesu výroby jader metodou cold-box. Odpadní plyny obsahující aminy, které vznikají při profukování jader při metodě cold-box, se odsávají a čistí například pomocí mokré vypírky, biofiltru, tepelné nebo katalytické oxidace (viz BAT 26). Obecně použitelné. c. Zachytávání a čištění emisí těkavých organických látek z přípravy chemicky tvrzeného písku, lití, chlazení a vytloukání Odpadní plyny obsahující těkavé organické látky, které vznikají při přípravě chemicky tvrzeného písku, lití, chlazení a vytloukání, se odsávají a čistí například pomocí mokré vypírky, biofiltru, tepelné nebo katalytické oxidace (viz BAT 26).

používání nátěrů na vodní bázi (viz BAT 25 písmeno l)),

používání alternativních rozpouštědel při výrobě jader metodou cold-box (viz BAT 25 písmeno h)).

1.2.1.15. Spotřeba vody a vznik odpadních vod

1.2.1.15.

BAT 35. Tabulka 1.15 Úrovně environmentální výkonnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u specifické spotřeby vody

Nejlepší dostupnou technikou umožňující optimalizovat spotřebu vody a snížit objem vzniklé odpadní vody, jakož i zvýšit recyklovatelnost vody, je použití jak techniky a), tak i b) a vhodné kombinace níže uvedených technik c) až g). Technika Popis Použitelnost a. Plán hospodaření s vodou a audity Součástí systému EMS jsou plán hospodaření s vodou a audity (viz BAT 1), které zahrnují: Audity se provádějí alespoň jednou ročně, aby se zajistilo, že jsou plněny cíle plánu hospodaření s vodou a že jsou sledována a prováděna doporučení auditů. Míra podrobnosti plánu hospodaření s vodou a auditů bude obecně souviset s povahou, rozsahem a složitostí závodu. b. Oddělení toků vody Viz oddíl 1.4.4 Použitelnost na stávající zařízení může být omezena uspořádáním systému sběru vody. c. Opětovné použití a/nebo recyklace vody Proudy vody (např. procesní voda, odpadní voda z mokré vypírky nebo chladicí voda) se znovu použijí a/nebo recyklují v uzavřených nebo polouzavřených okruzích, pokud je to nutné po čištění (viz BAT 36). Míra opětovného použití a/nebo recyklace vody je omezena vodní bilancí zařízení, obsahem nečistot a/nebo vlastnostmi proudů vody. d. Prevence vzniku odpadních vod z procesních a skladovacích prostor Viz BAT 4 písmeno b). Obecně použitelné. e. Použití suchých odprašovacích systémů Patří sem techniky, jako jsou například tkaninové filtry a suché elektrostatické odlučovače (viz oddíl 1.4.3). Obecně použitelné. f. Oddělený nástřik separačního činidla a vody při vysokotlakém lití Viz oddíl 1.4.2 Obecně použitelné. g. Využití odpadního tepla pro odpařování odpadní vody Pokud je odpadní teplo k dispozici nepřetržitě, lze jej využít k odpařování odpadní vody. Použitelnost může být omezena fyzikálně-chemickými vlastnostmi znečišťujících látek přítomných v odpadní vodě, které mohou být emitovány do ovzduší. Typ slévárny Jednotka BAT-AEPL (Roční průměr) Slévárny litiny m3/t tekutého kovu 0,5–4 Slévárny oceli Slévárny neželezných kovů (všechny typy kromě VL) Slévárny neželezných kovů VL 0,5–7 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 6.

vývojové diagramy a hmotnostní bilance vody v zařízení jako součást soupisu vstupů a výstupů uvedeného v BAT 2,

stanovení cílů účinného hospodaření s vodou,

zavedení technik optimalizace využívání vody (např. kontrola využívání vody, opětovné použití / recyklace vody, odhalování a oprava netěsností).

1.2.1.16. Emise do vody

1.2.1.16.

BAT 36. Tabulka 1.16 Tabulka 1.17 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro přímá vypouštění Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro nepřímá vypouštění

Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí do vody je čistit odpadní vodu pomocí vhodné kombinace níže uvedených technik. Technika Typické cílené znečišťující látky Předběžné, primární a obecné čištění, např. a. Vyrovnávání Všechny znečišťující látky b. Neutralizace Kyseliny, zásady c. Mechanická separace, např. pomocí česlí, sít, odlučovačů písku, odlučovačů tuku, hydrocyklonů, separátorů olejů z vody nebo primárních usazovacích nádrží Hrubé tuhé látky, nerozpuštěné látky, olej/tuk Fyzikálně-chemické čištění, např. d. Adsorpce Adsorbovatelné rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. uhlovodíky, rtuť, AOX e. Chemické srážení Vysrážitelné rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. kovy, fluorid f. Odpařování Rozpustné znečišťující látky, např. soli Biologické čištění, např. g. Postup s aktivovaným kalem Biologicky rozložitelné organické sloučeniny h. Membránový bioreaktor Odstranění tuhých částic, např. i. Koagulace a flokulace Nerozpuštěné tuhé látky a kovy vázané na tuhé znečišťující látky j. Sedimentace Nerozpuštěné látky a kovy vázané na tuhé znečišťující látky nebo biologicky nerozložitelné nebo inhibující znečišťující látky k. Filtrace (např. písková filtrace, mikrofiltrace, ultrafiltrace, reverzní osmóza) Nerozpuštěné tuhé látky a kovy vázané na tuhé znečišťující látky l. Flotace Látka/parametr Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT Původ proudu (proudů) odpadní vody Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) mg/l 0,1–1 Mokrá vypírka odpadních plynů z kuplovny Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) 25–120 Tlakové lití, čištění odpadních plynů (např. mokrá vypírka), konečné úpravy, tepelné zpracování, znečištěné povrchové odtokové vody, přímé chlazení, mokrá regenerace písku a granulování škváry z kuplovny. Celkový organický uhlík (TOC) 8–40 Celkové nerozpuštěné látky (TSS) 5–25 Index ropných uhlovodíků (HOI) 0,1–5 Kovy Měď (Cu) 0,1–0,4 Chrom (Cr) 0,1–0,2 Olovo (Pb) 0,1–0,3 Nikl (Ni) 0,1–0,5 Zinek (Zn) 0,5–2 Fenolový index 0,05–0,5 Celkový dusík (TN) 1–20 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 13. Látka/parametr Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT Původ proudu (proudů) odpadní vody Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) (3) mg/l 0,1–1 Mokrá vypírka odpadních plynů z kuplovny Index ropných uhlovodíků (HOI) 0,1–5 Tlakové lití, čištění odpadních plynů (např. mokrá vypírka), konečné úpravy, tepelné zpracování, znečištěné povrchové odtokové vody, přímé chlazení, mokrá regenerace písku a granulování škváry z kuplovny. Kovy Měď (Cu) 0,1–0,4 Chrom (Cr) 0,1–0,2 Olovo (Pb) 0,1–0,3 Nikl (Ni) 0,1–0,5 Zinek (Zn) 0,5–2 Fenolový index 0,05–0,5 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 13.

1.2.2. Závěry o BAT pro slévárny litiny Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddílech 1.1 a 1.2.1.

1.2.2.

1.2.2.1. Energetická účinnost

1.2.2.1.

BAT 37. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zvýšit energetickou účinnost při tavení kovů je použití vhodné kombinace níže uvedených technik. Technika Popis Použitelnost a. Zvýšení výšky šachty v pecích SVK Viz oddíl 1.4.1 Použitelné pouze pro nová zařízení a při významných modernizacích zařízení. Použitelnost pro stávající zařízení může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními limity. b. Obohacení spalovacího vzduchu kyslíkem Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. c. Minimální periody odstavení pecí HVK Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. d. Kuplovna s dlouhou kampaní Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. e. Dospalování odpadních plynů Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. BAT-AEPL pro specifickou spotřebu energie jsou uvedeny v BAT 14.

1.2.2.2. Emise do ovzduší z tepelných procesů

1.2.2.2.

1.2.2.2.1. Emise do ovzduší z tavení kovů

1.2.2.2.1.

BAT 38. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zabránit emisím z tavení kovů do ovzduší nebo je snížit je: Příslušné monitorování je popsáno v BAT 12.

v případě kuploven použít vhodnou kombinaci technik a) až e), které jsou součástí procesu,

zachytávat emise pomocí techniky f),

BAT 38.

Tabulka 1.18 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu, HCl, HF, NOX, PCDD/PCDF, SO2, TVOC, olova vypouštěné do ovzduší a orientační úroveň emisí CO z tavení kovů vypouštěných do ovzduší

čistit odsáté odpadní plyny pomocí jedné z níže uvedených technik g) až l) nebo jejich kombinace. Technika Popis Použitelnost Techniky, které jsou součástí procesu pro kuplovny a. Řízení jakosti koksu Koks se nakupuje na základě důležitých kvalitativních specifikací (např. pevný uhlík, popel, těkavé látky, obsah síry a vlhkosti, střední průměr), které se před použitím systematicky kontrolují. Obecně použitelné. b. Úprava kyselosti / bazicity škváry Viz oddíl 1.4.3 c. Zvýšení výšky šachty v pecích SVK Viz oddíl 1.4.1 Použitelné pouze pro nová zařízení a při významných modernizacích zařízení. Použitelnost pro stávající zařízení může být omezena konstrukčními a/nebo jinými strukturálními limity. d. Obohacení spalovacího vzduchu kyslíkem Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. e. Kuplovna s dlouhou kampaní Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. Zachytávání emisí f. Odsávání odpadního plynu co nejblíže zdroji emisí V kuplovnách se odpadní plyny odvádějí buď: Po odsátí se odpadní plyny chladí například pomocí: U indukčních pecí se odpadní plyny odsávají například pomocí: U rotačních pecí se odpadní plyny odsávají například pomocí odsavačů. U EOP pecí se odpadní plyny odvádějí například pomocí: Obecně použitelné. Čištění odpadních plynů g. Dospalování odpadních plynů Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. h. Cyklon Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. i. Adsorpce Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. j. Suchá vypírka Suchý prášek nebo suspenze/roztok alkalického činidla (např. vápna nebo hydrogenuhličitanu sodného) se přivádí a rozptyluje v toku odpadních plynů. Materiál reaguje s kyselými plynnými látkami (např. SO2) a tvoří pevnou bázi, která je odstraňována filtrací (např. tkaninovým filtrem). Obecně použitelné. k. Tkaninový filtr Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. l. Mokrá vypírka Viz oddíl 1.4.3 Obecně použitelné. Látka/parametr Jednotka Typ pece Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Orientační úroveň emisí (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 Indukční, rotační, EOP 1–5 Žádná orientační úroveň emisí SVK, HVK 1–7 HCl SVK, HVK 10–30 HF SVK, HVK, rotační pece 1–3 CO Rotační pece Bez BAT-AEL 10–30 SVK, HVK Bez BAT-AEL 20–220 NOX HVK 20–160 Žádná orientační úroveň emisí SVK 20–70 Rotační pece 20–100 PCDD/PCDF ng WHO-TEQ/Nm3 SVK, HVK, rotační pece < 0,01–0,08 Indukční < 0,01–0,08 SO2 mg/Nm3 HVK 30–100 Rotační pece 10–50 SVK 50–150 TVOC mg C/Nm3 Všechny typy pecí 5–30 Pb mg/Nm3 SVK, HVK 0,02–0,1

odtahem nad zavážecím otvorem na konci komínu kuplovny pomocí rozvodu a ventilátoru, který je umístěn po proudu, nebo

odtahem pod zavážecím otvorem přes prstencový odtah.

dlouhých potrubních rozvodů, které snižují teplotu přirozenou konvekcí,

výměníků tepla vzduch/plyn nebo olej/plyn,

sycením vodou.

odsávacích zákrytů (např. odsávání přes stříšku nebo pomocí bočních odtahových zákrytů),

odsávání přes hubičku,

odsávání přes víko.

zákrytu montovaného na víko,

odsávání přes stříšku nebo pomocí bočních odtahových zákrytů,

částečného uzavření pece pomocí mobilních nebo pevných uzávěrů upevněných kolem pece a odpichového otvoru,

úplného uzavření pece pomocí kompletního uzavření místnosti kolem pece a odpichového otvoru, vybaveného pohyblivým víkem pro sázení/odpich.

1.2.2.2.2. Emise z nodularizace litiny do ovzduší

1.2.2.2.2.

BAT 39. Tabulka 1.19 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu z nodularizace litiny do ovzduší

Nejlepší dostupnou technikou umožňující prevenci nebo snížení emisí prachu z nodularizace litiny do ovzduší je použití techniky a) nebo obou níže uvedených technik b) a c). Technika Popis a. Nodularizace bez emisí oxidu hořečnatého Použití procesu in-mould, u kterého je hořčíková slitina ve tvaru tablety přidána přímo do dutiny formy a nodularizační reakce probíhá při lití. b. Odsávání odpadního plynu co nejblíže zdroji emisí Pokud emise oxidu hořečnatého vznikají v důsledku použité techniky nodularizace (např. sendvičová metoda, zkujňovač), odsávají se odpadní plyny co nejblíže zdroji emisí pomocí pevného nebo pohyblivého zákrytu. c. Tkaninový filtr Viz oddíl 1.4.3. Získaný oxid hořečnatý lze znovu použít k výrobě pigmentů nebo žáruvzdorných materiálů. Parametr Jednotka BAT-AEL (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 1–5 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 12.

1.2.3. Závěry o BAT pro slévárny oceli Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddílech 1.1 a 1.2.1.

1.2.3.

1.2.3.1. Emise do ovzduší z tepelných procesů

1.2.3.1.

1.2.3.1.1. Emise do ovzduší z tavení kovů

1.2.3.1.1.

BAT 40. Tabulka 1.20 Úrovně emisí spojené s BAT (hodnoty BAT-AEL) pro řízené emise prachu a PCDD/PCDF do ovzduší

Nejlepší dostupnou technikou umožňující předcházet emisím z tavení kovů do ovzduší nebo tyto emise snížit, je použití obou níže uvedených technik. Technika Popis Zachytávání emisí a. Odsávání odpadního plynu co nejblíže zdroji emisí Odpadní plyny z indukčních pecí se odsávají například pomocí: Odpadní plyny z EOP se odsávají například pomocí: Čištění odpadních plynů b. Tkaninový filtr Viz oddíl 1.4.3 Parametr Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 1–5 PCDD/PCDF ng WHO-TEQ / Nm3 < 0,01–0,08 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 12.

odsávacích zákrytů (např. odsávání přes stříšku nebo pomocí bočních odtahových zákrytů),

odsávání přes hubičku,

odsávání přes víko.

částečného uzavření pece pomocí mobilních nebo pevných uzávěrů upevněných kolem pece a odpichového otvoru,

úplného uzavření pece pomocí kompletního uzavření místnosti kolem pece a odpichového otvoru, vybaveného pohyblivým víkem pro sázení/odpich,

odsávání pomocí zákrytů (např. montovaných na víko, přes stříšku nebo pomocí bočních odtahových zákrytů),

přímý odtah přes čtvrtým otvor ve víku pece.

1.2.3.1.2. Emise do ovzduší z rafinace oceli

1.2.3.1.2.

BAT 41. Tabulka 1.21 Úrovně emisí spojené s BAT (hodnoty BAT-AEL) pro řízené emise prachu z rafinace oceli do ovzduší

Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise z rafinace oceli do ovzduší je použití obou níže uvedených technik. Technika Popis Zachytávání emisí a. Odsávání odpadního plynu co nejblíže zdroji emisí Odpadní plyny z rafinace oceli (např. z konvertorů pro oduhličení argonem a kyslíkem (AOD) nebo pro oduhličení kyslíkem ve vakuu (VOD)) se odsávají např. pomocí zákrytu přímého odsávání nebo stříšky na víku v kombinaci s akcelerátorem. Odsáté odpadní plyny se čistí technikou b). Čištění odpadních plynů b. Tkaninový filtr Viz oddíl 1.4.3 Parametr Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 1–5 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 12.

1.2.4. Závěry o BAT pro slévárny neželezných kovů Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddílech 1.1 a 1.2.1.

1.2.4.

1.2.4.1. Energetická účinnost

1.2.4.1.

BAT 42. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zvýšit energetickou účinnost při tavení kovů je použití jedné z níže uvedených technik. Technika Popis a. Cirkulace roztaveného kovu v plamenných pecích U plamenných pecí se instaluje čerpadlo, které zajišťuje cirkulaci roztaveného kovu a minimalizuje teplotní gradient v celé roztavené lázni (odshora dolů). b. Minimalizace energetických ztrát sáláním v kelímkových pecích Kelímkové pece se zakrývají víkem a/nebo jsou vybaveny sálavou panelovou vyzdívkou, aby se minimalizovaly ztráty energie sáláním. BAT-AEPL pro specifickou spotřebu energie jsou uvedeny v BAT 14.

1.2.4.2. Emise do ovzduší z tepelných procesů

1.2.4.2.

1.2.4.2.1. Emise do ovzduší z tavení kovů

1.2.4.2.1.

BAT 43. Tabulka 1.22 Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise prachu, HCl, HF, NOX, PCDD/PCDF, SO2 a Pb, do ovzduší a orientační úroveň řízených emisí CO z tavení kovů do ovzduší

Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise z tavení kovů do ovzduší je zachytávání emisí pomocí techniky a) a čištění odpadních plynů pomocí jedné z níže uvedených technik b) až e) nebo jejich kombinace. Technika Popis Zachytávání emisí a. Odsávání odpadního plynu co nejblíže zdroji emisí Odpadní plyny ze šachtových, kelímkových, odporových a plamenných pecí (nístějového typu) a pecí se sálavým víkem se odsávají pomocí odsávacích zákrytů (např. odsavačů se stříškou). Odsávací zařízení je namontováno tak, aby umožňovalo zachycování emisí během lití. Odpadní plyny z indukčních pecí se odsávají například pomocí: Odpadní plyny z rotačních pecí se odsávají například pomocí odsávacích zákrytů. Čištění odpadních plynů b. Cyklon Viz oddíl 1.4.3 c. Suchá vypírka Viz oddíl 1.4.3 d. Tkaninový filtr Viz oddíl 1.4.3 e. Mokrá vypírka Viz oddíl 1.4.3 Látka/parametr Jednotka Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Orientační úroveň emisí (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Prach mg/Nm3 1–5 Žádná orientační úroveň emisí HCl 1–3 HF < 1 CO Bez BAT-AEL 5–30 NOX 20–50 Žádná orientační úroveň emisí PCDD/PCDF ng WHO-TEQ/Nm3 < 0,01–0,08 SO2 mg/Nm3 < 10 Pb < 0,02–0,1 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 12.

odsávacích zákrytů (např. odsávání přes stříšku nebo pomocí bočních odtahových zákrytů),

odsávání přes hubičku,

odsávání přes víko.

1.2.4.3. Emise z úpravy a ochrany roztaveného kovu do ovzduší

1.2.4.3.

BAT 44. Použití plynného chloru pro úpravu roztaveného hliníku (odplynění/čištění) není nejlepší dostupnou technikou.

BAT 45. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zabránit emisím látek s vysokým potenciálem globálního oteplování z ochrany roztaveného kovu při tavení hořčíku je používání činidel pro řízenou oxidaci s nízkým potenciálem globálního oteplování.

BAT 45. Popis

Mezi vhodná činidla pro řízenou oxidaci (krycí plyny) s nízkým potenciálem globálního oteplování patří: Použití SO2 vede k vytvoření ochranné vrstvy složené z MgSO4, MgS a MgO.

SO2,

směsi plynů N2, CO2 a/nebo SO2,

směsi plynů argonu a SO2.

1.3. Závěry o BAT pro kovárny Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.1.

1.3.

1.3.1. Energetická účinnost

1.3.1.

BAT 46. Tabulka 1.23 Orientační úroveň specifické spotřeby energie na úrovni zařízení

Nejlepší dostupnou technikou umožňující zvýšit energetickou účinnost ohřevu / opakovaného ohřevu a zpracování za tepla je použití všech níže uvedených technik. Technika Popis Použitelnost a. Optimalizace konstrukce pece Zahrnuje například následující techniky: Použitelné pouze pro nová zařízení a při významných modernizacích zařízení. b. Automatizace a ovládání pece Viz oddíl 1.4.1 Obecně použitelné. c. Optimalizace ohřevu / opakovaného ohřevu surovin Zahrnuje například následující techniky: Obecně použitelné. d. Předehřev spalovacího vzduchu Viz oddíl 1.4.1 Použitelnost pro stávající zařízení může být omezena nedostatkem místa pro instalaci regenerativních hořáků. Odvětví Jednotka Orientační úroveň (Roční průměr) Kovárny kWh/t suroviny 1700–6500 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 6.

optimalizace klíčových vlastností pece (např. počet a druh hořáků, vzduchotěsnost a izolace pece za použití vhodných žáruvzdorných materiálů),

minimalizace tepelných ztrát spojených s otvíráním dveří pece, např. použitím několika výsuvných segmentů namísto jednoho v pecích pro kontinuální opakovaný ohřev,

minimalizace počtu konstrukcí pro upevnění suroviny uvnitř pece (např. nosníků, ližin) a použití vhodné izolace ke snížení tepelných ztrát spojených s chlazením upevňovacích konstrukcí vodou v pecích pro kontinuální opakovaný ohřev.

zajistit, aby byly trvale dodržovány cílové teploty ohřevu / opakovaného ohřevu surovin,

vypínání zařízení v době nečinnosti,

optimalizace provozu pece, např. využití kapacity pece, korekce poměru vzduch/palivo, zlepšení izolace.

1.3.2. Materiálová účinnost

1.3.2.

BAT 47. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zvýšit materiálovou účinnost a snížit množství odpadu odesílaného k odstranění je používání všech níže uvedených technik. Technika Popis a. Optimalizace procesů Zahrnuje například následující techniky: b. Optimalizace spotřeby surovin a pomocných materiálů Zahrnuje například následující techniky: c Recyklace zbytků z procesů Zbytky z procesů (např. kovové zbytky z procesů přípravy surovin, tvarování bucharem a konečné úpravy; použitá média z tryskání) jsou recyklovány a/nebo znovu použity.

počítačové řízení procesů, např. cyklů ohřevu/opakovaného ohřevu, sekvencí tvarování bucharem,

výběr vhodného bucharu podle velikosti suroviny,

úprava velikosti suroviny, a to buď na kovací lince (plně automatizované), nebo v organizační oblasti ostřihávání materiálu (ručního) s cílem minimalizovat množství zbytků a počet procesních operací.

využití softwarových systémů CAD (computer-aided design) pro optimalizaci kovacích nástrojů a geometrie kování (kokil) s cílem snížit potřebu kovacích zkoušek,

výběr vhodného typu chladicího/mazacího prostředku, např. syntetického maziva pro zápustkové kování, grafitové disperze na vodní bázi,

systémy pro sběr a recirkulaci chladicích/mazacích prostředků při zápustkovém kování.

1.3.3. Vibrace

1.3.3.

BAT 48. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit vibrace vznikající při tvarování bucharem je využití technik snižujících vibrace a izolačních technik.

BAT 48. Popis

Techniky snižování vibrací a izolační techniky vybavení pro tvarování bucharem zahrnují instalaci prvků tlumících vibrace, např. vrstvených elastomerových izolátorů nebo viskózních pružinových izolátorů pod kovadlinou nebo pružinových krytů pod základnou bucharu.

Použitelnost

Použitelné pouze pro nová zařízení a/nebo při významných modernizacích zařízení.

1.3.4. Monitorování emisí do ovzduší

1.3.4.

BAT 49. Nejlepší dostupnou technikou je monitorování řízených emisí do ovzduší minimálně s níže uvedenou frekvencí a v souladu s normami EN. Nejsou-li k dispozici normy EN, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních norem nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje rovnocenné odborné kvality. Látka/parametr Specifický proces Norma (normy) Minimální frekvence monitorování Monitorování související s Oxidy dusíku (NOX) Ohřev / opakovaný ohřev, tepelné zpracování EN 14792 Jednou ročně BAT 50 Oxid uhelnatý (CO) Ohřev / opakovaný ohřev, tepelné zpracování EN 15058

1.3.5. Emise do ovzduší

1.3.5.

1.3.5.1. Rozptýlené emise do ovzduší

1.3.5.1.

BAT 50. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit rozptýlené emise do ovzduší nebo je omezit je použití obou níže uvedených technik. Technika Popis a. Provozní a technická opatření Zahrnuje například následující techniky: b. Odsávání emisí z tryskání Emise z tryskání. Odsávané odpadní plyny se čistí pomocí technik, jako jsou například textilní filtry.

použití uzavřených pytlů nebo bubnů pro manipulaci s materiály s rozptylovými nebo vodou rozpustnými složkami, např. pomocnými látkami,

minimalizace dopravních vzdáleností,

efektivní manipulace s materiálem.

1.3.5.2. Emise do ovzduší z ohřevu / opakovaného ohřevu a tepelného zpracování

1.3.5.2.

BAT 51. Tabulka 1.24 Úroveň emisí spojená s BAT (BAT-AEL) pro řízené emise NOX do ovzduší a orientační úroveň řízených emisí pro emise CO do ovzduší

Nejlepší dostupnou technikou umožňující zabránit emisím NOX z ohřevu, opakovaného ohřevu a tepelného zpracování do ovzduší nebo tyto emise snížit a současně omezit emise CO, je buď využití elektrické energie vyrobené z nefosilních zdrojů energie, nebo vhodná kombinace níže uvedených technik. Technika Popis Použitelnost a. Použití paliva nebo kombinace paliv s nízkým potenciálem tvorby NOX Mezi paliva s nízkým potenciálem tvorby NOX patří zemní plyn a zkapalněný ropný plyn. Obecně použitelné. b. Optimalizace spalování Opatření přijatá s cílem maximalizovat účinnost přeměny energie v peci při současné minimalizaci emisí (zejména CO). Toho se dosahuje kombinací technik zahrnujících správnou konstrukci pece, optimalizaci teploty (např. účinným mísením paliva a spalovacího vzduchu) a doby setrvání v zóně spalování a využívání automatizace a ovládání pece. c. Automatizace a ovládání pece Viz oddíl 1.4.1 d. Recirkulace spalin Recirkulace (vnější) části spalin do spalovací komory, které mají nahradit část čerstvého spalovacího vzduchu s dvojím účinkem snížení teploty a omezení obsahu O2 pro oxidaci dusíku, čímž se omezí vznik NOX. Tato technika předpokládá přivádění spalin z pece do plamene, aby se snížil obsah kyslíku, a tím teplota plamene. Použitelnost pro stávající zařízení může být omezena nedostatkem místa. e. Hořáky s nízkými emisemi NOX Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost pro stávající zařízení může být omezena konstrukčními a/nebo provozními limity. f. Omezení teploty předehřevu vzduchu Omezení teploty předehřevu vzduchu vede ke snížení koncentrace emisí NOX. Je třeba dosáhnout rovnováhy mezi maximalizací využití tepla ze spalin a minimalizací emisí NOX. Obecně použitelné. g. Kyslíkopalivové spalování Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost pro stávající zařízení může být omezena konstrukcí pece a potřebou minimálního průtoku odpadního plynu. h. Bezplamenné spalování Viz oddíl 1.4.3 Použitelnost pro stávající zařízení může být omezena konstrukcí pece (tj. objemem pece, prostorem pro hořáky, vzdáleností mezi hořáky) a potřebou změny žáruvzdorného obložení pece. Neplatí pro pece provozované při teplotě nižší, než je teplota samovznícení požadovaná pro bezplamenné spalování. Parametr Jednotka Proces(y) Úroveň emisí spojená s BAT (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) Orientační úroveň emisí (Denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků) NOX mg/Nm3 Ohřev / opakovaný ohřev / tepelné zpracování 100–250 Žádná orientační úroveň CO Ohřev / opakovaný ohřev / tepelné zpracování Bez BAT-AEL 10–100 Příslušné monitorování je popsáno v BAT 48.

1.3.6. Spotřeba vody a vznik odpadních vod

1.3.6.

BAT 52.Poznámka:

Nejlepší dostupnou technikou umožňující optimalizovat spotřebu vody a snížit objem produkované odpadní vody je použití obou níže uvedených technik a) a b): BAT 52 se použije pouze v případě, že je výroba odpadní vody určena jako významná podle soupisu vstupů a výstupů, který je uveden v BAT 2. Technika Popis Použitelnost a. Oddělení toků vody Viz oddíl 1.4.4 Použitelnost pro stávající zařízení může být omezena uspořádáním systému sběru vody. b. Opětovné použití a/nebo recyklace vody Proudy vody (např. procesní voda, chladicí voda) se znovu použijí a/nebo recyklují v uzavřených nebo polouzavřených okruzích, pokud je to nutné po čištění. Míra opětovného použití a/nebo recyklace vody je omezena vodní bilancí zařízení, obsahem nečistot a/nebo vlastnostmi proudů vody.

1.4. Popis technik

1.4.

1.4.1. Techniky pro zvyšování energetické účinnosti Technika Popis Automatizace a ovládání pece Proces ohřevu je optimalizován pomocí počítačového systému, který řídí klíčové parametry, jako je teplota pece a suroviny, poměr vzduchu k palivu a tlak v peci. Zlepšení výtěžnosti odlévání a snížení vzniku šrotu Přijímají se opatření k maximalizaci účinnosti odlévání a ke snížení vzniku šrotu, např.: Zvýšení výšky šachty v pecích SVK Zvýšení výšky šachty studenovětrných kuploven umožňuje delší kontakt spalin s vsázkou, což vede k vyššímu přenosu tepla. Kuplovna s dlouhou kampaní Kuplovna je nastavena na dlouhou kampaň s cílem minimalizovat údržbu a změny procesu. Toho lze dosáhnout používáním odolnějších žáruvzdorných vyzdívek pece v šachtě, na dně a v nístěji, použitím vodního chlazení stěny pece a vodou chlazených tryskacích trubek, které pronikají hlouběji do šachty pece. Minimální periody odstavení pecí HVK Minimalizace doby odstavení tryskání naprogramováním harmonogramů procesů formování a lití tak, aby byla zajištěna přiměřeně stálá poptávka po kovu. Kyslíkopalivové spalování Spalovací vzduch je zcela nebo částečně nahrazen čistým kyslíkem. Kyslíkopalivové spalování je možné použít v kombinaci s bezplamenným spalováním. Obohacení spalovacího vzduchu kyslíkem Obohacování spalovacího vzduchu kyslíkem se provádí buď přímo na přívodu tryskacího vzduchu, nebo vháněním kyslíku do koksového lože, nebo prostřednictvím dmyšen. Dospalování odpadních plynů Viz oddíl 1.4.3 Předehřev spalovacího vzduchu Opětovné použití části tepla rekuperovaného ze spalin pro předehřev vzduchu používaného při spalování. Toho lze dosáhnout například použitím regenerativních nebo rekuperačních hořáků (viz níže). Je třeba dosáhnout rovnováhy mezi maximalizací využití tepla ze spalin a minimalizací emisí NOX. Rekuperační hořák Rekuperační hořáky používají různé druhy rekuperátorů (např. výměníky tepla se sálavou, konvekční, kompaktní nebo sálavou trubkovou konstrukcí) za účelem přímé rekuperace tepla ze spalin, které se pak používá k předehřevu spalovacího vzduchu. Regenerační hořák Regenerační hořáky se skládají ze dvou hořáků, které jsou provozovány střídavě a které obsahují lůžka z žáruvzdorných nebo keramických materiálů. Zatímco je v provozu jeden hořák, teplo spalin je absorbováno žáruvzdornými nebo keramickými materiály druhého hořáku a poté používáno k předehřevu spalovacího vzduchu. Výběr energeticky účinného typu pece Při výběru pece se zohledňuje energetická účinnost pece, např. pece, které umožňují předehřátí a vysušení vstupní vsázky před tavicí zónou. Techniky pro maximalizaci tepelné účinnosti pecí Opatření přijatá s cílem maximalizovat účinnost přeměny energie při tavení a tepelném zpracování v pecích při současné minimalizaci emisí (zejména prachu a CO). Toho se dosahuje uplatněním série opatření na optimalizaci postupů podle typu pece zahrnujících optimalizaci teploty (např. účinným mísením paliva a spalovacího vzduchu) a doby setrvání v zóně spalování a využívání automatizace a ovládání pece (viz výše). K opatřením pro některé konkrétní pece patří následující: Pro kuplovny: Pro indukční pece: Pro rotační pece: Pro EOP: Pro šachtové pece: Pro plamenné pece: Pro kelímkové pece: Použití čistého šrotu Tavení čistého šrotu zabraňuje riziku přechodu nekovových sloučenin do škváry a/nebo tomu, že jejich působením dojde k degradaci žáruvzdorné vyzdívky pece nebo pánve.

optimalizace tavicích a licích operací s cílem snížit např. ztráty při tavení, nadměrné zbytky v pánvi, míru tvorby šrotu,

optimalizace formování a výroby jader s cílem snížit tvorbu šrotu v důsledku nedostatků forem a jader,

optimalizace systémů vtoků a stoupání,

využívání izolovaných exotermických podavačů.

optimalizace provozního režimu,

vyhýbání se nadměrným teplotám,

jednotné vsázení,

minimalizace ztrát vzduchu,

správný postup zhotovení žárovzdorné vyzdívky.

stav vsázky (např. optimální velikost a hustota vstupních materiálů a šrotu),

uzavření víka pece,

minimální doba udržování,

udržování roztaveného zbytku v peci,

přidávání nauhličovadel na začátku tavicího cyklu,

provoz na úrovni maximálního příkonu,

regulace teploty s cílem zabránit přehřátí,

prevence nadměrného hromadění škváry optimalizací teploty tavení,

minimalizace a řízení opotřebení žáruvzdorné vyzdívky pece,

pokud je v provozu několik indukčních pecí, je spotřeba energie optimalizována řízením zatížení ve špičce.

použití antracitu a křemíku pro ochranu tavby,

nastavení plynulé nebo přerušované rychlosti rotace pece pro dosažení maximálního přenosu tepla,

nastavení výkonu a úhlu hořáku pro dosažení maximálního přenosu tepla.

zkrácení doby tavení a/nebo zpracování kovů pomocí pokročilých metod řízení, například složení a hmotnosti vsázených materiálů, teploty taveniny, jakož i účinných metod odběru vzorků a odstruskování.

volba velikosti pece podle kontinuální potřeby taveniny, aby se dosáhlo kontinuálního procesu tavení,

průběžné udržování šachty naplněné vsázkovým materiálem pro optimální rekuperaci tepla,

přizpůsobení konstrukce šachty stanovenému vsázkovému materiálu pro optimální rozložení vsázkového materiálu v šachtě,

pravidelné čištění pece,

nezávislé řízení poměru palivo/vzduch pro každý plynový hořák,

průběžné monitorování CO nebo vodíku pro každou řadu hořáků,

dodatečné přivádění kyslíku nad tavicí pásmo s cílem zajistit dodatečné spalování v horní části šachty,

předehřev vsázky pomocí odpadního tepla získaného ze spalin.

předehřev vsázky v případě plamenných pecí s nístějí se suchou sekci (dry hearth) nebo plamenných pecí s boční nístějí,

použití hořáků s automatickou regulací teploty.

předehřátí kelímku před vsázkou,

použití kelímků s vysokou tepelnou vodivostí a odolností proti tepelným šokům (např. grafit),

čištění stěn kelímku ihned po vyprázdnění s cílem odstranit škváru nebo strusku.

1.4.2. Techniky pro zvyšování materiálové účinnosti Technika Popis Úprava kyselosti / bazicity škváry Použití vhodného tavidla (např. vápence pro kyselé a fluoridu vápenatého pro zásadité kuplovny), aby byla škvára dostatečně tekutá a mohla se oddělit od železa. Zlepšení výtěžnosti odlévání a snížení vzniku šrotu Viz oddíl 1.4.1 Mechanická předúprava škváry / strusky / prachu z filtrů / opotřebených žáruvzdorných vyzdívek pro usnadnění recyklace Vzniklá škvára / struska / prach z filtrů / opotřebené žáruvzdorné vyzdívky se předupravují na místě pomocí technik, jako je drcení, segregace, granulace, magnetická separace. Optimalizace spotřeby pojiva a pryskyřic Opatření k optimalizaci spotřeby pojiva a pryskyřic zahrnují: Oddělený nástřik separačního činidla a vody při vysokotlakém lití Voda a separační prostředky se do formy aplikují odděleně pomocí další řady trysek umístěných na postřikovací hlavici. Jako první je nastříkávána voda, což vede k výraznému ochlazení formy před aplikací separačního prostředku a k následnému snížení emisí a spotřeby separačních prostředků a vody. Používání osvědčených postupů pro procesy vytvrzování za studena Mezi tyto postupy patří (podle použitého systému pojení): Použití osvědčených postupů pro procesy vytvrzování plynem Mezi tyto postupy patří (podle použitého systému vytvrzování): Pro fenolické uretanové pryskyřice (proces cold-box): Pro rezol-esterové pryskyřice: Pro pryskyřice vytvrzované CO2 (např. alkalické fenolické, silikátové): Pro pryskyřice vytvrzované SO2 (např. fenolické, epoxy/akrylátové): Použití čistého šrotu Viz oddíl 1.4.1

použití písku, jehož kvalita je v souladu se systémem pojiva,

správné řízení skladování písku a testování písku (čistota, velikost zrn, tvar, vlhkost),

kontrola teploty,

údržba a čištění mísiče,

kontrola kvality forem (prevence a případná oprava chyb při formování),

optimalizace procesu přidávání pojiva,

optimalizace provozu mísiče.

regulace teploty: teplota písku je udržována na co nejstálejší úrovni, která je dostatečně nízká, aby se zabránilo emisím způsobeným odpařováním. Optimální teplota pro systémy využívající formaldehydové a furanové pryskyřice s kyselými katalyzátory, polyuretany a vodní sklo – ester se pohybuje v rozmezí 15 až 25 °C. Optimální teplota pro rezol-esterové systémy se pohybuje v rozmezí 15 až 35 °C,

pro systémy využívající furanové pryskyřice s kyselými katalyzátory:

obsah volného (monomerního) furfurylalkoholu v pryskyřici je minimalizován (např. méně než 40 % hmot.) a

obsah síry v kyselém katalyzátoru se sníží nahrazením části kyseliny sulfonové silnou organickou kyselinou bez obsahu síry.

spotřeba aminů se minimalizuje optimalizací difúzního procesu v jádře, obvykle pomocí počítačové simulace pro optimalizaci průtoku plynu,

teplota písku se udržuje pokud možno konstantní v rozmezí mezi 20 °C a 25 °C, aby se minimalizovala doba profukování plynu a spotřeba aminu,

vlhkost písku se udržuje pod 0,1 % a vzduch využívaný k profukování a vypuzování musí být suchý,

jaderníky jsou dobře utěsněny, aby bylo možné odsávat plynný aminový katalyzátor, a jádra jsou důkladně profukována, aby se zabránilo uvolňování aminu během skladování jader.

teplota písku se udržuje pokud možno konstantní v rozmezí mezi 15 a 30 °C,

vytvrzování alkalické fenolické pryskyřice se provádí pomocí methyl-formiátu, který se zplyňuje vzduchem, obvykle ohřátým na 80 °C,

jaderníky a zplyňovací hlavice jsou správně utěsněny a větrání jaderníku je navrženo tak, aby vznikl mírný protitlak, který umožní udržet vytvrzující páry dostatečně dlouho, aby mohla proběhnout reakce.

pomocí regulátoru průtoku a časového spínače se určí přesné množství plynu CO2 potřebné k vytvrzení pryskyřic, aby se dosáhlo co nejlepší pevnosti a doby skladování,

u silikátových pryskyřic se používají kapalná rozpouštěcí činidla (např. rozpustné sacharidy) pro zvýšení rychlosti vhánění plynu.

po vhánění plynu následuje vypuzování buď stejným inertním plynem (např. dusíkem), který se používá k vytvrzování, nebo vzduchem, aby se z písku odstranil nezreagovaný přebytečný oxid siřičitý,

jaderníky jsou dobře utěsněny a jádra jsou důkladně profukována, aby se zabránilo uvolňování plynu během skladování jader.

1.4.3. Techniky ke snížení emisí do ovzduší Technika Popis Úprava kyselosti / bazicity škváry Viz oddíl 1.4.2 Adsorpce Odstraňování znečišťujících látek z procesních plynů nebo odpadních plynů zadržováním na pevném povrchu (jako adsorbent se obvykle používá aktivní uhlí). Adsorpce může být regenerativní nebo neregenerativní. Katalytická oxidace Technika snižování emisí, při níž se hořlavé sloučeniny v odpadních plynech oxidují vzduchem nebo kyslíkem v loži katalyzátoru. Katalyzátor umožňuje oxidaci při nižších teplotách v menším zařízení v porovnání s termickou oxidací. Typická oxidační teplota se pohybuje mezi 200 °C a 600 °C. Cyklon Zařízení pro odstraňování prachu z toku odpadního plynu založené na působení odstředivých sil, obvykle v kuželové komoře. Cyklony se používají hlavně jako předčištění před dalším snižováním emisí prachu nebo odstraňováním organických sloučenin. Lze použít i multicyklony. Suchá vypírka Suchý prášek nebo suspenze/roztok alkalického činidla (např. vápna nebo hydrogenuhličitanu sodného) se přivádí a rozptyluje v toku odpadních plynů. Materiál reaguje s kyselými plynnými látkami (např. SO2) za vzniku pevné látky, která se odstraní filtrací (např. tkaninovým filtrem). Elektrostatický odlučovač Elektrostatické odlučovače (ESP) fungují tak, že částice působením elektrického pole získávají náboj a odlučují se. Elektrostatické odlučovače jsou schopné provozu v nejrůznějších podmínkách. Účinnost snižování emisí může záviset na počtu polí, době zdržení (velikosti) a zařízeních pro odstranění částic v předchozích krocích. Obvykle obsahují dvě až pět polí, ale u nejpokročilejších ESP mohou obsahovat až sedm polí. Elektrostatické odlučovače mohou být suché nebo mokré v závislosti na technice použité k odstraňování prachu z elektrod. Mokré ESP se obvykle používají ve fázi přečištění k odstranění zbytkového prachu a kapek po mokré vypírce. Odsávání emisí vznikajících při formování a/nebo výrobě jader co nejblíže zdroji emisí Emise vznikající při formování (včetně výroby modelů) a/nebo při výrobě jader jsou odsávány. Zvolený systém odsávání závisí na typu procesu formování / výroby jader. Tkaninový filtr Tkaninové filtry, často označované jako rukávové filtry, jsou vyrobeny z pórovité tkané nebo plstěné látky, skrze niž plyny proudí, a tím se odstraňují částice. Tkaninové filtry mohou mít podobu listů, kazet nebo rukávů s určitým počtem jednotlivých tkaninových filtrů sdružených do sady. Pro použití tkaninového filtru je nutné vybrat vhodnou látku, která bude odpovídat vlastnostem odpadního plynu a maximální provozní teplotě. Bezplamenné spalování Bezplamenného spalování se dosahuje odděleným vstřikováním paliva a spalovacího vzduchu do spalovací komory pece vysokou rychlostí s cílem potlačit tvorbu plamene a snížit vznik NOX při vysokých teplotách a zároveň zajistit rovnoměrnější distribuci tepla v celé komoře. Bezplamenné spalování lze použít v kombinaci s kyslíkopalivovým spalováním (viz oddíl 1.4.1). Automatizace a ovládání pece Viz oddíl 1.4.1 Hořák s nízkými emisemi NOX Technika (včetně hořáků s mimořádně nízkými emisemi NOX) je založena na principech snížení maximální teploty plamene. Mísení vzduchu/paliva snižuje dostupnost kyslíku a snižuje maximální teplotu plamene, čímž se zpomaluje přeměna dusíku vázaného v palivu na NOX a tvorba NOX při vysokých teplotách při zachování vysoké účinnosti spalování. Optimalizace spotřeby pojiva a pryskyřic Viz oddíl 1.4.2 Obohacení spalovacího vzduchu kyslíkem Viz oddíl 1.4.1 Kyslíkopalivové spalování Viz oddíl 1.4.1 Dospalování odpadních plynů Ke snížení emisí a k rekuperaci tepla se používá dospalování CO a dalších organických sloučenin obsažených v pecních odpadních plynech. Vzniklé teplo se zpětně získává pomocí výměníku tepla a využívá se k předehřevu dmýchaného vzduchu nebo k jiným vnitřním účelům. V pecích HVK probíhá dospalování v samostatné dospalovací komoře, která je předehřívána hořákem na zemní plyn. V pecích SVK probíhá dospalování přímo v šachtě kuplovny. V rotačních pecích se dospalování provádí pomocí dodatečného spalovacího hořáku instalovaného mezi pecí a výměníkem tepla. Výběr vhodného typu pece Výběr vhodného typu pece (pecí) na základě úrovně emisí a technických kritérií, např. typu procesu, jako je kontinuální výroba nebo výroba po dávkách, kapacity pece, typu odlitků, dostupnosti surovin, flexibility v závislosti na čistotě surovin a změně slitiny. Zohledňuje se také energetická účinnost pece (viz technika Výběr energeticky účinného typu pece v části 1.4.1). Nahrazení nátěrů na bázi alkoholu nátěry na bázi vody Nahrazení nátěrů forem a jader na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody. Vodné nátěry se suší okolním vzduchem nebo v sušicí peci. Termická oxidace Technika snižování emisí, která zajišťuje oxidaci hořlavých sloučenin v odpadních plynech jejich zahříváním se vzduchem nebo kyslíkem nad bod samovznícení ve spalovací komoře a udržuje je při vysoké teplotě po dostatečně dlouhou dobu, aby se dokončilo jejich spalování na oxid uhličitý a vodu. Typická teplota spalování se pohybuje mezi 800 °C a 1000 °C. Provádí se několik typů termické oxidace: Používání osvědčených postupů pro procesy vytvrzování za studena Viz oddíl 1.4.2 Použití osvědčených postupů pro procesy vytvrzování plynem Viz oddíl 1.4.2 Mokrá vypírka Odstraňování plynných nebo tuhých znečišťujících látek z toku plynu vedením do kapalného rozpouštědla, často vody nebo vodného roztoku. Může zahrnovat chemickou reakci (např. v kyselinové nebo zásadité pračce). V některých případech mohou být z rozpouštědla rekuperovány sloučeniny. Patří sem i Venturiho pračka.

Formování s použitím přírodního písku / bentonitové směsi Odsávají se odpadní plyny vznikající v místech přípravy přírodního písku nebo bentonitové směsi (např. při přepravě, prosévání, míchání a chlazení) a v místech formování, zejména při lití. V případě automatických formovacích strojů se k zachycování emisí používají vhodné odsávací systémy (např. střešní odsávání). V případě ručního formování se odsávání co nejblíže zdroji emisí provádí pomocí mobilních odsávacích zákrytů.

Procesy vytvrzování za studena, vytvrzování plynem, vytvrzování za tepla: V případě automatických formovacích strojů se k zachycení emisí používají odsávací systémy (např. pevné odsávací zákryty, odsávání přes stříšku). V případě ručního formování se odsávání co nejblíže zdroji emisí provádí pomocí mobilních odsávacích zákrytů. V případě, že mobilní zákryty nelze použít z důvodu rozměru formy a/nebo prostorových omezení, používá se odsávání z licí haly. Vstřelovačky jader jsou uzavřené a odsávají se z nich odpadní plyny. Odsávání se používá také při kontrole čerstvě vyrobených jader, manipulaci s nimi a jejich skladování (např. pomocí zákrytů u kontrolního stolu, nad manipulační oblastí a nad dočasnými skladovacími prostorami).

Přímá termická oxidace: termická oxidace bez využití energie ze spalování.

Rekuperační termická oxidace: termická oxidace s využitím tepla odpadních plynů nepřímým přenosem tepla.

Regenerativní termická oxidace: termická oxidace, při níž se vstupující odpadní plyn před vstupem do spalovací komory zahřívá průchodem přes lože s keramickou náplní. Vyčištěné horké plyny z této komory odcházejí přes jedno nebo více loží s keramickou náplní (ochlazených vstupujícími odpadními plyny v předešlém cyklu spalování). Toto znovu zahřáté lože s náplní pak zahajuje nový spalovací cyklus předehřátím nově vstupujícího toku odpadních plynů.

1.4.4. Techniky ke snížení emisí do vody Technika Popis Postup s aktivovaným kalem Při postupu s aktivovaným kalem jsou v odpadní vodě mikroorganismy udržovány jako suspenze a celá směs je mechanicky provzdušňována. Směs aktivovaného kalu je přemístěna do separačního zařízení, odkud je kal recyklován zpět do aktivační nádrže. Adsorpce Odstraňování rozpustných látek (rozpuštěných látek) z odpadní vody jejich přenosem na povrch tuhých, vysoce porézních částic (obvykle aktivního uhlí). Aerobní čištění Biologická oxidace rozpuštěných organických znečišťujících látek kyslíkem s využitím metabolismu mikroorganismů. Za přítomnosti rozpuštěného kyslíku – vstřikovaného jako vzduch, nebo čistý kyslík – se organické složky mineralizují na oxid uhličitý a vodu, nebo se přemění na jiné metabolity a biomasu. Chemické srážení Přeměna rozpuštěných znečišťujících látek na nerozpustnou sloučeninu přidáním chemických srážedel. K separaci vzniklých pevných sraženin pak dochází pomocí sedimentace, aerační flotace nebo filtrace. V případě potřeby lze tento proces doplnit mikrofiltrací nebo ultrafiltrací. K vysrážení fosforu se používají multivalentní kovové ionty (např. vápník, hliník, železo). Chemická redukce Přeměna znečišťujících látek pomocí chemických redukčních činidel na podobné, ale méně škodlivé nebo nebezpečné sloučeniny. Koagulace a flokulace Koagulace a flokulace se používají k separaci nerozpuštěných tuhých látek z odpadních vod a často následují po sobě. Koagulace se provádí přidáním koagulantů s opačným nábojem, než mají nerozpuštěné tuhé látky. Při flokulaci se přidávají polymery, které způsobí, že částice tvaru mikrovloček se při vzájemných srážkách spojují a vytvářejí větší vločky. Vyrovnávání Vyvážení průtoků a obsahů znečišťujících látek na vstupu do zařízení pro konečné čištění odpadních vod použitím centrálních nádrží. Vyrovnávání může být decentralizované nebo prováděné pomocí jiných technik řízení. Odpařování Odpařování odpadní vody je destilační proces, při kterém je těkavou látkou voda, přičemž koncentrát se usazuje na dně a dále se s ním nakládá (např. se recykluje nebo odstraní). Cílem této operace je snížit objem odpadní vody nebo koncentrovat matečné louhy. Těkavá pára se shromažďuje v kondenzátoru a zkondenzovaná voda se v případě potřeby po následné úpravě recykluje. Existuje mnoho typů odparků: odparky s přirozenou cirkulací; vertikální odparky s krátkými trubkami; odparky košového typu; odparky s padajícím filmem; rotační odparky s tenkým filmem. Typickými cílovými znečišťujícími látkami jsou rozpustné kontaminanty (např. soli). Filtrace Oddělení pevných látek od odpadní vody přechodem přes porézní materiál, např. písková filtrace, mikrofiltrace a ultrafiltrace. Flotace Separace tuhých nebo kapalných částic z odpadní vody jejich spojením s drobnými bublinkami plynu, obvykle vzduchu. Plovoucí částice se hromadí na vodní hladině a jsou zachycovány stěrači. Membránový bioreaktor (MBR) MBR se skládá z kombinace membránového procesu (např. mikrofiltrace nebo ultrafiltrace) s bioreaktorem se suspendovaným růstem. V systému MBR pro biologické čištění odpadních vod je dosazovací nádrž a krok terciární filtrace tradičního systému s provzdušňovaným kalem nahrazena membránovou filtrací (separace kalu a nerozpuštěných látek). Nanofiltrace Filtrační proces, při kterém se používají membrány o velikosti pórů přibližně 1 nm. Neutralizace Úprava pH odpadní vody na neutrální hodnotu (přibližně 7) přidáním chemických látek. Ke zvýšení pH se obvykle používají hydroxid sodný (NaOH) nebo hydroxid vápenatý (Ca(OH)2), zatímco ke snížení pH se obvykle používají kyselina sírová (H2SO4), kyselina chlorovodíková (HCl) nebo oxid uhličitý (CO2). Během neutralizace může dojít k vysrážení některých látek. Mechanická separace Separace hrubých pevných látek, nerozpuštěných látek, kovových částic z odpadní vody, například pomocí česlí, sít, pískových odlučovačů, odlučovačů tuku, hydrocyklónů, separace olejů z vody nebo primárních usazovacích nádrží. Reverzní osmóza Membránový proces, při kterém rozdíl tlaků mezi prostory oddělenými membránou způsobí proudění vody z roztoku s vyšší koncentrací do roztoku s nižší koncentrací. Sedimentace Separace rozptýlených částic a rozptýleného materiálu gravitačním usazováním. Oddělení toků vody Proudy vody (např. povrchová odtoková voda, voda použitá při zpracování) se jímají odděleně podle obsahu znečišťujících látek a požadovaných technik zpracování. Proudy odpadní vody, které lze recyklovat bez čištění, jsou odděleny od toků odpadní vody vyžadujících čištění.

Versions

1. 2024-11-29