Doporučení Rady, ze dne 21. ledna 2025, kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Lucemburska C/2025/650
Grade B
mapped from publisher markup. A grade says how a document's structure was obtained, not how reliable the law is.
Not the law itself: Notice
Address https://gelex.eu/eli/EU/notice/C/2025/650/oj@2025-01-21/cs
Contents
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 121 této smlouvy,
s ohledem na nařízení (EU) 2024/1263, a zejména na článek 17 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států. Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.
(2) Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů, jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.
(3) Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
(4) Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.
(5) Dne 15. října 2024 předložilo Lucembursko Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody, které Lucembursko předložilo.
(6) Lucembursko bylo způsobilé k získání technických informací v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, ale nepožádalo o ně. Komise poskytla Lucembursku dne 21. června 2024 hlavní výchozí podmínky a základní předpoklady, které použila v rámci svých střednědobých projekcí veřejného dluhu, jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2024/1263, a zveřejnila je dne 15. října 2024.
(7) V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Lucembursko a Komise v září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na základní předpoklady (zejména potenciální růst a deflátor HDP), jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.
(8) V souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 se Lucembursko podle informací, které poskytlo ve svém plánu, pravidelně zapojuje do konzultačního procesu se sociálními partnery v rámci evropského semestru. Podle informací, které Lucembursko uvedlo ve svém plánu, se v červenci 2024 na posledním setkání se sociálními partnery uskutečnila výměna informací o zprávě o Lucembursku za rok 2024, doporučeních pro danou zemi z roku 2024 a úpravách souvisejících s novým rámcem pro správu ekonomických záležitostí.
(9) Plán byl dne 15. října 2024 předložen vnitrostátnímu parlamentu.
(10) Dne 15. října 2024 předložilo Lucembursko svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 26. listopadu 2024.
(11) Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Lucembursko v rámci evropského semestru.
(12) V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:
(13) Hospodářská činnost v Lucembursku v roce 2023 se v důsledku negativního vlivu čistého vývozu na růst a poklesu investic snížila o 1,1 %. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že v roce 2024 ekonomika poroste o 1,2 %, a to vzhledem ke zvýšení domácí poptávky a pozitivnímu vlivu čistého vývozu. V roce 2025 by měl reálný HDP vzrůst o 2,3 %, a to díky expanzivní fiskální politice, klesajícím úrokovým sazbám, které podporují investice, a zlepšení vnějšího prostředí. V roce 2026 se očekává nárůst reálného HDP o 2,2 %, neboť by v důsledku nižší domácí poptávky mělo dojít k oslabení dynamiky. Po celé období prognózy (tj. 2024–2026) se očekává, že růst potenciálního HDP v Lucembursku dosáhne maximální výše 2,0 % ročně, a to v důsledku snižování počtu obyvatel v produktivním věku a zkracování průměrné pracovní doby. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 5,2 % a na základě prognózy Komise dosáhne v roce 2024 výše 6,0 %, v roce 2025 výše 6,0 % a v roce 2026 výše 5,8 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) vzroste z 3,4 % v roce 2023 na 3,9 % v roce 2024 a dosáhne 3,0 % v roce 2025 a 2,9 % v roce 2026.
(14) Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Lucemburska v roce 2023 činil 0,7 % HDP. Podle prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že v roce 2024 klesne tento schodek na 0,6 % HDP, načež se v roce 2025 zvýší na 0,8 % HDP a v roce 2026 se za předpokladu nezměněné politiky sníží na 0,6 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Lucemburska na rok 2025, který vláda v říjnu předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 25,5 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 27,5 % HDP. Na konci roku 2025 by se měl v zásadě stabilizovat na úrovni 27,6 % HDP a do konce roku 2026 na úrovni 27,5 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.
(15) Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Lucemburska se vztahuje na období 2025–2029 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.
(16) Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.
(17) Tabulka 1: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Lucemburska
Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 1, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2029 ve výši 4,9 %. Dráha čistých výdajů stanovená v plánu by měla na konci období korekce (2028) vyústit v primární strukturální saldo ve výši 0,4 % HDP. Plán předpokládá, že růst potenciálního HDP se bude stabilně zvyšovat z 1,5 % v roce 2024 na 2,1 % v roce 2029. Kromě toho se v plánu očekává, že tempo růstu deflátoru HDP se zvýší z 1,7 % v roce 2024 na 3,1 % v letech 2025 a 2026, poté dosáhne nejnižší hodnoty 1,9 % v roce 2027 a v letech 2028 a 2029 se vrátí na úroveň přibližně 2,5 %. Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Lucemburska a výpočty Komise. 2024 2025 2026 2027 2028 2029 Průměr za dobu platnosti plánu 2025–2029 Průměr za období korekce 2025–2028 Růst čistých výdajů (roční, v %) 8,0 5,8 4,7 3,8 5,4 4,7 4,9 4,9 Růst čistých výdajů (kumulativní, vůči zákl. roku 2023, v %) 8,0 14,2 19,6 24,1 30,8 36,9 není relevantní není relevantní Růst potenciálního HDP (v %) 1,5 1,7 1,8 1,9 2,0 2,1 1,9 1,9 Inflace (růst deflátoru HDP) (v %) 1,7 3,1 3,1 1,9 2,6 2,5 2,6 2,7
(18) Tabulka 2: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Lucemburska
Pokud se naplní dráha čistých výdajů stanovená v plánu a základní předpoklady, veřejný dluh bude podle plánu postupně klesat z 27,5 % HDP v roce 2024 na 26,0 % HDP na konci období korekce (2028), jak je uvedeno v následující tabulce. Po korekci se předpokládá, že ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2038) bude míra zadlužení podle plánu postupně klesat a v roce 2032 dosáhne nejnižší hodnoty 25,4 % HDP, poté se začne postupně zvyšovat a do roku 2038 dosáhne maxima ve výši 26 % HDP. Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Lucemburska. 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2038 Veřejný dluh (v % HDP) 25,5 27,5 27,5 27,2 26,7 26,0 25,6 26,0 Saldo veřejných financí (v % HDP) -0,7 -0,6 -0,6 -0,5 -0,3 -0,4 -0,2 -2,1 Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
(19) Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu se schodek veřejných financí sníží z 0,6 % v roce 2025 na 0,4 % HDP v roce 2028. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 16 odst. 2.
(20) Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Lucembursku předány dne 21. června 2024. Konkrétně plán používá různé předpoklady pro sedm proměnných, a to výchozí bod (strukturální primární saldo v roce 2024), růst potenciálního HDP, růst deflátoru HDP, vnitřní dynamiku dluhu, reálný HDP, nominální implicitní úrokovou míru a uzavření produkční mezery. Tyto rozdíly v předpokladech je třeba pečlivě posoudit, aby bylo zajištěno, že jsou podloženy řádnými a na datech založenými ekonomickými argumenty, zejména vzhledem k tomu, že průměrný růst čistých výdajů obsažený v plánu je méně náročný než růst vyplývající z předpokladů Komise. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s významným dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu samostatně. Zbývající rozdíly nemají ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. Celkově všechny rozdíly společně vedou k teoretickému stropu průměrného růstu čistých výdajů, který je vyšší, než by bylo požadováno na základě předpokladů Komise z jara 2024. Lucembursko se ve svém plánu zavazuje k dráze čistých výdajů, která je nižší než tento teoretický strop. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s dráhou čistých výdajů.
Plán předpokládá, že primární strukturální saldo bude v roce 2024 vykazovat přebytek ve výši +1,1 % HDP, zatímco v roce 2024 bude na základě předpokladů Komise předaných Lucembursku dne 21. června 2024 vykazovat přebytek ve výši +0,1 % HDP. Lepší než předpokládaná výchozí pozice v roce 2024 je podložena novějšími fiskálními údaji, podle nichž plán předpokládá, že saldo veřejných financí bude v roce 2024 vykazovat schodek -0,6 % HDP ve srovnání s předpokladem schodku ve výši -1,7 % HDP v roce 2024, který byl Lucembursku předán dne 21. června. To je v souladu s prognózou Evropské komise z podzimu 2024. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný.
Plán předpokládá, že růst deflátoru HDP bude po celé období korekce v průměru 2,7 % ve srovnání s předpokladem průměrného růstu ve výši 2,5 %, který byl Lucembursku předán dne 21. června. Projekce růstu deflátoru HDP použité v plánu vypracoval lucemburský národní statistický úřad (STATEC) a vycházejí z novějších makroekonomických údajů. Projekce pro roky 2025 i 2026 se zdají být věrohodné. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný.
(21) Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány zejména prostřednictvím omezování růstu výdajů a zajištění, aby růst příjmů zůstal na úrovni růstu výdajů. Přesná specifikace příslušných politických opatření bude potvrzena nebo korigována a vyčíslena v ročních rozpočtech. Současně existují rizika pro provádění orientační fiskální strategie v plánu, která vyplývají z toho, že informace o konkrétních opatřeních, na nichž je fiskální strategie založena, nejsou v plánu zcela podrobné. V návrhu rozpočtového plánu na rok 2025 je navíc uvedeno, že se očekává zpomalení růstu čistých výdajů v souvislosti s poklesem cenového tlaku, který je v Lucembursku důležitým faktorem určujícím růst výdajů vzhledem k mechanismu automatické indexace podle inflace, který se vztahuje na velkou část veřejných výdajů.
(22) Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešit společné priority EU. Plán zahrnuje téměř 90 reforem a investic, z nichž více než deset je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a některé jsou doplněny o prostředky z fondů politiky soudržnosti.
(23) Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, plán zahrnuje různá opatření, jako jsou investice do obnovitelných zdrojů energie (doporučené v letech 2022, 2023 a 2024), podpora zavádění fotovoltaických panelů a vládní podpora zásad oběhového hospodářství. Plán potvrzuje podporu aktualizovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ze strany orgánů dané země. Vzhledem k tomu, že největším přispěvatelem k emisím skleníkových plynů v Lucembursku je doprava, klade plán důraz na dekarbonizaci dopravy (doporučeno v letech 2019, 2020, 2022, 2023 a 2024), a to prostřednictvím elektrifikace, využívání energie z obnovitelných zdrojů a zlepšení infrastruktury veřejné dopravy, včetně investic do železniční, tramvajové a autobusové sítě. Tyto iniciativy se přímo zabývají cíli transformace hospodářství spjaté s klimatem a cíli energetické bezpečnosti. Cílem opatření je zvýšit investice do zelených technologií a infrastruktury pro udržitelnou energii, které jsou pro Lucembursko klíčové pro splnění jeho vnitrostátních cílů a cílů stanovených EU.
(24) Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, plán zahrnuje opatření k řešení problémů s dostupností a cenou bydlení, které se zhoršují v důsledku rychlého růstu počtu obyvatel poháněného silnou dynamikou trhu práce. Konkrétní opatření zahrnují zvýšení nabídky bydlení (doporučeno v letech 2019, 2020, 2023 a 2024) prostřednictvím zjednodušených plánovacích postupů a pokračující práce na reformě daně z nemovitostí, která přechází od zdanění založeného na transakcích k periodickému zdanění nemovitostí a zavádí novou daň z nevyužívaných stavebních pozemků. Kromě toho tato opatření podporují rovnost ve vzdělávacím systému s důrazem na vícejazyčné a inkluzivní vzdělávání, které zajišťuje rovné příležitosti pro všechny studenty, a reagují tak na doporučení z let 2022, 2023 a 2024, která se zabývají snížením dopadu nerovností na výsledky žáků. Opatření zahrnují trvalé investice do výzkumu v oblasti vzdělávání, inovativní vzdělávací prostředí a posílený systém podpory inkluzivního vzdělávání. Děje se to například prostřednictvím nového zákona pro nově příchozí žáky, jehož cílem je zajistit novým žákům a jejich rodinám hladký přechod, a zavedením nového přístupu k výuce matematiky ve vícejazyčném kontextu. Zahrnuje jedno opatření ke zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků prostřednictvím lepších pracovních příležitostí (doporučeno v roce 2019). K tomu mohou pozitivně přispět iniciativy, jako je průběžné prohlubování dovedností a změna kvalifikace pracovníků a rozšíření nabídky odborného vzdělávání (doporučeno v letech 2019, 2023 a 2024).
(25) Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, plán zahrnuje významné investice do energetické infrastruktury, včetně rozvoje nových kapacit elektrické sítě, jako je nové elektrické vedení o napětí 380 kV mezi Německem a Lucemburskem, a podpory vodíkové infrastruktury. Například prostřednictvím evropského hospodářského zájmového sdružení Grande Région Hydrogen s projektem výstavby vodíkové sítě o délce 100 km založené na infrastruktuře pro přepravu zemního plynu o délce 70 km. Tato distribuční síť by měla být zprovozněna do roku 2027. Tato opatření jsou v souladu s doporučeními z let 2022, 2023 a 2024 týkajícími se zajištění odolnosti dodávek energie a zároveň přispívají ke snížení závislosti na fosilních palivech. Tyto investice jsou zásadní pro podporu hospodářských a demografických změn v Lucembursku a pro rozsáhlou elektrifikaci různých odvětví.
(26) Pokud jde o společnou prioritu obranných schopností, plán klade důraz na transformaci lucemburské armády, aby lépe reagovala na současné geopolitické výzvy, včetně rozvoje vojenských schopností v oblasti letectví, kybernetiky a vesmíru. Dále jsou prioritami vytvoření belgicko-lucemburského dvojnárodnostního praporu pro rozpoznávání v boji a projekty zaměřené na odolnost společnosti.
(27) Kromě toho plán obsahuje další politická opatření, která jdou nad rámec společných priorit EU, včetně opatření na podporu pokročilého výzkumu, vývoje a inovačních politik (doporučeno v letech 2019, 2020 a 2024) prostřednictvím zřízení vědeckotechnického parku, obnovení režimů podpory pro výzkum, vývoj a inovace a posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Cílem těchto iniciativ je zvýšit konkurenceschopnost a produktivitu Lucemburska tím, že se zaměří na nové technologie a iniciativy v oblasti digitalizace pro malé a střední podniky, a přispějí tak ke spravedlivé ekologické a digitální transformaci.
(28) Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Lucemburska. Vláda zajistila, aby uvedené iniciativy podporovaly probíhající úsilí v rámci plánu pro oživení a odolnost, zejména v oblastech ekologické a digitální transformace a sociální soudržnosti.
(29) Cílem plánu je přispět k naplňování potřeb Lucemburska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Co se týče ekologické transformace, určuje investice do infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů a opatření v oblasti energetické účinnosti. Pokud jde o sociální a hospodářskou odolnost, zdůrazňuje potřebu trvalých investic do vzdělávání, opatření v zájmu sociální soudržnosti a zvýšení nabídky bydlení. Potřeby energetické bezpečnosti se zaměřují na modernizaci energetické sítě a vodíkové infrastruktury. V oblasti obranných schopností plán zdůrazňuje nutnost zvýšení vojenských výdajů a předpokládá navýšení obranného rozpočtu, aby bylo v souladu se závazky v rámci NATO do roku 2030 dosaženo výdajů na obranné úsilí ve výši 2 % HND.
(30) Celkově Komise zastává názor, že plán Lucemburska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
(31) Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Lucemburska a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.
(32) Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.
(33) Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Zejména vítá, že před předložením plánu byly na vnitrostátní úrovni zapojeny příslušné zainteresované strany. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.
(34) Rada očekává, že bude Lucembursko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.
(35) Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.
(36) Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.
(37) Rada se zájmem očekává roční zprávy Lucemburska o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.
(38) V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by měla Rada doporučit Lucembursku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,
DOPORUČUJE Lucembursku: Zajistit, aby růst čistých výdajů nepřekročil maximální hodnoty stanovené v příloze I tohoto doporučení. V Bruselu dne 21. ledna 2025. Za Radu předseda A. Domański
ANNEX
PŘÍLOHA I Maximální tempo růstu čistých výdajů (roční a kumulativní tempo růstu v nominálním vyjádření)
Lucembursko
Roky 2025 2026 2027 2028 2029 Tempo růstu (%) roční 5,8 4,7 3,8 5,4 4,7 kumulativní 14,2 19,6 24,1 30,8 36,9